Terminator: Resistance – recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Terminator: Resistance – recenze

27. 11. 2019 18:30 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

V jedné z budoucích válek zvítězí lidstvo nad roboty a střílečka Terminator: Resistance napoví, jak vysokou cenu za to zaplatíme. Dejte jí šanci, jestli fandíte slavné filmové předloze, kterou obohacuje o nový pohled na Hnutí odporu proti Skynetu a nabízí příjemně starosvětskou, i když nikoliv bezchybnou akci se špetkou dobrodružství. Do zbraně!

Inspirace tím nejlepším

Přestože nová hra vyšla takřka současně s letošním celovečerním trhákem Terminator: Temný osud, svým námětem se vrací k prvním dvěma dílům známé ságy Terminator a Terminator 2: Judgment Day. Jejich pamětníci budou ve virtuální adaptaci jako doma.

S kultovními snímky je hra propojena skrze autentické kulisy, známé časoprostorové smyčky a některé klíčové postavy, i když o světě, který ovládla umělá inteligence, vypráví po svém. Vše začíná v kalifornské Pasadeně, kterou v roce 2028 zasáhla vlna teroru.

Troskami kdysi nablýskaných bulvárů pyšně korzují terminátoři T-800 doprovázení další plechovou kavalerií, kterou do města nedaleko Los Angeles vyslala k vyčištění od všeho lidského autonomní síť Skynet. Rudé oči nemilosrdných robotů jsou tím posledním, do čeho se člověk před smrtí obvykle zadívá. Ústřední postavu hry, vojína Jacoba Riverse z pacifické divize amerických vojenských sil, ale osud příjemně překvapil a nechal naživu kvůli důležitému poslání.

Riversovi se povedlo nájezd kovové havěti odrazit, stejně jako několika dalším hrdinům z Hnutí odporu vedeného legendárním Johnem Connorem. Společně se zbývajícími vojenskými jednotkami v pasadenské oblasti se pokusí přeživší porazit umělou inteligenci v rozhodujícím souboji. Navzdory krajně provizorním podmínkám se jim relativně rychle podaří zmobilizovat síly.

Spojenci sbírají zásoby, modernizují zbraně, špiclují Skynet a s nabytými zkušenostmi odhodlaně vstupují do nových bitev s cílem vyřadit z provozu výpočetní centrálu zlotřilé inteligence. Neobejdou se bez zmíněného Riverse, kterého má Skynet nečekaně vysoko na černé listině osob určených k likvidaci a vše, co v jeho roli učiníte, bude mít vliv na průběh a rozuzlení příběhu.

zdroj: Archiv

Souboj smrti

Terminator: Resistance začíná opatrně a komorně. Troskami Pasadeny vlastně jen proběhnete bez přímé konfrontace s nepřítelem. Avšak i při letmém pohledu do typicky rudých čidel robotů se vám rozbuší srdce a jako o závod pak bije v několika následujících stealth misích, ve kterých vás obávaná „téčka“ míjejí jen o vlásek.

Jelikož Rivers poměrně dlouho není na přímý souboj s T-800 připraven, znamená každé prozrazení smrt. Atmosféra hry se dá krájet, tím spíše, pokud hrdinovi nasadíte speciální brýle pro vidění skrze zdi a dopřejete mu pohled hned na několik smrtonosných nepřátel v dosahu.

Díky učenlivé povaze ze sebe každopádně Rivers včas setřese bázeň a začne stále efektivněji využívat technické slabiny Skynetu. Díky hackování nejrůznějších bran a portálů si nejenže razí cestu prostorem skrze původně uzamknuté sektory a překvapuje nepřátele ze zálohy, ale přeprogramováním kulometných hnízd je dokonce rozeštvává proti sobě. A brzy nadejde čas, kdy začne rozdávat spravedlnost ve stylu Arnolda Schwarzeneggera.

Stále se něco děje

Když už by pomalejší styl hraní zaváněl rutinou, získá hrdina do výbavy plazmové zbraně i dostatečně odolné brnění a stane se plechovým monstrům vyrovnaným soupeřem. Temné, svíravé sci-fi se najednou změní ve svižnou střílečku a zároveň se zvýrazní úloha RPG prvků, s nimiž se otevírají nové herní možnosti.

Rivers je čas od času pověřován úkoly, při jejichž plnění se neobejde bez důmyslných technických pomůcek, například pokročilých špionských brýlí pro focení nepřátelských jednotek. Častokrát také bude prolamovat složité zámky, hackovat elektronická zařízení, likvidovat nastražené pasti a samozřejmě i nadále nabourávat síť Skynetu. Žádnou pokročilou činnost by přitom nezvládl bez průběžného vylepšování svých dovedností.

Svoji úroveň hrdina zvyšuje za body získané úspěšným plněním hlavních či nepovinných misí. Také vylepšuje své zbraně vlastnoručně sestrojenými součástkami, dále vyrábí výbušniny, léčivé i podpůrné prostředky – zkrátka kutil všeho druhu.

Díky craftingu a zkušenostnímu systému se Rivers postupně stává stále platnějším vojákem v poli i efektivnějším špionem. V jakém herním stylu vynikne, záleží na vás, respektive na tom, do jakých RPG prvků budete investovat. Na každý pád jsou ve hře nejužitečnější univerzální postavy, neboť se v kampani pravidelně střídá důraz na oba herní styly.

zdroj: Archiv

Divy s prostorem

Na odlišné pojetí akce je připraveno také herní prostředí. Relativně úzký koridor tvůrci prošpikovali mnoha alternativními cestami, takže navzdory skromným rozměrům působí mapa otevřeně a nabízí vícero variant, jak se na různá místa dostat, popřípadě jak překonávat překážky.

Některých možností si zprvu ani nevšimnete, čehož můžete později litovat. Stalo se mi například, že jsem celý večer sbíral materiál pro výbušninu k odpálení zdi do další lokace. Přitom se nedaleko schovávala ventilační šachta vedoucí na stejné místo.

Hra dává často na výběr z několika možností průchodu mapou, přičemž elegantnější varianty vedou skrze pokročilejší činnosti (hackování, vylamování zámků) a ty méně elegantní přes brutální akci nebo poměrně únavný sběr harampádí. Často je konfrontace nevyhnutelná, ale bohužel právě v soubojích si hra vybírá své slabší chvilky kvůli mizernému technickému zpracování.

Nostalgie proti vlastní vůli

Umělá inteligence Skynet není ve hře tak bystrá jako na stříbrném plátně a souboje s robotickými jednotkami by mohly být zábavnější. Terminátoři obvykle jen popocházejí ve svých koridorech a při konfrontaci se k vám snaží přiblížit vzdušnou čarou, přičemž samozřejmě zakopávají o každou překážku na cestě. Nejednou jim přeskočí natolik, že na vás pouze netečně zírají i z bezprostřední blízkosti.

Studio Tayon nedokázalo vytěžit z Unreal Engine 4 to nejlepší, což je ostatně dobře patrné i na grafickém zpracování a fyzikálních vlastnostech, které si spletly dobu o dobrých deset let. Se zastaralým obrazem korespondují toporné animace pohybu postav, jalový projev zbraní nebo třeba nevěrohodně zpracovaná průstřelnost materiálů. Zatímco železobetonové struktury lze rozstřílet napadrť, z dřevěných palet neodlétne ani tříska.

Den zúčtování

Z fiktivního střetu lidstva s počítačovým mozkem se stal popkulturní fenomén vyprávěný dnes již šesticí sci-fi snímků, nespočtem knižních titulů a také desítkami videoher, jejichž kvalita v průběhu času velmi kolísala. Terminator: Resistance patří k těm lepším, přestože má k dokonalosti daleko.

Mimo technických problémů trápí novou hru nedomyšlené detaily plynoucí z omezeného rozpočtu a špatných tvůrčích rozhodnutí. Výhrady lze mít třeba k obchodování s nalezenými předměty, kterých se po mapě válí absurdně velké množství a postupem času není vydělané jmění prakticky za co utratit.

Problematické jsou i některé další RPG prvky. Například sběr materiálů k práci u ponku brzy omrzí, stejně jako prolamování zámků, jejichž mechanismus se neřídí žádnou vysvětlitelnou logikou a otevření každého je de facto dílem náhody.

Sporný je i systém morálních dilemat a rozhodování v příběhu, který se na základě důležitých momentů větví do několika alternativních zakončení. Na průběh kampaně ale vaše dílčí rozhodnutí nemají příliš viditelný vliv a hra vám všechno spočítá až v samotném finále.

Navzdory dílčím nezdarům se slovutné filmové značce na každý pád vrátila důstojná herní podoba. V autentickém aranžmá vznikla akční střílečka s nápaditým prostředím a příjemně variabilní kampaní umožňující se svobodně rozhodovat i jednat. A ten skvělý soundtrack s ikonickými motivy od Brada Fiedela… Ne, Terminator: Resistance není žádná licenční ostuda.

Verdikt:

Skvělá atmosféra proti mizerné technologii. Důmyslně navržené prostředí plné tupých monster. Spousta dobrých nápadů, ale i těch špatných. V Terminator: Resistance se nebojuje jenom proti Skynetu. Dokonalá hra to není, ovšem v rámci značky stále jedna z nejlepších.

Nejnovější články