Odyssea zemí mrtvých
Děj Severed sleduje osud dívky jménem Sasha, která se po vraždě celé její rodiny ocitá v jakémsi jiném světě. Aby se mohla vrátit do reality, musí holčina najít těla svých blízkých, dříve než je rozklovají vrány.
Jakkoliv závažně premisa zní, příběh hry je spíše minimalistický. Vystačí si s několika málo podpůrnými postavami a několika řádky dialogů, ani jedno navíc nelze považovat za nějak podstatné. Pravda je taková, že ačkoliv k tomu Severed svým vyzněním vyloženě vybízí, vyprávění nepracuje s žádnou hlubší symbolikou nebo propracovanými motivy. Namísto toho zůstává na pozadí a do popředí nechává vystoupit jiné prostředky - grafiku, zvuk a výtečnou atmosféru.
Pastva pro oči, balzám pro uši a nůž do srdce
Atmosféra nádherného děsu a podivínství, to je to, co vás ve hře čeká. Severed je vyvedená ve výrazných pastelových barvách - nad sytě zelenými a někdy zase fialovými lesy, i nad černými jeskyněmi s řadou prapodivných objektů se tu klene krvavě rudé nebe. S tím je v souladu téměř úplná absence hudební složky. Čekejte jen drsné a disonantní zvuky, které zpravidla zazní do úplného ticha, a zaryjí se vám tím až do morku kosti. Korunu všemu nasazuje fantaskní design nepřátel. Zkrátka prvotřídní surrealismus.
Co když však krásnému audiovizuálnímu stylu po chvíli uvyknete? Nastupuje na řadu herní náplň. Severed má podobu klasických krokovacích dungeonů, ovšem s příměsí moderních postupů, poplatných dotykovému displeji mobilního zařízení. Pohybujete se hezky po tazích a snažíte se zorientovat ve starodávných chrámech.
K dispozici máte vždy aktivní minimapu s předem odhaleným půdorysem prolézaných staveb, kterou budete hodně využívat. Ne ani tak proto, že by místní kobky byly bůhvíjak rozsáhlé – v tomto směru je Severed ze skromnějšího kraje. Hlavně pro podivně kymácivé zpracování pohybu samotného a malou nápaditost koridorů, která činí orientaci v prostoru obtížnější než by bylo potřeba.
zdroj: Archiv
Když se potká Dungeon Master a Fruit Ninja
Nemalou část hry rovněž obstarává boj s monstry. Nejde však ani tak o poměřování RPG statistik jako o naučení vzoru chování jednotlivých oponentů a hbité seky prsty po obrazovce à la Fruit Ninja nebo Infinity Blade. V průběhu hraní se vám postaví do cesty nepřátelé připomínající pavouky, houby, ptáky, ale i další, hůře identifikovatelné, věci. Každý z nich disponuje jiným souborem útoků, taktik a slabin a je na vás si je všechny zapamatovat a umět je využít. Někteří totiž svůj útok postupně nabíjí, jiní zůstanou nehybní, dokud neobdrží ránu od vás a další se na vás zase budou vrhat zcela nahodile.
Obtížnost Severed plynule roste s tím, jak se musíte potýkat s čím dál tím vyšším počtem různých protivníků. Míra poškození od nich přitom vůbec není malá, takže stačí chvilka nepozornosti a je po všem. Rázem se tak do soubojového systému vkrádají překvapivé prvky taktiky a time managementu.
Jedná se každopádně o skvělý nápad, protože prohlubuje hratelnost. Asi si tedy dokážete představit, jak moc uspokojující je podstoupit stoprocentní zápas, během kterého čistě zlikvidujete všechny netvory a následně jim ve zpomaleném režimu oddělíte končetiny od těla. To jen kdybyste pátrali, kde hra vlastně vzala svůj název.
Neuspokojivá výzva
Délka šarvátek se obyčejně počítá na minutu či dvě, což je dobře. Není tomu tak ovšem vždy. Čas od času si boj vyžádá delší čas a v takovém případě se stává zdlouhavým a čistě prakticky také nepohodlným a náročným. Zdání tu klame a hystericky kmitat prsty po displeji sem a tam po nějaké tři minuty není zrovna legrace.
Severed s odhlédnutím od všeho jmenovaného nabízí i několik RPG mechanik, jejich zapracování je nicméně diskutabilní. Existuje možnost sbírat části padlých nepřátel a vylepšovat jimi obranu, zdraví či útok. Dopad na praxi to však má mizivý. Schopnosti jako krátkodobé omráčení nepřítele lze zase používat trestuhodně málo.
zdroj: Archiv
Zdaleka nejhůře se ovšem projevují jednorázové upgrady nepřátel pro danou bitku. Monstra mohou být rychlejší, udělovat větší poškození, regenerovat zdraví nebo třeba vykazovat vyšší odolnost vůči vašim útokům. Potíž je v tom, že Severed tyto upgrady příliš protežuje. V podstatě žádný souboj po úvodní třetině hry se bez nich neobejde. Souběžně s tím se ale také ucpe přívod s inovacemi v hratelnosti a zůstane ustrnulý, překombinovaný souboják s uměle navyšovanou obtížností.
Skutečný stav věcí vypadá tak, že vaše počínání se po vyprchání úvodního nadšení smrskne jen na to důležité – navigaci v prostoru a podstupování bojů, na které se zároveň těšíte i netěšíte. Těšíte pro jejich koncept samotný a netěšíte kvůli postupně se vytrácející zábavě a nastupující rozmrzelosti.
Sem tam se objeví chvilky příjemně narušující šablonovitou náplň hry. Občasné hádanky, ani místnosti zamořené jedovatým plynem, nutící hráče hledat jeho zdroj, však nedokáží na ploše nějakých šesti hodin Severed výrazněji oživit.
Naostřete čepele
Severed proto funguje zdaleka nejlépe, když se prezentuje svižnými strategickými šarvátkami na pozadí výstředních a překrásných zákoutí svého světa. Zamrzí dysfunkční přídavky z her na hrdiny, stagnace v přihazováních nových nápadů a únavná druhá polovina hry. Nechápejte mě špatně, tohle je dle všech myslitelných měřítek stále jasně nadprůměrný titul. Tu jednotvárnost mu ovšem odpárat nelze.
