Still There – recenze nenápadné, emotivní adventury

28. 11. 2019 17:00 - Recenze
autor: Patrik Hajda

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: Windows, Switch

Malý, melancholický počin Still There vám předem nedá vědět, co od něj můžete čekat. Varuje vás jen před osamělostí, smutkem a výčitkami strážce majáku, který se rozhodl pro život hluboko ve vesmíru v předaleké budoucnosti. Co ho ale v té černočerné tmě vyplněné pracovní rutinou čeká, vás zasáhne a nechá utápět v depresivních myšlenkách o životě, jeho smyslu, minulosti a budoucnosti.

Verdikt

Still There je nenápadná malá hra, která vás snadno pohltí. Budete se smát jejímu humoru, žasnout nad zvraty a smutnit nad lidskými osudy. Emotivní zážitek podtrhuje výborná atmosféra, příjemná hudba a krásný vizuál. Jedinou vadou na kráse jsou až příliš náročné hádanky, které kazí tempo celého zážitku.

Hodnocení redakce
8
Karta hry ▶

Recenze

Celá galerie

Karl Hamba si jako milující otec a manžel prožil něco, co by si neměl prožít nikdo. Udělal chybu, jednu velmi osudovou chybu, kvůli které ztratil svou sedmiletou dceru. Vina ho neopouštěla, i když dělal vše pro to, aby zapomněl. Jeho posledním zoufalým krokem bylo přijetí pracovní nabídky strážce majáku. Tedy vesmírného majáku. Několikaletý kontrakt hledal člověka schopného pracovat samostatně, což je přesně to, co Karl potřeboval.

Myslíte, že se mu nakonec podařilo uniknout minulosti? Není jednoduché na to odpovědět, Still There vám nakonec nedá jednoznačné řešení. Ale nezačínejme od konce. Cesta k němu sice není zdlouhavá, ovšem je natolik pohlcující a překvapivá, že se vám bude zdát nekonečná jako prostor kolem vás. Respektive kolem majáku. Prostor uvnitř něj se vám bude naopak zdát zatraceně konečný, klaustrofobicky malý a nesmyslně přeplněný.

Karl Hamba má na svém pracovišti neskutečný bordel, ale kdybyste věděli, že vás nikdy nikdo nenavštíví, asi byste se tím také moc nezaobírali. Ložnice s agamou, kuchyň s jídlem v prášku, toaleta s recyklací výkalů v poživatelnou vodu, východ a miliarda tlačítek ovládacího pultu je vším, na co se budete několik hodin koukat, s čím budete interagovat.

Ale kromě líného plaza v teráriu vám bude dělat vítanou společnost umělá inteligence Gorky se svérázným humorem. Gorky nejde daleko pro ostré slovo, vůbec mu nevadí budit vás a pobízet k opakování těch samých úkonů pořád dokola každý den už dva roky. Vstanete, kopnete do sebe kafe, zrecyklujete moč, uvaříte si něco hnusného, zkontrolujete radiaci jednoho ze planetárních systémů okolo vás, vyřešíte další denní úkoly, bodnete si injekci s kdovíčím a jdete spát.

Další den to samé a pořád dokola do zblbnutí. Nebo do chvíle, kdy vaše mlčenlivé rádio rozezní volání o pomoc. Rutina je ta tam, nastupuje vzrušení. Konečně se necítíte jako tupý robot vedený o kousek chytřejším Gorkym, který vás neustále poráží v šachu. Objevíte v sobě lidskost, touhu pomoct osobě v nesnázích, i když to znamená zneužít dobroty jiných, protože maják jako takový moc pomoci neposkytne.

Věci se v tuto chvíli dají pořádně do pohybu. Budete řešit jeden problém za druhým, hledat řešení, snažit se nezklamat druhé, jako jste kdysi zklamali svoji malou dcerku. Ano, je to osobní, trpíte depresemi a bludy, vidíte věci, které dost možná neexistují, své blízké si zosobňujete v cizincích. Můžete se chovat sobecky, můžete se pokusit konečně zapomenout. V tom nastalém zmatku se vám to možná i podaří, ale některé vzpomínky prostě nevymažete ani nepřepíšete.

Still There zdroj: Archiv

Still There je silný zážitek. Budete hltat každé slovo výborně napsaných konverzací. Ať už hovoříte s člověkem ve vysílačce nebo s roztomile otravným Gorkym, máte pocit naprosté přirozenosti, prožíváte každou dialogovou bublinu, dáváte si záležet na svých odpovědích, i když jde jen o vyznění jejich tónu. Slyšíte, co říkáte, slyšíte strach v „hlase“ těch, kteří volají o pomoc, slyšíte, jak zpívají do rytmu vašich kláves, i když je hra naprosto němá.

Celou dobu vás doprovází jen líbezné tóny výborného soundtracku a zvuky čehokoliv, na co sáhnete, a může to být třeba vibrátor, který tu někdo kdysi zapomněl a který byl celou tu dobu v provozu a nevybil se… Proč ho tu zmiňuji? Hra se nebojí vulgarismů a erotických témat. Jak jsem už psal, je velmi přirozená, jako když si povídáte s kamarády v hospodě. A díky tomu se vám dostane pod kůži, snáz se s ní ztotožníte a o to víc vás její vyvrcholení zasáhne.

Jako ve spoustě jiných adventur vás i tady čeká řešení hádanek. Na začátku nastíněná rutina je složená z vykonávání různých procesů. Když hledáte signály, propojujete různá zařízení, řešíte chlazení majáku a spoustu dalších problémů, stojíte před opravdu náročnými puzzly.

IMG_20191128_133516 zdroj: Archiv

Manuál se stane vaším největším pomocníkem při řešení hádanek. Nutno dodat, že ve vytištěné podobě je práce s technikou majáku o něco jednodušší.

Still There vás nevede za ručičku. Problém vám jen lehce nastíní, Gorky vás může pošťouchnout správným směrem, ale odpověď vám neposkytne. Jediné, z čeho můžete skutečně vycházet, je strohý manuál. V něm naleznete klíč ke každému problému, ale i tento klíč je šifrou, kterou musíte pochopit, abyste nastavili páčky do správné polohy, otočili některými čudlíky a zatáhli za správnou páku.

A nejde o nic triviálního. Některé hádanky jsou sice jednodušší, ale povětšinou jsou pekelně těžké a brzdí tak tempo hry. A protože nejsou na čas, snadno se vám stane, že vychladnete, což jako jediné kazí jinak výbornou atmosféru.

Naštěstí pomáhá, že všechny tyto puzzly dávají z hlediska příběhu smysl, zapadají do něj a bez nich by zážitek nebyl takový. A koneckonců, Karl na nic z toho nebyl připravený, manuál vidí poprvé a musí s vaší pomocí přijít na vše, co mu maják připraví.

Celá galerie

Občas ale ani selský rozum nepomůže a nad některými řešeními budete jen nevěřícně kroutit hlavou. Než se k nim doberete, čeká vás hodně nepovedených pokusů. Karl může vzít do inventáře spoustu věcí válejících se v útrobách majáku, přičemž naprostou většinu z nich vůbec nepotřebujete.

Vážně bych se nezlobil, kdyby v některých případech byly nápovědy konkrétnější a já se tak vyhnul frustraci. Jediné usnadnění, které hra nabízí, je pouze možnost přeskočit celou hádanku, což ale není možné vždy a z mého hlediska ani žádoucí.

Nevěděl jsem, co mám od Still There čekat. Zpočátku se hra jeví spíš jako simulace zaměstnání než příběhová adventura. Ale její humor, přirozené dialogy, příjemný hudební doprovod a překrásná vizuální stránka vám nedovolí neodhalit, co se na vás chystá. A uděláte jedině dobře, když vydržíte až do konce. Po závěrečných titulcích budete litovat jen toho, že vyprávění nebylo delší. Že se o jeho prodloužení postaraly až zbytečně složité hádanky, se kterými jste strávili víc času, než byste chtěli.

Tagy: sci-fi puzzle adventura indie hra

Zdroj: vlastní

Související hry

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)