Sky: Children of Light – recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Sky: Children of Light – recenze

2. 8. 2019 19:30 | Recenze | autor: Jan Hrdlička |

Patrně největší chvála, které se mobilní hře může dostat, je, že jako mobilní hra vůbec nepůsobí. Když se ve Sky: Children of Light člověk spustí ze sněhem zaváté římsy, jen aby se svezl po jiskřivě bílých pláních, nemá příliš pocit, že by hrál cosi do kapsy. Když se rozletí nad sytě zelenými stébly trávy, jimiž cloumá vichr, skoro si ani neuvědomuje, že hraje na mobilu. Thatgamecompany zkrátka umí, příkladem budiž jejich Flow, Flower či všeobecně a právem zbožňovaná Journey. A Sky v mnohých ohledech zachází ještě dále. Mohla to být nefalšovaná mobilní desítka. Jenže jí tu a tam přeci jen něco chybí.

Sky není přímým pokračováním Journey, ale klidně a bez mrknutí oka by být mohlo. V prazákladu se jedná o tentýž minimalistický prožitek, kde kápě rozevlátě poletují vzduchem, postavy se míhají se stejnou nonšalantní elegancí, panoramata překypují nádherou a hudba vzlétá k podobným výšinám. Je to však plnější, více multiplayerové a celé dotykové.

Epos nalehko

Ze světa vymizeli jeho duchové a jsou vězněni v šedavých znameních na obloze, která je třeba oživit. Kdo to dokáže? Samozřejmě vy. Je to okouzlující pohádka o postupném uzdravování, zotavení se, o snaze navrátit řád rozpadlým pořádkům.

Ve své zvláštnosti je to až meditativní prožitek, který ukazuje, proč tvůrci tak dobře ovládají své řemeslo. S takovým jemným, po troškách dávkovaným příběhem, s tím se to pane musí umět, a thatgamecompany nezklame. Není-li ovšem člověk příznivcem éterického, minimalistického vyprávění, bavit se příliš nebude.

Sky je více než jeho předchůdci o objevování světa kolem sebe, o zachycení jeho rázu a nálady. Cesta hráče zavede do šesti, respektive sedmi odlišných prostředí vystavěných okolo určité ústřední myšlenky. Zatímco travnaté pahorky a modré nebe vzbuzují veselí a pocit svobody, v černém lese promáčeném věčným deštěm padá deprese. Stále je třeba proklestit si cestu až na konec, osvobodit duchy a dát to celé zase do pořádku, sjednocující motivy však hru oživují.

zdroj: Archiv

Rozzařme to

Sky je také po vzoru starších sourozenců výpravou, nezapomenutelným dobrodružstvím. Spíš než klasickým titulem je životním zážitkem.

Jak už napovídá podtitul, zásadní úlohu hraje element světla. Tutoriál vám sice vysvětlí, jak se na virtuálním joysticku pohybovat, jak se podržením prstu vznést, jak létat, jak otáčet kamerou, ovšem tam, kde Journey a spol. stačilo točit páčkou a jednoduše jít, v našem případě vstupuje do hry světlo.

Je totiž nutné mít naplněnou jeho zásobu, jinak se člověk ani neodlepí od země. Poletování je tu přitom zásadním dopravním prostředkem. Zásobu lze navyšovat sbíráním bodů od magických bytostí rozesetých porůznu po světě. Když si ji hráč vyplýtvá, je třeba ji doplnit v blízkosti světelných zdrojů, jakými jsou kupříkladu ohníčky či svíčky, anebo u zdejší fauny. Nebo u dalších hráčů.

Přátelé v oblacích

Jestli Sky něco odlišuje od běžných mobilních davů, jestli jej něco okamžitě povznáší do jinačích výšin, je to místní multiplayer a přítomnost ostatních. Ano, vyžaduje se internetové připojení, na oplátku se však člověku dostane něčeho kouzelného.

Co je doslova fascinující, je důraz autorů na vřelost a nahodilost každého takového setkání. Ve stejném prostředí se společně prohánějí desítky hráčů, dokud se však jeden s druhým neskamarádí, vidí jej pouze jako šedou figuru. Stačí mu ovšem nabídnout svíčku, přidat se navzájem do seznamu přátel a ten vedle zazáří v sytých, pastelových barvách.

A pak už to jde ráz na ráz. Neexistuje tu žádný všeobecný live chat, hlasem se lidé nedomluví. Namísto toho tu na ně čeká seznam milých a také praštěných gest a postojů. Můžete si s ostatními zamuzicírovat, přiřadit jim vlastní unikátní přezdívku, posadit se na chvilku na lavičku a popovídat si. Anebo je popadněte za ruku a vyrazte objevovat spolu! Na výpravu se takto může vydat skupinka až osmi hráčů a jedná se o výtečný způsob, jak pomoci nováčkům se v tom všem zorientovat.

Sky je gentlemanské dobrodružství. Najednou vám začne dávat smysl, proč ostatní jen tak po cestě připalují ohníčky. Jen počkejte, však ony se vám v tom deštivém lese, který z vás vysává energii, ještě budou hodit. O chvíli později je budete pro ostatní rozsvěcet také, a ještě jim nechávat roztomilé vzkazy. To s vámi udělá hra, kde vás kamarád klidně chytí za ruku a jen tak se s vámi na chvilku proletí po obloze. Je to jednoduché, je to osvobozující, je báječné to zažít.

Hra je povětšinou jen tak obtížná, jakou si ji člověk udělá. Postupuje se skrze ni v zásadě lineárně, nicméně místní prostředí se rozkládá dostatečně doširoka, aby člověk neměl pocit, že jej vývojáři vedou tunelem. Poplatný filozofii minimalismu, titul na hráče nepromluví ani slovo, ani se mu nezmíní o nějakém zadání, minimapka taktéž není pro něj. A v podstatě ani nemusí. Pěkným level designem a krásnou prací se světlem navede hráče, kam jen je třeba… Tedy téměř vždy. Tu a tam to přeci jen působilo zmatečně a nevěděl jsem, co dál.

Pořád jde především o prožitek, nečekejte tedy intenzivní souboje s nepřáteli, spíše drobné hlavolamy: přijít na to, co a jak otevřít či aktivovat. Nově se také ke slovu hlásí letecké či akrobatické pasáže, které vyžadují trošku šikovnosti. Co takhle postupně vyplachtit vzhůru k nebesům společně se zdejšími ptáky? A kdo chce, může zapátrat a odhalit i těžší výzvy či místnosti, které vyloženě vyžadují spolupráci více hráčů. Obecně však platí, že základ je poměrně snadný a hru lze bezproblémově dokončit i samostatně.

zdroj: Vlastní

Nebe poseté hvězdami

I když je postup hrou snadný, každá místní činnost má v sobě jisté kouzlo. Jen pohyb samotný se dá trénovat – naučit se vyskočit hned po předešlém dopadu a tím nabrat rychlost, sklouznout se uspokojivě z kopce dolů. Člověku se hned zdá, že dělá pokroky, byť si přímo neodemyká žádné nové dovednosti.

A pak všechny ty emoce. Sjezd po sluncem zalitých svazích ve Sky je ještě více strhující než v Journey. Díky vší té úspornosti a jednoduchosti se při hraní dostavuje neobvyklý pocit svobody a volnosti. Barvy hýří, podobně kvalitní animace mobily a tablety snad ještě neviděly.

Vizuálně Sky exceluje od první do poslední vteřiny, prakticky každé zákoutí stojí za screenshot. Soundtrack? Výtečný. Samo okolní prostředí vypráví své drobné příběhy, mnohé z nich srdcervoucí. Ale hlavně a především, celé to nepůsobí jako z papíru. V thatgamecompany se moudře rozhodli své novince určit svazující téma, lehce si pohrát s jejím světem a jeho obsahem. A světlo a tma, vesmír a obloha, bozi a démoni, to je látka dostatečně závažná i atraktivní a Sky ji dokáže skvěle prodat.

Není nebes bez turbulencí

Jakkoliv je ale hra plná výtečných momentů, na deset takových připadá jeden otravný. Povětšinou je za něj zodpovědné ovládání, které, ať se snaží sebevíc, analogy a tlačítka nenahradí. Obzvláště během létacích pasáží začne dělat pěknou neplechu a zaviní nejedno opakování.

A pak, v jistém slova smyslu, se Sky svou snahou o větší komplexitu, snahou nabídnout více a ve větším balení, okrádá o trochu toho šarmu, který činil Journey tak snadným a přístupným, uhlazeným i slušivým zážitkem.

Vezměme si všechna ta gesta, možnost měnit si v herním hubu účes nebo šaty.  Měnit hlas, jakým postava zpívá. Je to všechno milé a pravděpodobně z toho vznikne pár prima historek, ale kdo to bude skutečně využívat? Kdo tu bude chodit na výpravy, podobně jako chodil na raidy ve World of Warcraft? Vždyť, znáte lidi, ne? Tvůrci se například ještě před vydáním chlubili tím, že mezi betatestery vznikla jistá kultura. Že se lidé objímali, když se chystali hru vypnout, nebo si na pozdrav mávali. To víte, že v plné verzi nic takového nefunguje. To by byla veliká vzácnost.

Na stranu druhou je třeba autorům připsat ke cti, že se pokusili přijít v rámci své vlastní formulky s něčím odlišným. Pozměnit ji, neopakovat, co už tu jednou bylo. A výsledkem je jeden nevšední výlet, který nadchne a rozněžní, je poněkud zvláštní a vcelku rozvážný, ale rozhodně nezapomenutelný.

Ne všechno má vždy takový efekt, jaký zřejmě autoři plánovali, ovšem ambicemi, zaměřením nebo produkčními hodnotami se Sky mobilní produkci zcela vymyká. Žádné jeho dva průchody nebudou stejné, což při délce asi pěti hodin a cenovce s popiskem free-to-play (k pohodlnému hraní netřeba dávat ani korunu, odzkoušeno) znamená dosti nadšené doporučení. Jen pozor, pouze pro majitele iPhonů a iPadů.

Verdikt:

Nástupce milované Journey, rozsáhlejší a kurážnější. Sky je novátorský, magický zážitek s jedinečným multiplayerem, který usiluje o to, abychom byli zdvořilí a dobří. Tady nestačí žádná měřítka mobilního hraní.

Nejnovější články