| Autor: Michal Jonáš Publikováno: 21. května 2010 | Verze: X360/anglická/prodávaná Doba recenzování: pár týdnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Největším režimem je Co-Op Story, tedy samostatný prequel k single kampani v podobě kooperativní spolupráce dvou spřátelených agentů. Americký Third Echelon zastupuje agent Archer, civilním jménem Daniel Sloane-Suarez a Rusové z tajné služby Voron zase vyslali svého operativce Michaila Volkova z Petrohradu, pod krycím jménem Kestrel. Z toho plyne, že v koopu tentokráte Sama Fishera nepotkáte. Na oba agenty tak čeká kvarteto poměrně dlouhých misí, kdy se mají v předvečer Samova dobrodružství postarat o vypátrání čtvera ukradených EMP zbraní z ruského arzenálu co nejdříve, aby se zabránilo jejich prodeji na černém trhu. Tento režim bohužel nelze hrát v osamocení, pouze ve dvojici. A je to trochu škoda, protože nutné spolupracující akce nejsou zas tak nezbytné a časté, takže by klidně šlo absolvovat toto přídavné dobrodružství i s jedním agentem. Koop tak opět nabízí trojici obtížností a jeho lokace umístěné do matičky Rusi jsou odlišné od single kampaně. Ve výběru výstroje máte v rámci ze singlu odemčených zbraní a vybavení jistou volnost, však schopnostmi zcela identičtí agenti unesou vždy dvě zbraně a dvě věci z vybavení, jako jsou granáty, kamerky, nebo miny. Rozhodně doporučuji užitečné věci rozdělit, tak aby jeden nesl např. granáty a miny, a druhý EMP bomby a Flashbangy. Citelně vám to později usnadní postup. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Spolupráce na rozkaz Aby tvůrci zdůraznili bratrskou spolupráci dvou velmocí, zařídili našim agentům něco kooperativního povyražení. Tím pádem může jeden operativec označovat druhému cíle systémem Mark & Execute, přičemž ten je zlikviduje, popř. na jeden zátah mohou vystřelit i oba najednou. Pěkná je funkce uzdravování, tedy pokud střelná zranění nejsou fatální. Na limitovaný čas musí zdravotník přiběhnout ke zraněnému, načež jej docela hbitě vykurýruje, zatímco podobně jako v Army of Two může krvácející stále střílet pistolkou na nepřátele. Podobně se vyžaduje bratrský zásah i v případech, kdy vás zezadu překvapí nepřítel a chytne jednoho agenta pod krkem. Zatímco škrcený stisknutím tlačítka na chvilku pouze odstrčí protivníka, volný agent tak může pohodlně útočníka zastřelit, aniž by ohrozil střelbou svého kolegu, jenž se sám ale vyprostit nedokáže. Naprosto zbytečné mi ale přišlo společné páčení zamčených dveří, kdy navíc je nutné nechat páčit agenty s určitou prodlevou, jinak se jen mrcasí u dveří a neudělají vůbec nic. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Každá úroveň v prequelu je rozdělena do pěti sektorů, když na konci těchto kapitol na každého čeká vlastní muniční bedýnka. V ní si můžete přezbrojit, popř. se vám automaticky doplní munice. Po dosažení muničního místa vás ale hra už nepustí zpět, nicméně k muničáku se lze později zase kdykoli vrátit, což je v některých misích s více protivníky užitečné. • Spolu, ale s výhradami Výhodou koopu je možnost opakování jakékoli absolvované mise třeba pro vyzkoušení jiného postupu, kterých se většinou nabízí hned několik. Jenže mi přišlo, že spolupráce je tu naroubována jaksi navíc a všechny mise by se daly v klidu vyřešit i s jediným agentem. Nota bene když jsem z koopu měl pocit „ani ryba ani rak“, kdy design úrovní mnohdy nedovoluje zcela kradmý postup a hojné střílečkové části zase kazí veliká nepřesnost automatů a méně vstřícné míření v konzolové verzi. Každopádně je kooperace vítaným osvěžením, když vám poctivé absolvování všech úrovní vydrží skoro jako celý singl. A to ještě přátelé není všechno! Když se dříve mluvilo o režimu, který můžete projít sami, nebo s parťákem, měla se na mysli další samostatná část hry, nazvaná Deniable Ops. To je série postranních misí oddělených od Co-Op Story a rozdělených do čtyř herních typů. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V ní taktéž obléknete mundůr Kestrela a Archera, ale s nimi se účastníte několika originálních herních módů, které mezi sebou již nijak nenavazují. I zde se podíváte do všech čtyř lokací z koopu, ale navíc pouze zde navštívíte taktéž ještě dvě další místa: tiskárnu a dřevařskou pilu. Praktické je, že i v Deniable Ops se vám počítají zářezy do honby za P.E.C. výzvami. • Kvarteto výzev Deniable Ops tedy ke koopu ještě nabízí čtvero herních povyražení, z nichž pouze jediný mód Face Off vyžaduje druhého hráče. Je to proto, že bojujete proti kolegovi a navíc v oblasti taktéž hlídkují AI strážní, kteří bez rozpaků střílí po vás obou. Když zlikvidujete hlídku, obdržíte body, nicméně těch je mnohem více, pokud se vám podaří zabít druhého agenta. V tomto je možná škoda, že tvůrci nepozvali ještě více hráčů, pak by to byla mnohem větší mela, než současná akční hra na schovku. Nejtěžší a nejméně zábavný mi přišel druhý režim Last Stand, právě žehrající na to obtížné zaměřování, kdy mi citelně na joypadu chyběla nějaká mířící pomůcka. Zde máte za úkol bránit EMP generátor, jehož se chystají zneškodnit vlny nepřátel. Ty značí až dvacet živých vln, přičemž s každou další roste agresivita útočníků. Mezi údery máte vždy malý čas na přezbrojení a vyhledání nového úkrytu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Parádní disciplínou je podle mého soudu Hunter, v němž se musíte obezřetně plížit a potichu odpravovat všechny nepřátele na mapě. Pointou je, že pokud vás někdo zmerčí a vy ho nestačíte rychle zlikvidovat, okamžitě zavolá novou várku posil. Nicméně další nepřátelé se na scéně objeví pouze jedním výsadkem, dalších se bát nemusíte. Huntera považuji za vůbec nejlepší část mimo singl, protože díky posilám skvěle střídá stealth postup s akční střílečkou a protivníci se v každé nové seanci zase jinak rozmístí, což hru dělá příjemně rozmanitou. Posledním režimem je bonusový Infiltration, toho času součást sběratelské edice. Jinak si jej musíte napřed zasloužit a za body odemknout v rámci online služby Uplay dostupné skrze menu hry. Infiltrace je velmi podobná Hunterovi. Taktéž máte za úkol eliminovat všechny protivníky v sektoru, ovšem nyní vás nesmí již vůbec nikdo ani koutkem oka zahlédnout. Když stráže spustí alarm, hra okamžitě končí. • Osvěžení ve dvou Celkově tak multiplayer v Conviction považuji za dobré doplnění singlu, když u něj lze strávit mnohem více času. Nicméně klidně bych se přimlouval za možnost samostatného hraní i v zajímavém Co-Op Story, jež ovšem podle mého soudu na herní špičky spolupráce, jako nabízí kupř. Army of Two, nedosahuje. Každopádně další kvarteto rozmanitých her pro jednoho i dva hráče dále velmi citelně rozšiřuje herní dobu, přičemž k některým zvláště povedeným se budete jistě rádi vracet. Stáhněte si: Demo z Xbox Live, Trailery, Videa... Související články: Dojmy z dema, Dojmy z 2007, Novinky, Vše o sérii Splinter Cell |
| Michal Jonáš | |
| autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |
