Team Sonic Racing – recenze

3. 6. 2019 18:00 - Recenze
autor: Adam Homola

Recenzovaná verze: Switch

Vychází na platformách: PS4, Windows, Xbox One, PS4 Pro, Switch, Xbox One X

S žánrem motokárových arkádových závodů je to jednoduché. Na Switchi máte prozatím definitivního krále žánru Mario Kart 8 Deluxe, tím to začíná a v podstatě i končí. Tu a tam vystrčí růžky někdo jiný, ale na kvality jedné z nejprodávanějších sérií nedosáhne. Dosáhnout se na ni nedaří ani Team Sonic Racing, byť hra zvládá spoustu věcí, včetně té nejdůležitější: zabavení hráče.

Verdikt

Team Sonic Racing je kompetentní a docela zábavná, nicméně nezajímavá a nenápaditá závodní arkáda. Taková, která vás neurazí, ale přinejlepším nad ní jen pokrčíte rameny.

Hodnocení redakce
6
Karta hry ▶

Recenze

Celá galerie

Hned na úvod je potřeba říct, že osobně žádným fanouškem Sonica (v jakékoliv podobě) nejsem, čímž možná přicházím o jistou vrstvu zábavy. I přesto věřím, že navzdory nefanouškovství by mě měla libovolná hra chytit za srdíčko a nepustit. A to se v případě Team Sonic Racing nestalo. Jedním dechem ale nemůžu říct, že bych se u hry nebavil.

By the numbers

Obecně vzato je v Team Sonic Racing tak nějak všechno, co čekáte, že tu bude. Všechno je tu hodně barevné a hodně pokroucené: tratě, vozidla i postavy. Nepřekvapí ani jízda samotná, fungující na bázi klasického driftování, různých power-upů, skoků a překážek na trati. Pocit ze samotného ježdění, vybírání zatáček, driftů a předjíždění je dostatečně uspokojující na to, aby na tom mohl TSR stát a nepadat na hubu. Nikoho tím ale nepředjede.

Veškerý tento základ nabízí i Mario Kart 8 Deluxe a Sonicovy tratě mi nepřišly tak nápadité, tak zajímavé a tak perfektně vybalancované jako ty od Nintenda. Tratě v TSR prostě tak nějak... jsou. Jejich design není špatný, ale že bych si třeba nějakou pasáž pamatoval nebo se mi zaryl design alespoň jedné z nich do hlavy? Ani náhodou.

Hře nepomáhá ani nezajímavá a hlavně náhodná progrese, kdy jediné, co dostáváte, je herní měna. Za tu si kupujete nudné loot boxy, přičemž každý z nich obsahuje jeden jediný předmět. Nikdy tak nevíte, co dostanete, pro jaké auto to dostanete a jestli vám to bude k užitku. Vlastně jsem jen grindoval, pak si otevřel hromadu loot boxů, využil z toho jen jednotky věcí a šel grindovat dál. Nuda, šeď a především absence chutné mrkvičky na provázku.

Teamwork makes the dream work

Papírově nejzajímavějším prvkem je týmová spolupráce. Ve hře totiž nejezdíte sami za sebe, ale v týmech po třech a výsledné bodování je vždy součtem bodů všech členů týmu. S tím se pojí i možnost sdílení power-upů nebo třeba následování vašeho lídra, který za sebou nechává zlatou stopu, v níž jste o něco rychlejší.

Zajímavé a dobře zpracované nápady, které ale příliš praktického vlivu na hratelnost většinou nemají. Nejvýraznější jsou ve chvíli, kdy dlouho nemáte žádnou zbraň a parťák vám nabídne tu jeho. Fajn, najednou vyfasujete nějaký power-up a to se hodí, jenže jaký je rozdíl v tomhle a v tom, když si ten power-up prostě vezmete sami? Nepatrný.

Celá galerie

Ve výsledku se tak o žádnou velkou inovaci žánru nejedná a nemůžu říct, že by mi týmová hra závody nějak zvlášť oživila. Na škodu nebyla, ale žádný game changer to taky není. Dokážu si představit, že v lokálním coopu s dalšími dvěma hráči, co mají své vlastní konzole i televize a nemačkají se u jednoho Switche, to může být proti jiné podobně sehrané trojici solidní nadstavba nad už tak solidní motokárové jádro, ale v singleplayeru s AI či v běžném online multiplayeru jsem to sotva pocítil.

Zase polovičatý online

Team Sonic Racing táhne nahoru lokální multiplayer, ostatně jako prakticky každou podobnou hru. Hrát můžete samozřejmě i online, kde je ale nabídka překvapivě hubená. Bohužel chybí jakékoliv standardní sociální funkce, a hra dokonce nepodporuje ani onu „chytrou“ aplikaci Nintendo Switch Online.

Kvůli tomu tak můžete zapomenout na voice chat či jakoukoliv jinou běžnou online funkcionalitu. Chybí i klany, ligy, různé žebříčky, achievementy, výzvy apod.

Aby těch hrbolů a děr v silnici nebylo málo, měl jsem problémy i s matchmakingem. Ten někdy fungoval docela slušně, jindy zase vůbec. Jednou jsem tak vyfasoval srovnatelné soupeře, zatímco jindy jsem neměl sebemenší šanci. Hrát proti nesrovnatelně lepším (nebo horším) protivníkům je ještě horší než nehrát vůbec. To vás totiž alespoň nefrustruje. Slovo „odfláknuté“ používám velice nerad, ale zdejší online multiplayer na mě tak skutečně působí.

Meh

Vývojářům se povedl základ, jenže co naplat, když jsou hlavní prvky hry jen OK a zbytek už významně pokulhává. Zábava tu nechybí a nemůžu říct, že bych se nudil. Jenže teď už nemám sebemenší chuť se k TSR vracet a spíš jsem zvědavý na blížící se Crash Team Racing Nitro-Fueled.

Team Sonic Racing je jako obyčejný párek v rohlíku. Neurazí, nenadchne, nestojí za řeč, občas může přijít vhod. Jenže ve chvíli, kdy si můžete dát šťavnatý burger v podobě Mario Kart 8 Deluxe, je věc vcelku jasná. Párek v rohlíku vám v tom případě doporučit prostě nemůžu.

 

Celá galerie

Tagy: Závodní arkáda

Zdroj: Vlastní

Související hry

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)