Red Faction - recenze

14. 9. 2001 00:00 - Recenze
autor: Redakce Games.cz

Vychází na platformách: Windows, PS2

O Red Faction se mluví jako o možném nástupci Half-Life díky Geo-Mod enginu. Jak dopadla plná verze hry, se dozvíte v této exkluzivní recenzi.

Verdikt

Red Faction je povedenou 3D akcí, která se výborně hraje, dobře vypadá a má celkem zajímavý příběh. Navíc nabízí technologii Geo-Mod, která se ještě v žádné podobné hře neobjevila. Bohužel hra trpí i několika drobnými neduhy, zejména nedotaženým fyzikálním modelem a nepříliš povedenou animací postav. Největším mínusem RF je však její délka, která vystačí maximálně tak na dvě odpoledne hraní a to je málo. Jinak se však jedná o zajímavou hru, která rozhodně v plné verzi stojí za zahrání.

Hodnocení redakce
8
Karta hry ▶

Recenze


Red Faction - recenze

Autor: Slider
Publikováno: 14.září 2001

O Red Faction se delší dobu mluvilo jako o hře, která má potenciál překonat Half-Life a stát se tak jednou z nejlepších 3D akcí všech dob. Největším lákadlem hry měl být všude zmiňovaný Geo-Mod engine, který umožňuje ničit zdi a vlastně veškeré povrchy. Autoři hry z firmy Volition Inc. mají za sebou několik úspěšných titulů - trojdílnou sérii Descent a vesmírné simulátory Descent: Freespace a tak se po rozporuplné Playstation 2 verzi čekalo, jak celý projekt pro PC dopadne.

 Povstání na Marsu
Příběh postaví hráče do role Parkera, obyčejného horníka, který se celkem náhodou připlete k povstání na Marsu. O tom, že Parker nakonec sehrajete v celém povstání klíčovou roli a úspěch či neúspěch rebelů leží na bedrech hráče, jistě není třeba mluvit. Po prvních pár minutách hraní plné verze Red Faction si jistě mnoho hráčů vzpomene na film Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. Až na tuto podobnost jde o klasickou variaci na téma záchrany světa (v tomto případě chudáků horníků) před zlem v podobě hamižné korporace. Příběh hry je vyprávěn především prostřednictvím radiové komunikace s ostatními povstalci a občas je doplněn krátkou in-game animací.



Podívejme se na to, co je zřejmě největším lákadlem, které RF nabízí - na Geo-Mod (geometry modification) engine. Ten umožňuje ničit stěny a případně si v nich vytvářet vlastní chodby. V praxi to funguje tak, že stačí vystřelit raketu do stěny, nebo k ní položit nálož a po explozi se objeví otvor, který lze opakováním tohoto postupu změnit například v chodbu, kterou se dostaneme do dalších prostor. Deformovat se ovšem nedají všechny materiály, neboť pak by jakýkoliv level-designing pozbýval smyslu, většina hráčů by se nezabývala hledáním klíče, když by se mohla jednoduše probourat zdí do prostoru kam je potřeba se dostat.

 Omezené využití Geo-Modu
Možnost ničit stěny zní možná zajímavě, ale její využití ve hře je poměrně omezené a po chvíli, kdy se hráč baví prokopáváním tunelů jen tak na zkoušku, se to ukáže v singleplayeru jako trochu samoúčelné. Já osobně jsem kromě úvodního levelu (tím je důl, kde se lze probourat takřka libovolnou zdí) této možnosti využil celkem asi třikrát, jednou jsem ustřelil část mostu pod projíždějící tankem a dvakrát jsem se proboural do sousední místnosti. Jednak to je kvůli tomu, že v pokročilejších fázích hry je podíl ničitelných povrchů omezen na nepříliš vysoké procento. Dalším důvodem je zřejmě nedotaženost technologie - což je ovšem pouze můj osobní názor a ne každý s ním musí souhlasit. Pokud například narazím na místnost, kde je strop podporován několika sloupy a všechny je odstřelíte, pak bych očekával že se provalí alespoň část stropu (čehož by se dalo využít k likvidaci nepřátel), což se ovšem v RF bohužel nestane.

Samozřejmě, jedná se o novou technologii, jejíž použití přináší řadu problémů, které je třeba řešit, jako je například chování AI na změny geometrie levelu, nebo nároky na výkon počítače při výpočtech deformací. Nicméně je třeba říci, že technologie Geo-Mod je bezesporu zajímavá a jde o jeden z milníků ve tvorbě 3D her. Pokud se ji časem podaří ještě trochu vylepšit, bude se jednat o opravdovou bombu.

Pochopitelně se nabízí možnost využití v multiplayeru, což by mohlo být hodně zajímavé, ale zde autoři vsadili trochu na jistotu a možnosti destrukce ve většině levelů omezili. Většinou lze rozstřílet pouze na malou část stěn, aby se zabránilo například nepřekonatelnému rozdělení levelu na několik částí. Podle mého názoru by byly vhodné i úrovně, kde by se postupně dalo zničit takřka vše a možnosti Geo-Modu by se využilo v plné míře - snad někdy později formou přídavných levelů.

 Grafika a nedopovídající fyzikální model
Fyzikální model Red Faction působí poněkud nevyváženým dojmem. Na jedné straně je zde Geo-Mod, který umožňuje deformace stěn, což je něco, co ještě žádná hra nenabídla a co působí dosti věrohodným dojmem. Na druhé straně většina ostatních „zničitelných“ předmětů, jako jsou světla, části nábytku a podobně, po zásahu zbraní jednoduše zmizí, což už příliš reálně nepůsobí. Nepříliš povedená je i reakce vojáků na výbuch. Ve většině her se po zásahu raketou poblíž stojící vojáci rozletí po blízkém okolí v podobě mnoha malých kousků, ale v RF reagují vojáci spíše jako po zásahu kulkou a prostě se jen složí k zemi. Člověk nemusí být zrovna příznivcem krvavé kaše na zdech místností, aby mu to připadalo trochu podivné. Ale abych jen nekritizoval, tak musím pochválit například bublinky za kulkami letícími vodou, nebo výborně udělané rozbíjení skla (mimochodem, střepy pod Parkerovýma nohama pěkně křupou :)

Grafika, kterou RF nabízí bych ohodnotil zřejmě jako lehký nadprůměr. Vše vypadá celkem dobře, ale do špičkových titulů tomu něco chybí. Jediná věc, nad kterou bych se trošku pozastavil, je animace postav, která je trochu podivná. Většina postav se pohybuje jaksi strnule a nepůsobí příliš reálně. Celkově hra po grafické stránce připomíná Half Life, lehce mixnutý s Unrealem a možná trochu se Systém Shockem 2. HW nároky jsou stejně jako grafika zhruba na úrovni dnešního průměru, pouze při větších explozích nebo při současné střelbě více postav, se hra trochu zpomaluje.

 Čtyři skupiny zbraní
Intelegence nepřátelských vojáků je na celkem slušné úrovni - snaží se spolupracovat a vzájemně se krýt, pokud jsou zranění, stahují se do bezpečí. Pokud potkáte obyčejného úředníčka, nebo jiného nevojáka pracujícího pro korporaci, prosí o smilování, ovšem jakmile se otočíte, běží varovat nejbližšího vojáka. Spolubojovníci, na které cestou narazíte, většinou dlouho nepřežijí, nebo se věnují řešení vlastních problémů a tak jejich inteligenci nemá smysl nijak hodnotit a to zda bojují s rozvahou či nikoliv, se vlastně ani nedá moc poznat.

Co by to bylo za 3D akci, kdyby nenabízela pořádný arzenál zbraní. RF jich nabízí celkem 15 a jsou rozděleny do 4 skupin. První skupinou jsou zbraně pro boj zblízka - zde kromě elektrického obušku a nepříliš účinného plamenometu najdete i policejní neprůstřelný štít, který se dá výborně použít k proběhnutí kolem hlídek s kulomety apod. Dále jsou k dispozici zbraně poloautomatické, kam patří 12mm pistole, brokovnice, klasická odstřelovačská puška a útočná puška se zaměřovačem (jedna z nejlepších zbraní ve hře). Třetí kategorií jsou zbraně automatické, mezi kterými se objevuje dvojice samopalů, těžký kulomet a railgun. Ten disponuje v sekundárním módu zaměřovačem citlivým na teplo, jenž umožňuje odhalit i nepřátele skryté za zdí. Poslední na řadě jsou výbušniny a raketomety, kam patří granáty, dálkově odpalované nálože, raketomet a Fussion Cannon, což je silnější verze raketometu.

 Interaktivita herního prostředí
Na hře je patrná snaha autorů o co největší oživení herního prostředí a zpestření hry jako takové. Asi nejdůležitějším prvkem je podobně jako v Half-Life množství spolubojovníků, na které lze cestou narazit. Většinou prohodí s Parkerem několik slov, požádají o pomoc, nebo poradí jak postupovat dál, ale do boje se mu po bok nepostaví. Je to drobnost, která však celkově velmi výrazně přispívá k vytvoření té správné atmosféry a vtažení do děje. Red Faction se hraje velmi dobře a díky poutavé atmosféře rychle vtáhne hráče do děje, ale bohužel trpí poměrně častým neduhem akčních her - je příliš krátká. Za dvě odpoledne pohodového hraní lze hru bez problémů projít a to je podle mého názoru dost málo.

Jako jedno ze zpestření nabízí hra i dvě stealth mise, kdy se snažíte pokud možno nepozorovaně dostat do přísně střežených prostor. V těchto misích je nejlepší chodit se schovanou zbraní a pouze v případě největší nutnosti použít pistoli s tlumičem, což je jediná zbraň, kterou zde můžete použít. Pokud někoho zastřelíte, je třeba tělo ukrýt, aby jej někdo nenašel a nespustil poplach. Nutno podotknout, že ovšem takový postup není podmínkou a klidně můžete misi pojmout zcela akčně a prostě všechny vystřílet, i když je to o něco náročnější než opatrné plížení.

 Spousta dopravních prostředků
Poslední dobou se u 3D akcí stala módou možnost ovládat nejrůznější dopravní prostředky a RF tuto možnost nabízí taktéž. Počet nabízených dopravních prostředků je patrně nejvyšší ze všech podobných titulů, které se zatím objevily (snad kromě Operace Flashpoint, ale ta patří do trochu jiného žánru). První stroj, jenž je možné ovládat, je důlní razící stroj, který sice nemá žádnou zbraň, ale s pár vojáky si hravě poradí.

Další „dopravovadla“ už disponují i nějakou tou zbraní a tak se je rozhodně vyplatí využít. Postupně narazíte na ponorku vybavenou torpédy, malou raketu s rotačním kulometem a tank. Posledním v řadě je terénní automobil s těžkým kulometem - ten budete jednou řídit a jednou se svezete jako střelec u kulometu.

Slider
připravil: jd







Související hry

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)