Shadowgun Legends – recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Shadowgun Legends – recenze

26. 6. 2018 18:45 | Recenze | autor: Jan Hrdlička |

Jako Destiny do kapsy. Škatulka, do níž Shadowgun Legends vklouzl přesně ve chvíli, kdy jej brněnští Madfinger Games takřka před dvěma lety představili světu mobilních her. A jedná se o označení oprávněné, jemuž se nelze vyhnout. České online střílečce pro dotykové displeje skutečně nechybí ani technická vyspělost, ani úctyhodný rozsah obsahu ne nepodobný právě megalomanské zábavě od Bungie. Ale jakkoliv se k hráčům nakonec dostala vydařená hra, s nejnovějším Shadowgunem se rovněž táhne pár nedostatků autorům dlouhodobě vlastních.

Dříve se snilo o kosmonautech, v budoucnu o žoldácích

Inspiraci šablonou Destiny asi autoři nepopřou. Označit tuhle střílečku jako přímou nápodobu by však bylo unáhlené, a to především z hlediska stylu. Legends si nese znaky velkolepého vesmírného dobrodružství, kdesi po cestě na mobilní platformy se k němu ale přimíchala i notná nadsázka série Saints Row. Výsledkem je příběh zkoumající, jak by to tak asi vypadalo, kdyby se na vojáky a žoldáky běžně pohlíželo stejně, jako vnímáme rockové hvězdy nebo filmové osobnosti.

Hra se bohudíky nebere příliš vážně. Po každé úspěšné misi hráče přivítá záplava ohňostroje za zvuku aplausu a jásání. V centrální lokaci, jakémsi hubu, zase úspěšné hráče zvěčňuje velikánská socha. Vzletná slova a patos se ve zdejším světě nevedou, to spíš silácké hlášky. Obecně vzato, na to, že probíhá galaktická válka a skupina Shadowgun je jediná, která může její průběh otočit ve prospěch lidstva, je to tady docela správná bžunda.

Dějová složka není úplně vážná. Očekávat lze skutečně jen hrubý, nikterak záživný náčrt okolního dění. Prokreslenost postav, které hlavního hrdinu či hrdinku provázejí po dobu hraní, v zásadě neexistuje. Ojediněle se objeví vtipný úkol nebo zábavná řádka dialogu, náznak čehokoliv komplexnějšího nicméně chybí.

Jako vrchol se stále na mysl dere vedlejší mise zadaná jednou z postav. Unesli kamaráda kamaráda jejího přítele. Nebezpečná záchranná akce vede přes několik desítek mutantů, jen abychom na konci zjistili, že onen drahý unesený je ve skutečnosti kanárek v kleci. Úsměv a trefné oglosování je v tomto případě maximum, co lze od titulu čekat.

Shadowgun Legends zdroj: Foto: Madfinger Games

Přestřelky hodné bezmála legendy

Alespoň však není třeba zaobírat se texty či vývojem zápletky, jež by vyrušovaly od nejpodstatnější náplně, tedy hratelnosti. Hezky absolvovat úvodní segment, vytvořit vlastní postavu, a hurá plnit série krátkých zadání! Shadowgun Legends je mizerným vypravěčem, střílečka to je ale náramná. Z poslední doby jediná větší od počátku zamýšlená k vydání na Android a iOS. O PUBG nebo Fortnite, které na sebe nově strhávají pozornost i v kapesním vydání, totéž prohlásit nelze.

Znamená to kupříkladu zcela plynulý běh a pohodlné ovládání, jak jen pohodlné na dotykových displejích být může. Levá strana displeje slouží k pohybu, pravá k rozhlížení, střelba probíhá automaticky, jakmile virtuální zaměřovač najde svůj cíl. Jednoduché, příjemné, efektivní, bez překombinovaných prstolamů. Zastánci přesnosti si ale ke střelbě jistě v nastavení vyhradí klik navíc, protože automatika přesnost snižuje.

Akce pocitově působí skvěle, přesně, jak by měla. Shadowguni mají v rámci širokého arzenálu přístup k celé řadě zbraní, od pistolí přes brokovnice a útočné pušky těžšího i lehčího kalibru až po odstřelovačky nebo raketomety. Každý typ působí odlišně, střely se zarývají do uspokojivě animovaných mimozemských těl a burácení zbraní patřičně doplňují povedené zvukové efekty.

Šťávu zápolení dodávají i různé druhy nepřátel. Zatímco zásah sniperů bolí, ale lze mu utéci, rychlým stvůrám se patrně nevyhnete a pár sekanců vás připraví o část zdraví. Zkrátka a dobře, v úplném jádru hry, v akci, vše zapadlo přesně tam, kam mělo.

zdroj: Archiv

Síťové povyražení

S Legends se čeští vývojáři poprvé vydali do světa MMO stříleček a i tam svůj debut z velké části zvládli výborně. Základ tvoří domovský hub Shadowgunu ležící v Brně. Zde se potkávají skupinky hráčů, mohou spolu komunikovat prostřednictvím šikovného systému konverzace, sbírat mise a následně se na ně vydávat. Mohou nakupovat novou a prodávat nasbíranou výbavu, zajít si do baru na drink nebo si vyjednat lepší sponzoring, z něhož jim následně plynou peníze. Hub je rovněž vstupní branou do PvP nebo kooperačních módů, ať už se jedná o team deathmatch nebo raid.

Jak vidno, paleta aktivit je úctyhodná, a chválu si rozhodně zaslouží skutečnost, že vše bezproblémově běží po bezdrátové síti a ovládá se přes dotykové obrazovky. Autoři zkrátka úspěšně implementovali takřka veškeré destinyovské vyžití do hry do kapsy. Jistěže se najdou prvky, na nichž by ještě bylo třeba zapracovat, jmenovitě prakticky neexistuje možnost domluvy při kooperaci, ale celkový dojem je jasně pozitivní.

Shadowgun Legends zdroj: tisková zpráva

Když padne stín

Ty největší nedostatky leží v jiné oblasti. Stejně jako nikdy neuměli vyprávět poutavé příběhy, autoři se vždycky potýkali s malou variabilitou svého návrhářství. Legends není výjimkou. Struktury zadání jsou až bolestně podobné jedna druhé. Vyjdi z A, dojdi do B a pak ještě do C, jen po cestě nezapomeň stisknout tlačítka X a Y. Pokaždé. Příliš nepomáhá ani repetitivnost map. Je pochopitelné, že pro potřeby záplavy výzev nebo vedlejších úkolů se holt některá prostředí recyklují. Méně jasný je jejich nízký počet a především fádnost.

Nuda, šeď, beton, kov, barely, zátarasy a krabice v jakési staré továrně. Takto vypadá de facto každé prostředí, do nějž se za účelem mise vyráží. Zamrzí to o to více, když potom vidíme, že tvůrci jsou schopni vystřihnout fantastické interiéry futuristické mimozemské lodi. To byl však ojedinělý případ. Zvláštní chybu představuje ještě jakákoliv interakce, nutnost něco zmáčknout nebo zatáhnout za páku. Hra běžně zareagovala až napodruhé, což je vzhledem k četnosti takových činností poměrně otravné.

Postavit sochu?

To potom člověk uvítá i hrátky s čísly. Hra jich je plná. Jako základní ukazatel slouží body slávy, které s rostoucím počtem splněným úkolů hráči průběžně přibývají na konto. Vedle toho nechybí ani nezbytná složka každého slušného RPG – levelování, získávání nových schopností jako granát, stacionární kulomet nebo třeba vyšší výdrž. Lze tu obchodovat, porovnávat statistiky – klasika.

S uspokojením je třeba zdůraznit, že Madfinger Games se neopovážili hru rozbít systémem loot boxů, třebaže je k dostání v modelu free-to-play. Neexistují žádná omezení, žádné časovače, které by zabránily hrát, co hrdlo ráčí. Téměř nic se neschovává za zámkem a progresi nikdo nebrzdí. Kreditní kartu je možné vytáhnout jen kvůli kosmetickým doplňkům nebo odemčení speciálních krabic, jejichž obsah však nikoho nezvýhodní. Nešiku na vyšší úrovni kdykoliv udolá schopný nováček.

Ve prospěch Shadowgun Legends hraje, kolik toho tahle střílečka nabízí. Tvůrcům se s ní povedl moc pěkný kousek: vměstnat pořádnou porci FPS zábavy pro sólisty i společensky založené na mobily a tablety. Výsledkem je funkční a perfektně vybalancovaná akce, která moc dobře ví, jak správně působit na hráče. Je tak akorát přepálená a technicky se jedná o jednu z nejpohlednějších her v App Store nebo Google Play.

Ono by se dalo hovořit o jednom z kandidátů na nejlepší titul svého žánru, to by však nesměl tak dojíždět na nízkou variabilitu. Stejně jako by spisovatel měl umět tvořit zápletky, měl by designér umět přicházet se zajímavými scénami. Ty tady ale bohužel chybí, a jsou právě tím, co uživatele dělí od úplné spokojenosti.

Verdikt:

Podmanivá akce, široký záběr i nebývalá uživatelská přívětivost. Shadowgun Legends má předpoklady stát se králem mobilních stříleček. Na cestě k trůnu však končí pár schodů pod ním, protože mu ve výstupu zabrání nenápaditý design.

Nejnovější články