Pozvolné uvolňování geniality 

Své trumfy hra odhaluje pozvolna. Zpočátku se jeví jako relativně laciná kombinace Myst a The Elder Scrolls III: Morrowind, což je asi důsledek prvotního dojmu z opuštěného ostrova coby pozoruhodného vězení a jeho „živočišně“ tvarované architektury. V příjemně vycházkovém tempu a takřka relaxační náladě však ostrov poznáte zejména jako místo, kde se střetly mistrovsky zpracované herní mechanismy a pohlcující atmosféra.

Neodolatelné charisma se ze hry začne uvolňovat po objevení pozůstalosti předchozího průzkumníka, který k vám shůry začne promlouvat, a na dálku vás seznámí se svým výzkumem i pitoreskními vynálezy, určenými k podmanění okolní přírody. Zároveň vás upozorní na potenciálně nebezpečnou spirituální entitu, která se rozhodla ostrov chránit před vetřelci. Označí ji za úhlavního nepřítele, ale kdo ví, kdo je nakonec ten špatný…

Ochránkyně ostrova se vám brzy také ozve, a oba průvodci se začnou překřikovat s cílem přimět vás, abyste se názorově přiklonili právě na jejich stranu. To vyvolává schizofrenní atmosféru, podpořenou absurdním míjením reality, ve které se každá strana hlásí z jiné časové roviny, a tudíž se vzájemně „neslyší“. Zatímco ochránkyně s vámi komunikuje v přítomnosti, vědec pouze zpětně skrze psaníčka a mluvený komentář. Takto strukturovaný scénář není pro logické hry typický, a činí z Quern propracované dílo. Lze mu i s lehkostí odpustit, že se autoři u retrospektivní postavy badatele vlastně nevyhnuli určitému vypravěčskému klišé.

Mechanická pohádka 

Prostřednictvím „hádajících se“ průvodců stvořili autoři mimořádně jiskřivé myšlenkové podhoubí pro herní rébusy, které rovněž nemají daleko k dokonalosti. Na ostrově, jak mimo jiné zjistíte, neplyne čas, a tak máte neomezené příležitosti k oživení všech mechanismů, které zanechal předchůdce. Dostanete s nimi šanci objevit mystickou podstatu ostrova a utéci z něj zpátky do reality.

Klid na práci je praktický a zároveň výrazný stylistický prvek hry, protože odbourává stres při plnění opravdu obtížných úkolů, a zároveň propůjčuje hádankám velmi specifický charakter. Málokterá z nich totiž vyžaduje hbitý postřeh nebo přesný pohyb. Mnohem důležitější je přesnost a logika propojení (převážně ručně ovládaných) mechanismů, které jsou mimochodem překrásnými uměleckými díly z kategorie „steampunk“.

Ve hře si zahýbete s nespočtem různých pák, otočíte mnoha ventily, pokocháte se měděnými kotly, námořnickým dalekohledem a také dalšími reálně historickými pomůckami, které vás snadno promění v Robinsona Crusoea viktoriánské doby. Časem se setkáte i s pokročilejší technologií, například s lasery a teleporty, ale i ty budou mít zajímavě zpátečnickou podobu. Počká na vás dokonce jakýsi „superpočítač“, jenže s elektromechanickými vnitřnostmi, které práci ukládají na obyčejný papír... Hra vlastně sjednotila celý lidský pokrok. Od pečení chleba, až po vysokou matematiku, do uchvacující retro nálady, která v žánru nemá obdoby.

Práci čest 

V mimořádně propracovaných a komplexních rébusech se elegantně ukryla mravenčí práce pro šikovné hlavy a zlaté ručičky. Svým způsobem si při řešení hlavolamů vyzkoušíte profesi hodináře, chemika, botanika, fyzika, elektrikáře i divotvorného architekta – to, když rozhýbete složité konstrukce, aby s ohromným lomozem změnily podobu některých dílen a odhalily jejich skrytá tajemství.

Postupem hry budete spojovat stále složitější soustrojí, míchat lektvary, pracovat s teplem, parou, elektrickým nábojem i optikou, a současně přijdete na kloub zvláštní energii ze záhadných krystalů, která by v našem světě nejspíše vyvolala novou těžařskou horečku, jako zlato či ropa.

Pomoz si sám 

Realistická funkčnost rébusů propůjčuje jinak smyšlené herní pointě punc opravdovosti, a to v ohromujících detailech. Hra jde do takových podrobností, že silnými čočkami můžete dokonce způsobit požár a při odměřování ingrediencí musíte brát v úvahu hmotnost nádob, což znají asi jenom hospodyňky.

Opravdovost puzzlů nicméně nutí hráče přemýšlet jinak, než jak je v logických hrách obvyklé. Hlavolamy sice tvoří jeden funkční celek, ale na první pohled spolu nesouvisejí, a ke konkrétním řešením proto dospějete jen namáhavým uvažováním, mnoha pokusy a trpělivostí. A řídit se budete spíše selským rozumem než polopatickými schématy. Hře obecně chybí srozumitelná nápověda a jen zřídkakdy vás takříkajíc vezme za ruku. Pro spuštění konkrétního mechanismu se mezi dílnami naběháte dost a do poslední chvíle si nebudete správností postupu jisti. To hru činí skutečně obtížnou.

zdroj: Archiv

Vysokou náročnost nesnižují ani různé indicie, znázorněné v exotickém písmu, nebo grafických motivech. Posloužit sice mohou jako prvotní impulsy k řešení, nicméně se často mění jen v další rébusy. To samozřejmě neznamená, že by Quern byla nehratelně náročná. Jen upozorňuji, že puzzly vyžadují opravdu nadprůměrné soustředění.

Přímočarých postupů je ve hře minimum. Je asi nanejvýš výmluvné, že mezi nejméně obtížné hádanky patří ty, které vyžadují „pouze“ skvělou paměť. I tak jsem ale u nich raději používal tužku a papír. Kupříkladu v situaci, kdy žertovný strojek čtrnáctkrát na přeskáčku zablikal různými žárovkami a chtěl, abych to přesně zopakoval. Pak nezbylo, než využít vlastní zápis o situaci...

Technicky zvládnuté

Kromě vysoké obtížnosti se naštěstí v Quern - Undying Thoughts neskrývají žádá další úskalí. Technicky je hra perfektně vyladěna. Vyniká stabilitou a vše v ní bezproblémově funguje. Navíc díky relativně malému hernímu prostředí a širokým možnostem grafického nastavení ani nemá přehnané nároky na hardware. Přitom vypadá opravdu výborně. Jestli máte dost času a odvahy, nechte se zlákat skvělou hratelností jedné z mála logických adventur, ve kterých rébusy vznikly pro vyšší smysl než jen kvůli sobě samým. Quern má pozoruhodnou hratelnost i duši, kterou chcete na nesnadné cestě objevit.

zdroj: tisková zpráva