The Book of Unwritten Tales 2 - recenze humorné adventury

3. 3. 2015 19:40 - Recenze
autor: Daniel Kremser

Recenzovaná verze: Windows

Vychází na platformách: Windows

Pokračování hry, o které jste ani nikdy neslyšeli? Ano, tak už to s klasickými adventurami z Německa zkrátka bohužel bývá. Pokud se nejedná o zvučné vývojářské legendy nebo interaktivní filmy, zase tak moc na první pohled netáhnou. To byl právě případ první The Book of Unwritten Tales, která ale jinak byla po všech stránkách solidním titulem. Z jejího pokračování autoři vystavěli další z plejády tradičních point and click klenotů, jenž byste prostě neměli minout! Alespoň pokud se chcete zasmát v dobré hře!

Verdikt

Klasická adventura, která nezkouší nic radikálního a spoléhá se na parádní hádanky. Vedle toho je taky vtipná a přesně podle aktuálního trendu se nebojí udělat si srandu ze známější konkurence. Ne vždy se jí to podaří, ale vaše peníze si i přesto zaslouží.

Hodnocení redakce
8
Karta hry ▶

Recenze

Pokud nejste tady, jako byste neexistovali

The Book of Unwritten Tales 2 se totiž vyznačuje především neskutečně bizarním mixem vlivů a stylů, jimž se vysmívá, či ohýbá jejich významy a ikonické prvky dle libosti. Už jednička ostatně předvedla pelmel vtípků a parodických hlášek na všechno možné a nyní vycházející pokračování se rozhodně nenechává zahanbit. To tvůrci sami přiznávají už úvodními titulky, které doslova vystřihli ze seriálu Hra o trůny.

Není to ale jediná „předloha,“ na kterou během vaší epické výpravy dojde. Nit nezůstává suchá na téměř žádném velkém fantasy a to včetně Harryho Pottera, z něhož zase pro změnu vychází velká část celého děje. Jde tak o solidní mix popkulturních hlášek i narážek, který se ale díky vlastním prvkům herního světa Aventasie a vyloženě jednoduché zápletce nerozpadá.

Celá galerie

Devizou The Book of Unwritten Tales 2 jsou vtípky, narážky a nadsázka, nikoli objevný scénář, či hluboké prokreslení postav. Vpřed vás zkrátka žene touha vidět, co všechno ještě tohle vyprávění skrývá a tomu slouží schématické karikatury těch největší klišé fantasy žánru parádně. Ostatně si tento postup autoři vyzkoušeli už v jedničce. Snad je jenom trošku škoda, že se nerozhodli udělat za ty čtyři roky daleko větší krok kupředu.

Křižovatka stylů

Dvojka The Book of Unwritten Tales totiž do určité míry opět funguje podle stejných schémat jako Deponia, kde ale její autoři přeci jen zvládli uchopení podobného humoru o kousek lépe. Ani napodruhé totiž nenachází King Art pro The Book of Unwritten Tales 2 výraznou osobnost a trošku tak postrádá nějaký vlastní prvek přesahující rámec skvělých hlášek a pitomých klišé. Ani to ale nemusí být nutně na škodu, protože vzhledem k jednoduššímu scénáři a základními schématy protnutému ději nebudou mít ani nově příchozí problém s příběhem přímo navazujícím na předchozí hru.

Vytknout tak autorům z King Artu lze snad jen ono nevýrazné audiovizuální zpracování, které míchá barvy a motivy hlava nehlava. Růžová, zlatá, červená, meč z Minecraftu, Rubikova kostka i Daenerysina dračí vejce se tady válejí bez ladu a skladu. Trochu tvůrce podezřívám z toho, že chtěli, aby tenhle mišmaš vypadal podivně. Ve výsledku tomu ostatně přesně tak mnohdy je a jediným solidnějším sjednocujícím prvkem je grafická stylizace.

Ta sice pěkně akcentuje hru světla a stínu a hlavně působí tím správně roztomilým dojmem, ale bohužel mnohdy narazíte na nesjednocené textury i prvky, které se nutně bijí mezi sebou a nevytvářejí zrovna soudržné dílo. Audiovizuální pojetí Minecraftu a Game of Thrones prostě nejde dohromady a ani stylizované a dosti detailní kulisy vystavěné okolo těchto narážek to neskryjí.

Celá galerie

Adventura jak má být

Naopak hádanky jsou navrženy takřka dokonale a The Book of Unwritten Tales 2 se rozhodně řadí mezi absolutní adventurní špičku. V mezích tradičních point and click mechanismů autoři zhmotňují rozmanité logické problémy, které potrápí, ale zároveň nikdy nezabijí zábavu. Solidní vypravěčské tempo je doslova napěchované humorem a to je oč tu běží především.

Rozhodně přitom nelze mluvit o trivialitě. Některé hádanky dokonce dávají smysl jen v uhozené realitě herního světa a opravdu nutí hráče k zamyšlení. Jen akorát nikdy nejsou tak hloupé, abyste museli strkat kočky do zásuvek a zkoušet kombinace všeho myslitelného.

Právě na jednoduchém a přístupném ovládání a nápaditých hádankách se totiž ukazuje, jak kvalitní zábavou ještě i dneska může point and click adventura být. V tomto ohledu si The Book of Unwritten Tales ani podruhé na nic nehraje a za to ji budou fanoušci žánru milovat. Jediným lehce netradičním prvkem je v podstatě pouze zapojení většího množství postav.

Ale i když jste klasickou adventuru nikdy nehráli, stejně tenhle kousek zkuste. Do žánru vás uvede skvěle a zaručeně pobaví nejen situačními vtípky, ale i bizarním pojetím klasického fantasy. No uznejte sami, že těhotenství jako hybatele děje, gnóma hrajícího si na mága nebo sebelítostivého džina jen tak někde neuvidíte. Pravda, někdy se na všemožné narážky autoři spoléhají až příliš často a prezentace herního světa také není zcela bez chybičky, ale to jsou detaily, které vyváží jak příznivá cena, tak i solidní, zhruba 20 hodin dlouhá, herní doba.

Tagy: humor fantasy adventura

Zdroj: Vlastní

Poslední komentáře (0 / nových)

Vstoupit do diskuze (0 příspěvků)