Mistři krátkých povídek
Po stránce hratelnosti Reigns v zásadě představuje řadu voleb, kdy se na vás coby panovníka každé kolo obrací různé postavy se svými návrhy a požadavky. Požadavky mají formu stylových karet a je jen na vás, zda je danému člověku odsouhlasíte tažením karty směrem doprava, nebo zamítnete gestem doleva.
Rozhodování by ovšem mělo probíhat podle nějakých myšlenkových plánů a ne zcela nahodile. Jak to tak totiž bývá, i u vás v království se o moc přetahují různé vlivy reprezentované čtyřmi ikonkami v horní části obrazovky. Jde o církev, poddané, armádu a pochopitelně peníze.
Je ve vašem nejlepším zájmu udržovat všechny tyto živly v rovnováze a dávat pozor, aby nějaký příliš nenabyl na síle, nebo naopak moc neoslabil. Bratříčkujte se s papežem a může se stát, že při obraně říše nebudete mít k dispozici dostatek vojáků. Vycházejte vstříc každé žádosti plebsu a skončíte na mizině s královským hradem obsazeným bezohlednými kupci. V Reigns vše souvisí se vším, rozhodnutí mají setrvačnost ještě několik generací do budoucna a veliký důraz se zde přikládá i drobným nuancím.
Správný vladař proto musí sledovat, jakým způsobem jeho výběr ovlivní současný stav věcí, musí znát míru, umět říci dost a šikovně tančit mezi těmi, kteří také touží po troše moci. Je třeba uznat, že autoři Reigns všechny tyto věci dokáží na displeji vašeho zařízení reflektovat parádním způsobem. Důsledky každé volby, ač do poslední chvíle nejasné, se citelně projeví na ukazateli i na chování aktérů okolo vás a jejich vysoká variabilita i nápaditost zajistí, že minimálně prvních pár hodin budete u hry sedět jako přikováni v nervózním očekávání toho, co přijde.
zdroj: Archiv
Král je mrtev, ať žije král!
Jak jsem již zmínil, ve hře se musíte popasovat s celou řadou rutinních problémů i záležitostí závažnější povahy. Pro ukázku si jich pár uveďme. V jedné z vesnic ve vašem područí učí mladé plivat na kříž. Zakročíte? Jaký motiv umístíte na svou vlajku? Uzavřete alianci se Západním královstvím? Zvednete cenu chleba? Přijmete do svých služeb čarodějnici?
Všemu tomu dělají společnost i různé speciální události, které jsou buďto jednorázového charakteru, nebo mají delší trvání. Tvůrci v nich popustili uzdu svému osobitému humoru, takže je na co se těšit. Léta Páně 666 tak potkáte ďábla maskovaného za psa. Kolem roku 1000 máte možnost zahájit křížovou výpravu. Já jsem zase kupříkladu snědl modrou houbu z lesa a pak dopředu viděl, jaký efekt budou má rozhodnutí mít, ale také na radu lékaře nechal spálit pole napadená údajně jedovatým plevelem. Nutno dodat, že obyvatelstvo potom zemřelo hlady.
Jak vidno, humor ve hře skutečně má své kouzlo a společně s náhodnými scénáři patří do výkladní skříně Reigns. Jenže, nelze se smát věčně, a tak když jako panovník nějakou chybou definitivně skončíte, vaše roky na trůnu jsou sečteny a vy začínáte nanovo s jeho dědicem. Poučeni z předchozích nezdarů, avšak v jiné situaci. Nemusíte si proto dělat naděje, že vydržíte o mnoho déle.
zdroj: Archiv
Ne zrovna nálož
Alespoň jakýsi návod k tomu co podniknout vám teoreticky dává systém úkolů. Po splnění některého ze zadání vypsaných v seznamu Reigns odemkne nový set minipříběhů, které můžete prožít. Jakkoliv jde ovšem o zajímavý přístup k dávkování obsahu, znamená to také, že dokud neučiníte konkrétní rozhodnutí, budete vídat jen určité množství karet, které se opakují víc než by bylo zdrávo.
Právě v tom vidím jednu z potíží Reigns. Upřímně, ani s následně uvolněnými balíčky scénářů nenabízí hra tolik obsahu, aby se hráč nemusel potýkat s těmi samými obličeji a identickými žádostmi. Což je pochopitelné, ale také mírně otravné. Existuje sice ten rozměr hry, že se lze vyvarovat kiksů, jichž jste se dopustili dříve, sklouznutí ke stereotypu to nicméně ani tak nezabrání.
Nu, a má si vůbec cenu stěžovat na faktor náhody? Přiznávám, někdy vám osud rozdá karty tak, že z toho kouká jen frustrace a rychlá smrt. S přihlédnutím ke skutečnosti, že máte jistou kontrolu nad dalším vývojem událostí, můžeme ale tuhle otázku přejít relativně s poklidem.
Jsi na to sám
Reigns je vlastně od začátku koncipovaná jako netradiční strategie, nechávající naschvál tápat hráče ve tmě. Na základě dostupných informací byste měli najít nejlepší způsob, jak se v daném momentu zachovat, přesto si však nemůžete být jisti finálním vyústěním.
Hru sice provází neduh každé interaktivní fikce v podobě omezeného obsahu, ten se ale bez jakýchkoliv větších komplikací ztratí v záplavě objevitelského nadšení, které titul generuje. Reigns vám odvypráví plejádu skvělých historek, nechá vás otestovat, „co by se stalo, kdyby…“, ukáže vám svou dost poťouchlou tvář, mnohokrát vás rozesměje a pak nechá chátru vyplenit váš královský hrad. Jinými slovy, jde o zážitek, jaký jste ještě nehráli, ale měli byste.
