Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration - recenze

24. 11. 2016 20:00 | Recenze | autor: Jan Olejník |

Ještě pár týdnů a dvacetileté výročí budu slavit i já: téměř dvě dekády uplynuly od doby, kdy jsem poprvé zasedl ke konzoli PlayStation, a s vyvalenýma očima zíral na perfektní grafiku, fantastické úrovně a dech beroucí architekturu, kterou na obrazovky přinesl první Tomb Raider. Kdybych jen tehdy tušil, že za dvacet let budou vycházet další díly, a že i zbrusu nový a zmodernizovaný Rise of the Tomb Raider mě bude bavit skoro stejně jako ten první tenkrát.

Po čtvrté a pořád skvěle 

Rise of the Tomb Raider debutovala už v listopadu 2015, ale jenom na konzolích Xbox One a Xbox 360. V lednu 2016 následovalo vydání podařeného portu pro PC, no a majitelé PlayStation 4 si museli počkat ještě o pár měsíců déle. Nyní konečně lze rozebrat klady i zápory opožděného vydání, a nakonec zodpovědět i obligátní otázku: zda čekání stálo za to. Dle verdiktu a číselného hodnocení je vám ale pravděpodobně jasné, že tvůrci z Crystal Dynamics nezklamali.

Celkově vzato, Rise of the Tomb Raider tímto dohrávám již po čtvrté (dvakrát na Xbox One, jednou na PC), a opět mě tohle dobrodružství Lary Croft zatraceně baví. Při pátrání po ztraceném městě Kitezh vás hra protáhne tajuplnými zákoutími Sibiře, kde vývojáři šikovně dávkují průzkum hrobek (a s ním spojené řešení environmentálních hádanek), skriptovanou koridorovou akci a volnější pohyb po relativně rozsáhlých oblastech. Rise of the Tomb Raider nepostrádá tempo, ale nežene vás slepě vpřed jen proto, aby vám mohla na hlavu shodit další chrám.

Po vcelku zasloužené kritice toho, že restart série Tomb Raider obsahoval jen malé množství hrobek, se můžeme při hraní nového dílu zaradovat, že podzemní chrámy, kobky a s nimi spojené puzzly slaví vydařený návrat. Výtvarná stránka a vynikající zvukové efekty tvoří dva zásadní pilíře pro budování atmosféry, díky čemuž budete při hraní zažívat stejné pocity údivu – přesně jako před dvaceti lety u prvního dílu. Víc už ale asi psát netřeba, v případě zájmu rozhodně koukněte na naši recenzi Xbox One verze či video ze hry

Něco navíc 

Vzhledem k tomu, že na PlayStation 4 vyšla edice s názvem Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration, nabízí se otázka, čím se tato verze vlastně liší. V první řadě obsahuje veškerý bonusový obsah, jmenovitě DLC Baba Yaga, Cold Darkness Awakened, Blood Ties a Lara’s Nightmare. Především Baba Yaga si zaslouží pozornost, protože v krátkém, přesto však intenzivním dobrodružství, dodá hře téměř hellboyovský nádech. Stranou by ale neměla zůstat ani epizoda s názvem Blood Ties, která udělá radost především nostalgikům.

Kdo hrál Tomb Raider 2 a nikdy nezavřel sluhu do mrazáku, má ještě co dohánět. V epizodě Blood Ties to sice přímo nejde, ale odkazy především na druhý díl z roku 1997 (schválně, kolik jich najdete) zahřejí pamětníky u srdíčka. Opět navštívíte rodinné sídlo rodu Croftů, které je v podání Rise of the Tomb Raider melancholickou ruinou, kde na Laru dýchá pohnutá minulost téměř na každém kroku. Někde v hloubi domu se skrývá zásadní tajemství a na Laře je, aby jej odhalila.

Akce ustupuje do pozadí, naopak do popředí vystupují spíše adventurní prvky. Dokonce je tu i možnost zahrát si tento segment ve virtuální realitě díky PlayStation VR – a byť se nejedná o žádný trhák a zásadní důvod ke koupi virtuální helmy, díky povedené grafice bude návštěva Lařina domova neobyčejným zážitkem. Překvapivě se povedlo i zpracování pohybu, které při opatrnějším zacházení nevyvolává závratě. 

zdroj: Archiv

Tomb Rogue 

Výrazně zajímavějším režimem, který v Rise of the Tomb Raider slaví debut, je Endurance. Jedná se o roguelike dobrodružství, ve kterém bojujete s hladem, zimou, zvířaty i lidskými nepřáteli na náhodně generovaných mapách. Vaším úkolem je vykrádat hrobky, sbírat artefakty a samozřejmě přežít co nejvíce dnů v divočině, přičemž jediná chyba může znamenat okamžitou smrt.

Jedná se o překvapivě zábavnou minihru, ve které klidně pár hodin utopíte. S pomocí virtuálních sběratelských kartiček si totiž můžete upravit různé prvky hratelnosti či stupeň obtížnosti dle vlastního gusta. A jako třešnička na závěr: režim Endurance si můžete zahrát i v kooperaci.

O něco méně zajímavé jsou obligátní zombie módy, které tu jsou zřejmě především proto, že světem stále ještě (bůhvíproč) cloumá nepochopitelná zombie mánie. V Rise of the Tomb Raider se s nemrtváky setkáme v režimech Cold Darkness Awakened a Lara’s Nightmare. Někomu možná přijdou k duhu, ale osobně nechápu, jaká tu má být spojitost se sérií Tomb Raider. 

Občas to cukne 

Rise of the Tomb Raider: 20 Year Celebration jsem testoval na klasické konzoli PlayStation 4, kde hra běží v rozlišení 1080p při třiceti snímcích za sekundu. Tedy, běžela. Původní verze 1.03 byla bez větších problémů a neměl jsem mnoho důvodů si stěžovat: opět parádní práce se světlem a stíny, povedené materiály jako led či sníh, libové atmosférické efekty (volumetrická světla, mlha). Mezi PS4 a Xbox One verzí budete jen stěží hledat rozdíly.

Jenže se mi záhy nainstaloval patch 1.04, který měl vyřešit problémy s latencí v ovládání. Bohužel s sebou přinesl i občasné snížení framerate, které jsem pozoroval zhruba ve třech graficky velmi náročných lokacích. Jádro pudla nebude ve výkonu PlayStation 4, protože neaktualizovaná verze tímto neduhem netrpěla. Inu, snad vyjde záplata na záplatu…

Jinak se ale může Rise of the Tomb Raider hrdě stavět k nejlépe vypadajícím hrám pro PlayStation 4. Není asi úplně fér ji srovnávat s Uncharted, protože dobrodružství Nathana Drakea jsou jednak o něco komornější, a za druhé jsou přímo ušité pro konkrétní hardware. Přesto je Lara Nathanovi důstojným soupeřem. 

Na dlouhé zimní večery 

Po čtvrté jsem zasedl k Rise of the Tomb Raider – čirou náhodou v předvánoční době, tedy úplně stejně jako jsem tak pravidelně činil v devadesátých letech pokaždé, když vyšel nový Tomb Raider. A právě nejnovější díl mi svou atmosférou, příjemně nastavenou obtížností, hrobkami a hádankami připomněl původní trilogii. Jedná se zkrátka o navýsost povedenou akční adventuru, která zvlášť na vyšší obtížnosti umí potrápit, nevodí vás zbytečně za ručičku, ani vás nezaplavuje hromadou QTE.

Hodnotit opožděný port, který má navíc s posledním patchem mírné problémy s plynulostí v pár lokalitách, je docela hlavolam. Verze pro Xbox dostala velmi pěknou osmičku, jenže na PlayStation 4 vyšel podstatně více nadupaný balík s novými režimy, podporou VR a dokonce i 4K rozlišení v PS4 Pro verzi. Je tu prakticky nekonečný Endurance režim s kooperací, hromada nostalgických pomrknutí na pamětníky (včetně dobových oblečků) a extra drsný stupeň obtížnosti. A navíc mě to i po čtvrté pořád baví. Dejte sem žákovskou, píšu za devět, ale udělejte něco s tím patchem!

Verdikt:

Jedna z nejlepších moderních akčních adventur konečně dorazila i na PS4. Port se až na malé drobnosti povedl, navíc společně se hrou dostanete všechna DLC, zahrajete si v co-opu a zažijete i neobyčejný výlet do Lařina domova – dokonce s podporou VR. Nastavte vysokou obtížnost, vypněte pomocné ukazatele a užijte si Tomb Raider se vším, co k tomu patří.

Nejnovější články