Shardlight - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Shardlight - recenze

26. 3. 2016 18:25 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

Snahu o zachování křehké rovnováhy na Zemi doprovází odjakživa vizionářská zamyšlení nad tím, co by se dělo, kdybychom tuto rovnováhu narušili. Varování najdeme ve filmech, knihách a samozřejmě i ve hrách, kde se postapokalyptické tematice věnují akční hry, RPG, strategie a samozřejmě i adventury. Příkladem jedné takové postapo adventury je point and click klasika Shardlight od Francisca Gonzaleze (A Golden Wake, Ben Jordan), kterému s produkcí pomáhal Dave Gilbert se svou firmou Wadjet Eye.

Svět Shardlight zničil dopad bomb. Jeho obyvatele sužuje prach, špína, nedostatek slunečního svitu, jídla a závažné nemoci v čele s tajemnou chorobou zvanou „zelené plíce.“ Kdyby všichni lidé přiložili ruku k dílu a rozdělili si všechno, co mají, ještě by to nemusel být takový problém. Lidé ale v krizových situacích obvykle nejsou moc dobrosrdeční, proto se rozdělili na dva tábory. V prvním se nacházejí ti, kteří nehodlají ohýbat hřbety, a nepřízni osudu čelí vlastními silami. Do druhého patří lidé, kteří výměnou za peníze a léky potutelně spolupracují s vládou a všemi dostupnými prostředky ji drží u moci.

Zelené plíce dostanou každého

Hlavní hrdinka Amy Wallard se rozhodla nepodvolit. Nakazila se však nemocí zelených plic, začaly jí odtikávat poslední minuty života, a tak s vládou začala spolupracovat. Jedině ta jí totiž může zásobit léky, alespoň to si Amy myslí. Prakticky v ten samý moment se ale všechny události zase otáčí, když Amy pozná vůdkyni odboje. A protože i s ní se dohodne na spolupráci, dostává se Amy a společně s ní i hráč do role dvojitého agenta.

Tento tanec na tenkém ledě je samozřejmě vysilující. Závazek k vládě i odboji Amy obvykle dostává do mnoha protichůdných a napínavých situací. A když už se zdá, že všechno běží tak jak má, přijde náhlý zvrat, který vás vrátí zpátky do reality. Amy je nemocná a může zemřít, jenže ať už to zkouší jakýmikoliv způsoby, lék prostě nenachází.

Svět Shardlight je všechno možné, jenom ne pohostinný. Sice zde nenajdete zombie a zmutované příšery, přesto je docela možné, že vás někdo podřízne a sní. Samozřejmě, i v tomto světě se najdou pohodoví lidé, kteří se stanou vašimi přáteli. Většina přeživších je ale stejně poznamenaná nouzí a bezútěšnými podmínkami, takže narazíte i na blázny, náboženské fanatiky a logicky též zločince. 

zdroj: Archiv

Příběh převažuje nad hratelností

Ačkoliv Shardlight na první pohled vypadá jako klasická point-and-click adventura v retro grafice  brzy přijdete na to, že v jádru patří spíše do současnosti. Nezavaluje vás hromadou předmětů k sebrání a použití, ale hlavně si nelibuje v jejich nesmyslných nebo pochybně smysluplných kombinacích. Namísto toho je striktně logická a důsledně sleduje příběhové události. Tím se trochu liší od další postapokalyptické adventury Dead Synchronicity, která byla rozvětvenější a přicházela s odvážnějšími kombinacemi.

Zpočátku jsou jen omezené možnosti kombinování pro Shardlight předností. Hra krásně plyne, vše běží jak na drátkách a člověk se rychle ponoří do vyprávění a jeho zvratů. Časem se ale člověku po důmyslnějších puzzlech a komplexnější hratelnosti přeci jenom zasteskne. Nejde o to, že by hra byla prostá jakýchkoliv logických zádrhelů. Hádanky tu jsou a navíc dosti zajímavé (kupříkladu hned na začátku vám bude nápomocná kaligrafie), jenže jich není dostatek moc a několik základních kombinací dlouhodobě neuspokojí.

Nakonec se tedy dočkáte solidního příběhu a takřka až filmového způsobu jeho vyprávění. Herní stránka ovšem neoslní, i když s ní není nic výrazně v nepořádku. Pokud tedy od Shardlight očekáváte klasické adventurní vyžití, poohlédněte se po jiném titulu z katalogu Wadjet Eye. Jestliže vám ale sednou spíše moderní adventury od Telltale, kde jde hratelnost stranou příběhu, bude se vám Shardlight líbit. Podobným stylem navržená A Golden Wake však byla ve všech ohledech o chlup lepší...

Verdikt:

Klasická point-and-click adventura se zajímavou zápletkou a postapokalyptickým zasazením, která se úspěšně soustředí na vyprávění příběhu, a trošku u toho zapomíná na hraní samotné.

Nejnovější články