Správné investice

Samozřejmě za to mohl nějaký experiment, který se nezdařil, tohle klišé zůstává. Něco se pokazilo a vy se ocitáte uprostřed malého souostroví sestávajícího z pěti ostrovů. Na zemi před vámi leží mrtvola a vedle ní pár kamenů zapíchaných v zemi, které jsou podle všeho jedinou šancí na záchranu. Pravidla přežití jsou jednoduchá – na každém ostrově je náhodně rozházeno několik úlomků jistého zařízení.

Úlomky je třeba sebrat a vložit do kamenů v této počáteční lokaci. Jejich polohu sice neznáte, ale z určité dálky je zahlédnete, protože jsou žhavé a kouří se z nich. Není to ale vše, celá záležitost má jeden háček. Je na vás uspořádán hon a lovci jsou roboti. A když říkám hon, nemyslím tím skriptovaný a pečlivě připravený sled událostí, při nichž bude všechno okolo vás vybuchovat, zatímco vy poběžíte rovným koridorem a občas zmáčknete nějakou klávesovou kombinaci. Náhodně generované ostrovy jsou obrovské a zcela otevřené. Robotů je všude spousta a jejich umělá inteligence je až překvapivě propracovaná, jejich plechové hlavy rozhodně nejsou prázdné.

Prázdné jsou ovšem i vaše kapsy. Naštěstí ale nejste oblečení v křiklavých barvách, takže se dokážete schovat ve vegetaci. Původní obyvatelstvo už na ostrovech také není a opatrným pohybem a zkoumáním obydlí si můžete dopomoci k jídlu i vodě či nějakým těm obvazům, kdyby vás přeci jen nějaký robot zahlédl a postřelil. A když budete mít opravdové štěstí, naleznete i zbraň.

Bez naděje

Důležité ale je, že i když nakonec zbraň (a nejednu) opravdu najdete, na hře to v podstatě nic nemění. Nekoná se žádné předpokládané prohození rolí. Zbraň ve vaší ruce neznamená, že vám do klína spadne role lovce a odteď budete všechny zabíjet. Nábojů je totiž málo a početní přesila je tak masivní, že ani se všemi zbraněmi hry byste z otevřených konfliktů nevyšli živí. Oněch symbolických šest nábojů v revolveru tvoří vaši únikovou cestu, váš nouzový plán pro případy, že se něco nepovede. A věřte, že se jejich vyplýtvání neubráníte.

Umělá inteligence robotů totiž dokáže opravdu skvělé věci a celou hru na mě reagovala místy nečekaně přirozeně. Někteří roboti mají pevně stanové posty, které za občasného pročesávání okolí stráží. Jiní zase obcházejí po ostrově různé trasy a hledají vás, přičemž si všímají každého detailu. Hra zachází v tomto ohledu dokonce tak daleko, že simuluje v jisté omezené míře i místní faunu.

V praxi to pro vás znamená, že když se ve snaze utéct před pronásledovateli vřítíte do malého lesíku, vyplašíte tím místní ptactvo, které se rozletí do oblak a přiláká tak pozornost robotů. Loveni jste ve vodě, na souši i ze vzduchu a nošením nových úlomků ke kamenům se navíc objevují nové druhy nepřátel. Nemusíte se tedy bát, že si během chvíle naleznete osvědčenou taktiku útěku a vydržíte s ní až do konce hry. Sir, You Are Being Hunted vám nedá vydechnout.

zdroj: Archiv

Máte opravdu pocit, že jste loveni a atmosféra hry je díky tomu vynikající. Neustále se musíte ohlížet na všechny strany a špiclovat uši, jestli náhodou neslyšíte mručení robotů. Vaše postava postupně hladoví, takže musíte hledat jídlo, jenže města jsou obvykle strážena a najít prázdnou osadu bez robotů je velmi podezřelé. Každý střet musíte promýšlet a pečlivě plánovat, protože ukládání probíhá pouze na několika místech ve hře a chyba může znamenat, že přijdete o cenné náboje, která vám budou posléze někde chybět. Nebo přímo umřete. Den se střídá s nocí, chvíli prší, jindy zase svítí slunce. Vítr vane ve větvích, ptáci švitoří...

Při vší své surovosti si však hra udržuje jistou nadsázku a tu a tam trousí i velmi suché vtipy. Pro ilustraci si třeba představte, že roboti jsou modelovaní ve viktoriánském stylu, dokonce mají i něco na způsob vousů a kouří dýmky. Atmosféra je sice drsná, ale zároveň efektně odlehčená a představuje jeden z nejtypičtějších prvků Sir, You Are Being Hunted.

Šetření na nesprávných místech

Všechno ostatní je ale bohužel zjednodušené až na kost. Vykrádání opuštěných domů například neprobíhá kdovíjak hloubkově, i když by to hře opravdu prospělo. Ostatně, S.T.A.L.K.E.R. by o kouzlu opuštěných a vyrabovaných staveb uprostřed krajiny mohl vyprávět. Ve zdejší podobě představují budovy v drtivé většině pouze lehce komplikovanější kvádry, zapíchané v krajině, ke kterým přijdete, namíříte na dveře a zmáčknete "F". Zobrazí se obsah domu, vezmete si, co potřebujete, a můžete jít dál. Hra navíc běží na Unity enginu, který, co se grafiky týče, nevyužili vývojáři zrovna do poslední jedničky a nuly.

Na titul za dvacet Eur hra nevypadá ani z rychlíku, a jakmile opadne prvotní opojení ze skvělé atmosféry, začne to být pravda i o herní náplni. Pak zjistíte, že se vám sice tu a tam adrenalinem rozbuší srdce, ale v podstatě jen běháte po mapě, schováváte se v křoví, mačkáte klávesu "F" a v případě nouze si vystřelíte. Navíc se objeví jisté problémy procedurálně generovaných her. Po několikerém rozehrání začnete poznávat různé vesničky a stavby, které jen pouze mění lokalitu. Hra prostě postupem času přijde o kouzlo tak snadno, jako jej nabyla, což je docela výrazný problém.

zdroj: Archiv

Sir, You Are Being Hunted spadá spíš do škatulky „interaktivních zážitků“. Všechno sází na atmosféru, což je její největší přednost i nedostatek. Rozehrát hru znovu má smysl snad jen když chcete vyzkoušet jiné povolání, mezi nimiž můžete vybírat na začátku. Rozdíl ale spočívá jen v tom, že budete začínat s jinými předměty. Ten zbytek, i když se to hra snaží maskovat, je bohužel mechanicky jednoduchý a rychle omrzí. Pokud si ale toužíte vyzkoušet, jak se cítí štvaná zvěř bez nějakých úliteb žánrovým klišé, určitě má smysl Sir, You Are Being Hunted zkusit.