Sanctum - recenze zajímavé akční strategie
6/10
zdroj: tisková zpráva

Sanctum - recenze zajímavé akční strategie

23. 6. 2011 0:19 | Recenze | autor: Tomáš Jung |

Některé hry mají vlastní duši. Nejsou jen prázdným nástrojem zábavy, který vám sdělí, co máte dělat, nebo jaké máte podmínky a úkoly. Jejich duši tvoří příběhy, osudy postav nebo prazvláštní světy existující paralelně s těmi skutečnými. Sanctum je variace na klasický tower defense hraná z vlastního pohledu a v lecčems to je hra zajímavá, která by svou duši měla mít. Nabízí jedinečný svět i monstra a strká vás do role obránců jakéhosi energetického jádra.

Bohužel, okolní svět je pouze kulisou bez života. Vůbec nic o něm nevíte, neznáte jeho pozadí ani důvod, proč se právě zde nacházíte, kromě toho, že musíte postavit hradbu věží, které zabrání průniku vlny nepřátel k jádru. A to je škoda, protože svět Sanctum vypadá přitažlivě a mysticky. Zbývá tedy už jen ten suchý nástroj zábavy, který naštěstí není vůbec špatný.

Turistické stezky

K Sanctum jsem si čuchnul už v začátcích jeho vývoje, kdy šlo o demoverzi využívající bezplatnou verzi Unreal Engine 3. Jako počin amatérských tvůrců se hra tvářila velmi ambiciózně a nakonec se proměnila v komerční produkt. Má cenu za něj utrácet zhruba 15 EUR? To zaleží především na tom, zdali máte v oblibě tower defense hry.

Na mapě existuje několik pevně daných míst, odkud se rojí různé druhy bizarních živočichů. V hlavách mají program, který jim přikazuje projít nejkratší cestou mapu k energetickému jádru, tam do něj skočit jako do bazénu a svým tělem mu ubrat na životě. Jakmile se život jádra dostane na nulu, tak vybouchne, vy puknete vztekem, hra končí a nahrajete si poslední uloženou pozici.

Jenomže vy to těm zrůdám neuděláte tak snadné a do cesty k jádru jim postavíte různé obrané věže, omezeni jste pouze body na jejich nákup. Možná bude chvilku trvat, než pochopíte, že je nutné stavět nejen minomety, rychlé lasery, rotačáky, ale také prázdné bloky, pomocí kterých vymezíte nepřátelům promyšlené turistické stezky - co možná nejdelší cesty samotnému jádru. Jsou to takové uličky smrti osázené střílnami. Dobrý den vážení, vítáme vás na naší dobře značené výletní cestě, není kde zabloudit, pokračujte prosím cestou dál k dalšímu kulometu, mrtvých kamarádů na zemi si nevšímejte!

zdroj: Archiv

Bij ufona laserem do hlavy

Jedna část taktiky spočívá v důmyslném vystavění cesty a nasměrování nepřátel tam, kam potřebujete a druhá tkví ve vhodném výběru zbraní dle typů nepřátel, které vás v příští vlně čekají. A mnohdy to je několik druhů najedenou a na každý platí něco jiného. Vlna je kombinovaná z rojů malých hajzlíků, na které platí rychlý kulomet. Pak následují odolné a pomalu se pohybující potvory, kterým naplácáme na zadek pomalým, ale více účinným laserem. Často musíte sledovat dosah zbraní, snažit se mít pokrytý každý kout cesty, koncentrovat palebnou sílu a hlavně se přizpůsobit nepřátelům.

Někteří letí vzduchem a je třeba proti nim postavit speciální zbraně, jiné pacholky lze zasáhnout jen do zad, další jsou rychlí a zpomalují se jen při otočkách. Postavené zbraně lze po bitvě prodat a dát místo nich jiné, nebo naopak je nechat na místě a za body vylepšit jejich vlastnosti.

A jelikož je Sanctum částečně i FPS hra, také vy si ušpiníte ruce od krve (nebo co to z nich vlastně cáká). Máte tři zbraně, odstřelovačku, jakýsi samopal s granátometem a pušku, kterou zpomalujete pohyb nepřítele. Opět je možné zbraně vylepšovat, v boji účelně střídat a hra dokonce s vaší pomocí výrazně počítá.

Počáteční nadšení umírá

Teď máte možná v trenclích „bláto na hřišti“ z toho, jak úžasně variabilní hra je, kolik možností máte a jak si budete lámat hlavu nad taktikou před každým novým útokem. Běžte se převléknout, tak žhavé to není! U každé singleplayer mapy vás čeká zhruba 20 až 30 vln nepřátel, kterým je nutné odolat a nenechat padnout jádro až na nula procent. Zpočátku máte omezené množství bodů, jejichž investici si musíte dobře promyslet a je to zábava.

Ale už na střední obtížnost budete mít po zhruba desáté vlně vybudovanou stabilní obranu, u které jen částečně měníte typy umístěných věží. Budete tušit, co na potvory platí a vědět, že z vlastních zbraní se vyplatí upgradovat hlavně odstřelovačku aby měla více střel v zásobníku. Možná si ještě vylepšíte „samopal“ s granátometem kvůli zvýšení účinnosti. A tím s variabilitou boje a stavění obrany končíte. Paní nuda přichází.

Pěkné mapy a hnusní nepřátelé

Mapy jsou momentálně celkem čtyři pro singleplayer, plus jedna navíc pro multiplayer (ještě se k němu dostanu). Vypadají graficky úžasně, především Arc je fantastická. Každá mapa nabízí jiné prostředí a u každé musíte dobře promyslet obranu. Ale opět platí, že jakmile překročíte 10-15 vlnu nepřátel, začne to být nuda.

Někdy se zaseknete, překvapí vás mohutnost vlny slizáků, uteče vám pár mloků, jimž ubývají body života jen po zásahu do hlavy nebo podceníte dostatečný počet věží bránících vzdušný prostor. Jádro bouchne, načtete poslední pozici, a jelikož nejsou vlny náhodně generované, na druhý pokus je už po drobných úpravách obrany semelete všechny.

Bylo by ale nefér tvrdit, že jsem se vůbec nebavil, zejména v první polovině hry jsem si na každé mapě užil výstavbu a krutý boj s přesilou. Poznával jsem záludnosti různých typů nepřátel a vynalézal proti nim vhodné kombinace zbraní. Ovšem až příliš rutinní druhá půlka, kdy už máte vše ve hře zmáknuté, mě štvala.

Komplikovanou situaci nezachrání ani kooperativní multiplayer pro dva hráče, v němž má každý své zdroje a společně musí stavět obranu. Možná, pokud najdete dobrého společníka a zvolíte si vyšší úroveň obtížnosti, objevíte druhou zábavnou dimenzi Sanctum, ve které excelentně vynikne zejména část aktivního boje podbarveného emocemi živých hráčů. Ale i tady narazíte po čase na stereotyp a zcela upřímně, v dnešních dnech nemá cenu se zahazovat kooperací v Sanctum, když existuje vynikající kooperativní mód v Portal 2.

Závěrečný pohovor

Sanctum, Sanctum, co já s tebou provedu? Nestojíš moc peněz a na pár hodin pobavíš, navíc autoři přislíbili vydávání nových map, někdy i bezplatných. Obsahu tedy není zase tak málo, máš svůj stylový a pěkný vzhled, ale s tou variabilitou hraní jsi mohla něco udělat. Různé typy nepřátel a věží nestačí, klidně stačilo třeba jen měnit místa, odkud se nepřátele rojí, donutit mě aktivněji přestavovat hradbu věží, nevadila by ani omezená možnost stavět v průběhu boje a třeba dynamické změny během něho. Určitě by ti pomohly alespoň nějaké prvky ozřejmující pozadí světa, mé motivace, proč jsem se tu vyskytl a co to je za divnou kouli kterou chráním. Stačilo málo a měla jsi svoji duši. A lepší hodnocení.

Verdikt:

Další hra ve stylu Tower Defence, tentokrát z vlastního pohledu. Průchodu nebráníte nepřátelům jen stavěním věží, ale také urputnou střelbou, stejně jako v každé jiné FPS. Sanctum chvilku baví, a ta chvilka je docela dlouhá, ale spousta typů věží i nepřátel je nedostačující obrana proti dotírajícímu stereotypu. Hra je bez života, je suchá jako mumie Tutanchamona.

Nejnovější články