So Blonde - recenze
zdroj: tisková zpráva

So Blonde - recenze

29. 3. 2009 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Víte, proč mají blondýnky kolem pasu modříny? Ne? Popravdě řečeno, já taky ne. Jen jsem chtěl v tématické notě střelit od boku nějaký ten laciný blonďatý vtípek.

Autor: Martin Holas
Publikováno: 29.března 2009
Článek kostlivec zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: tisková zpráva Vezměte Laru Croft, polijte ji hlavu peroxidem, pistole nahraďte titěrnou kosmetickou taštičkou a možná dostanete hrdinku této point-and-click adventury. A možná taky ne, ale to už se dozvíte v dnešní recenzi...

Víte, proč mají blondýnky kolem pasu modříny? Ne? Popravdě řečeno já taky ne. Pouze jsem jako spořádaný pisálek chtěl uvést dnešní recenzi ve správné tematické notě a střelit od boku nějaký ten laciný blonďatý vtípek. Inu, moc se mi to nepovedlo. Alespoň nejsem sám, protože ani designér Steve Ince, který stál u zrodu adventurních klenotů jako Broken Sword nebo Beneath a Steel Sky si adventurou So Blonde (vyjde u nás v češtině během jara) už tak zamrzající kredit právě dvakrát nevylepšil.

 Rozmazlená fiflena trosečníkem
So Blonde nedisponuje zápletkou, kterou by většina dospělého hráčského publika doplnila hlasitým tleskotem a bujarým nadšením. Blondýnka Sunny Blonde se svými nechutně bohatými rodiči pluje záoceánským parníkem kamsi do Tramtárie, když nebohou Sunny smete tajemný záblesk z paluby a naše hrdinka o pár hodin později vítá ranní paprsky slunce na bohem zapomenuté pláži ještě zapomenutějšího ostrova.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Sté provaření Robinsona Crusoe, neubráníte se patrně znuděnému úšklebku po skončení stručného intra. Trosečnická aura příběhu je nicméně brzy zadupána do ústraní hlavní aktérkou příběhu a absurdními situacemi na monitoru. Představte si nejprotivnější šestnáctiletou teenagerku na světě. Ano, ano, přesně tu, která ráno vstává s včerejším makeupem obtisklým do polštáře, která dokáže s kamarádkou strávit hodiny nakupováním a probíráním se nejnovějšími drby, která ráda šišlá na malá roztomilá zvířátka a je zdravější a zelenější než parta Greenpeace připoutaná ke kmenům na okraji deštného pralesa. Tak to je naše Sunny.

Na rozdíl od svých adventurofilních přátel jsem už od prvního oznámení probíhajících prací So Blonde nezatracoval. Moje chyba byla patrně v tom, že jsem se nechal neuvážlivě unést zvučnou Incovou minulostí a relativní nezávislostí, překrásnými malovanými obrázky, ba i hlavní hrdinka a všechno kolem mi připadalo poměrně originální a jako stvořené pro bláznivou adventuru.

 Kde se stala chyba?
Po celý čas hraní jsem se ale pídil po lehkosti, s jakou byly navrženy lokace a napsány dialogy například ve výše zmíněném Beneath a Steel Sky. Pak jsem na to přišel, ona zde totiž vůbec obsažena není. Incův tvůrčí duch jakoby vyhořel a zbyla pouhá snaha o křečovitý návrat ke svojí staré slavě. Samozřejmě už asi nepřekvapí, že výsledkem je velmi pitoreskní podívaná.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Tak třeba postavy postrádají potřebnou plastičnost, život by se v nich člověk nedohledal ani pod mikroskopem. Sunny se na každém kroku nezapomene zmínit o tom, jak jí chybí mobil, kreditka, pedikůra, manikůra, pleťová maska a obchodní centrum. Ano, tak nějak to k ní sice patří, postupně vám to ale dozajista začne lézt na nervy a trochu jiná písnička by v dialozích neuškodila.

Ani zbylé osazenstvo sálu na tom není lépe, naivní jednoduchost zdá se býti neodpustitelnou součástí ostrova, na kterém se hra odehrává. Bankéř v bance by si pro zlaťák nechal koleno vrtat, hospodský připomíná prase v zástěře. Narazíte i na moudrou stařenku a hlavní záporák? Jak jinak než malý mužíček s mnoha velkými slovy. V recenzi Jack Keane jsem jednoduchost považoval za plus, zde mi naopak přišla zoufale nezajímavá. Je jasně vidět, jak tenoučká je hranice mezi stylovým vyzněním a naopak faux pas.

 Jednodušší legrace
Od dialogů se odvíjí i samotný styl humoru, který je v tomto případě stejně jednoduchý, ba skoro až primitivní. V polovině případů sází Ince na nekonečné omílání všeho, co se o blondýnkách povídá, a tak nějak doufá, že to začne být vtipné. Bohužel většinou nezačne, a tak se sem tam musí uchýlit i k samoúčelným vtípkům v podobě parodování známých filmových a herních hitů (hlava Shreka v publiku obětního obřadu, raptor z Jurského Parku v kulatém dveřním okénku,...).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Během hraní jsem měl pocit tolik povědomý ze sledování Troškových Kameňáků. Nápad dobrý, některé scénky také dobré, ale při pohledu na celek? Podivný guláš, který je spíše trapný než vtipný, a to je pro kreslenou komediální adventuru docela podstatné minus.

U kreslených adventur jsme z minulosti zvyklí, že hádanky bývají absurdnějšího kalibru. U těch dobrých je navíc pravidlem, že cestou k řešení bývá pouhá změna úhlu pohledu vnímání běžného světa – hlavně to dodává hraní ten správný šmrnc a výjimečnost. Odsud jsem si ale odnesl poněkud rozpačitý dojem. Tedy rozpačitý nejsem až tak z individuálních puzzlů, jejichž úroveň je tu horší (použití korku od láhve k sestřelení bowlingové koule z poličky), tu lepší (zodpovídání otázek obyvatel ostrova při posledním soudu), ale vesměs přijatelná. Vadilo mi spíše rozvržení jejich důležitosti ve hře. So Blonde je prošpikovaný vedlejšími, s dějem nesouvisejícími podúkoly, které se neskutečně natahují a zanášejí hlavní příběhovou linii. Skoro celou druhou kapitolu tak po ostrově sháníte ingredience na uvaření cappuccina pro sekretářku starosty, a to rozhodně není jediný takový příklad.

 Frustrující obtížnost
Co je horší, autorský tým se dopustil řady nešťastných designových rozhodnutí, které sice samy o sobě nevypadají extrémně hrozně, ale pohromadě hráči průchod příběhem znepříjemňují. Hra je dělena do kapitol jen velmi hrubě a spíše pro okrasu, protože další smysl jsem v tom nevypátral. Nerozkouskování hry do úseků má jeden neblahý efekt, a sice nemizející lokace a předměty z inventáře. A protože počet lokací a předmětů ke kombinování bobtná, hra se brzy stává velmi nepřehlednou a neprůstřelnou k řešení. Řada puzzlů navíc byla do hry umístěna absolutně bez nápovědy a opakuje se tak situace, nad kterou jsem před nějakým tím pátkem spílal v adventuře Evil Under the Sun – procházení všech lokací a jejich podrobné namátkové prozkoumávání po každé druhé vykonané akci.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Je škoda, že jádro hry působí tolik odbytým dojmem, protože je vidět, že nápady autorům nechyběly a celé své dílo opentlili spoustou drobných vychytávek. Občas vám například k hraní propůjčí roztomilou, veverce podobnou potvoru, která Sunny pomůže z neřešitelných nesnází (vězení, průchod malým tunelem,... ). Osvěžující jsou i různé nepovinné aktivity, např. loď s nápisem TITAN a vedle kbelík s barvou.

A také akční minihry, přestože se de facto jedná o mix všech možných flashových hříček, Nu Pagadi, a podobných oddechovek. Minihry se dají decentně přeskočit, takže neurazí ani největší adventurní konzervativce, prahnoucí po čistotě žánru. Výčet bych mohl rozšiřovat ještě hodně dlouho, pěkné je třeba vyjádření nálady postav během dialogů příslušnými ikonkami (jásající Sunny, „zamyšlená“ Sunny, vystrašená Sunny), ale co je to platné tváří tvář faktu, že pocity po dohrání hry budete mít nejspíše podivně vlažné.

 Adventurní technologické demo
Dojem, že své peníze jste neinvestovali úplně dobře, naštěstí alespoň trochu zahojí dokonalé řemeslné zpracování hry. Po programátorské stránce sice své mouchy So Blonde má, tedy jestli se dá za mouchy považovat celkem slušná nestabilita, korunovaná pádem hry s kompletním znehodnocením všech uložených pozic (ten jsem bohužel zažil hned dvakrát).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky v galerii

Bohatě to naštěstí vynahrazují překrásná kreslená pozadí lokací, která představují samy o sobě mimořádnou motivaci k postupu dále. U některých z nich jsem vydržel dlouhé minuty kochat se tou sytě barevnou nádherou a dechberoucí detailností. O něco horší jsou postavy, především pak mírně prkenné animace, ale v zásadě se nemají autoři za co stydět ani v tomto ohledu. Už jsme měli možnost vidět o několik tříd horší kvalitu a nemusíme se vůbec ohlížet daleko do minulosti.

Velmi dobře dopadlo i ozvučení, kde si očividně byli tvůrci také jisti v kramflecích. Líbil se mi hlavně dabing, a to nejen hlavní hrdinky. Díky tomu unikla atmosféra z čerstvě vykopaného hrobu, neboť právě dabing vnáší trochu života do jinak suchých a nezáživných rozhovorů. Velmi pozitivní dojem ze zvukové kulisy mi kazily jen drobnosti, které asi ani nemá cenu jmenovat. Mezi nejzávažnější patří takové prkotiny jako neodpovídající zvuk chůze v některých lokacích (konkrétně klapání podrážek o beton ve chvíli, kdy postava kráčí po písku, atp.).

TRAILER

zdroj: Archiv


Stáhněte si: Německé demo, Trailery

Související články: Novinky...

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)



 
 
Martin Holas

Nejnovější články