První "off-line MMORPG" The Elder Scrolls: Morrowind je konečně tady a v této hutné recenzi se dozvíte, proč si zaslouží absolutorium a jak dotáhla virtuální svět z Areny či Daggerfallu k naprosté dokonalosti.

Autor: Mirek Zeman
Publikováno: 15.května 2002

zdroj: tisková zpráva Bylo to, jako když si píchnete heroin. Asi tak by se dal stručně a výstižně popsat stav, který v roce 1995 navodilo vydání počítačové hry The Elder Scrolls: Arena. Právě ona totiž převrátila na ruby dosavadní dogma, že základem každé dobré RPG je linerání příběh a čtverečkované mapy. Všichni byli fascinováni, protože si nedokázali představit, že by vůbec mohlo vzniknout něco tak rozsáhlého. Zatímco ostatní tituly jste byli s pečlivostí sobě vlastní zvyklí prozkoumávat píď za pídí, TES: Arena vám k tomu nedala příležitost. Stovky měst, tisíce lokací, miliony lidí. Zde nebyl příčinou atmosféry příběh, ale MOŽNOSTI. Autoři se nesoustředili na to, aby vás vtáhli do děje se všemi jeho tisícerými odstíny a temnými zákoutími, ale nabídli vám pouze základní pokrm a volbu ingrediencí nechali na vašem uvážení. Nikdo vás do ničeho nenutil, nic vám nepodsouval. Jejich snahou bylo poskytnout vám komplexní nástroj na realizaci vašeho snu. Digitální realita byla dohnána do extrému. Vybírali jste si oblečení, kupovali domy a brali bankovní půjčky.

To vše mělo ovšem i své stinné stránky. TES: Arena (potažmo její pokračování TES: Daggerfall) díky své komplexnosti nemohla být a ani nebyla dovedena k dokonalosti a obsahovala řadu chyb, které buď srážely hratelnost, nebo přímo znemožňovaly hraní. Avšak nejbolestivějším problémem byl stereotyp. Nač miliony lidí, když jsou všichni stejní, k čemu tisíce lokací, pokud se neustále opakují a proč stovky měst, jsou-li složena z totožných domů? Díky tomu všemu zůstávala TES vždy jen na půli cesty.

• Vítejte v zemi temných elfů
Této největší chybě předcházejících dílů však tvůrci, Bethesda Softworks, zasadili ránu z milosti. TES: Morrowind se již neodehrává v celém světě Arena, ale autoři se rozhodli zvolit (stejně jako v případě TES: Daggerfall) pouze jedinou provincii - Morrowind, zemi temných elfů. Ta je nabyta omezeným, i když nikoli malým, množstvím lokací, které jsou propracovány k naprosté bezchybnosti. Nedá se říci, že byste ani jednou nenarazili na stejnou stavbu, ale vždy jsou vedle sebe použity logickým způsobem (kupříkladu v činžovních čtvrtích) a není z nich "náhodně vygenerováno" celé město. Všechna místa jsou velmi rozmanitá. Obzvláště na mne zapůsobil přechod horského masívu nad městem Balmora: po mostě nad pevností imperiální legie se dostanete do hor, kde je krajina spálená jako po výbuchu atomové bomby. Černá, rozpraskaná a vysušená půda, pahýly stromů a na horizontu se hrozivě tyčí trosky opuštěné pevnosti.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Neustále máte na paměti, že zde muselo dojít k něčemu strašnému, ale právě ona nevědomost vám zvedá hladinu adrenalinu v krvi. Ne nadarmo jsou dobré horory záležitostí spíše psychologickou než řeznickou. Značení cest je špatné a všude se potloukají ti nejbizarnější nepřátelé, jaké dokázala malířova fantazie vykouzlit. A pak vás najednou přepadne větrná bouře. Vítr zvíří rudý prach, který zakryje oblohu. Viditelnost je náhle nulová, takže rázem ztrácíte pojem o místě a čase. Útoky protivníků jsou navíc čím dál tím intenzivnější a vám docházejí síly a magicka. Pomalu cítíte, že se blíží konec.

• Tvorba charakteru
zdroj: tisková zpráva Že vám autoři mají v úmyslu nabídnout absolutní možnost seberealizace, nasvědčuje už tvorba charakteru. Ta se odehrává ve třech rovinách - výběr rasy, povolání a znamení. Rasa předurčuje vaše výhody a nevýhody. Kupříkladu vznešení elfové jsou vynikající kouzelníci, ale zato jsou málo odolní proti přírodním živlům. Rasa také ovlivňuje, jakým způsobem vás bude okolí přijímat, protože rozličné pronárody vůči sobě cítí různé sympatie a antipatie. Povolání jsou desítky, ale od obyčejných až po ty exotické se dají vmněstnat do trojúhelníku, na jehož vrcholcích dlí bojovník, mág a zloděj. Ostatní polarizují v různých mezistavech. Zvolené znamení už pak spíše podtrhuje vaši osobnost a definitivně vytyčuje životní dráhu. Všechny postavy mají společných osm základních vlastností (síla, inteligence, obratnost atd.) a následně dle profese schopnosti: pět hlavních, pět vedlejších a "ty ostatní".

Abyste postoupili na dalších úroveň, musíte 10krát zvýšit libovolnou hlavní či vedlejší schopnost. Poté dostanete tři body, které mužete utratit u třech vlastností, přičemž ty vámi procvičované se zvýší více, pokud k nim jeden z bodů přidělíte. Pro fajnšmekry je v TES: Morrowind možnost definování vlastní profese, to je ovšem spíše pro jedince, kteří v minulosti hráli TES: Arena či TES: Daggerfall a mají jasnou představu, jaké schopnosti uplatní a jaké nikoli. Například vědí, že pokud mají neustále zapnutý běh, nijak to neškodí a současně se velmi rychle zvyšuje schopnost atletiky. V kobkách jsou zase velké vodní plochy a hodně plavete apod.

• Jaký si vyberete život?
Za účelem recenze (a také samozřejmě ze zvědavosti) jsem se rozhodl, že TES: Morrowind nejprve rozehraji za bojovníka, abych ji "ochutnal" a následně odstartuji "na ostro" s kouzelníkem. První postava byl knight (rasou imperiál) a vzor všech ctnostní (takový Andrej Bolkonakij z Tolstého Vojny a míru), který nikdy nekradl a dělal pouze dobré skutky. Druhým hrdinou byl můj tradiční charakter v sérii TES - sorcerer (rasou vznešený elf). Zde je třeba poznamenat, že anglický termín "sorcerer" značí v TES spíše čaroděje než kouzelníka, s důrazem na destruktivní a vyvolávací magii a výrobu magických předmětů.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Sám jsem byl překvapen, jak se od sebe tyto dvě cesty lišily. Zatímco v případě rytíře mi všichni byli přátelsky nakloněni a nabízeli mi vstup do imperiální legie v poměrně vzdálené vesnici – kam jsem se obratem odebral, abych si vysloužil vojenskou hodnost a vydělal trochu peněz, u čaroděje se mnou mluvili úplně jiní lidé, říkali mi odlišné věci a vyrazil jsem na zcela opačnou stranu. Oběma přitom zůstal zapovězen svět zloděje, protože nejméně polovina věcí v TES: Morrowind je zamčena.

Mám-li srovnat obě zkušenosti, pak musím konstatovat, že hrát za čaroděje je snazší, protože pokud se rozhodnete trénovat, stoupnete si k posteli, kouzlíte, dokud zbývá magicka (jak se mana ve hře jmenuje), pak se vyspíte a znovu. Tímto způsobem můžete mít za hodinu mága o 10 úrovní výše a nemusíte se nechat donekonečna zabíjet po všech čertech. Válečník má zase výhodu, že utrácí pouze za zbraně a brnění, takže většinou netrpí jejich nedostatkem.

• Krást v obchodech se nevyplácí
zdroj: tisková zpráva Ať se ovšem rozhodnete jakkoli, na začátku se ocitnete vybaveni pouze průvodním dopisem na prahu malé vesnice a veškeré dobrodružství leží před vámi. Zde musím kvitovat s povděkem, že TES: Morrowind začíná právě na tomto místě. TES: Arena a TES: Daggerfall totiž startovaly v dungeonu, a to nikoli právě malém. Takže pokud jste si vybrali nějakou z počátku neduživou postavu, dělalo vám problémy vůbec se dostat ven. V tomto případě se lze toulat okolními bažinami, zabíjet kraby, hledat tělo zavražděného výběrčího daní a vydělat si tak hned zpočátku slušný obnost. Dále navštívíte dva malé dungeony (kde poprvé zjistíte, že s duchy není pomocí konvenčních zbraní rozumné pořízení) a můžete obchodovat.

Obchodování se ovšem změnilo tak, že dodává TES: Morrowind nové kouzlo. Na cenu mají vliv obchodníkovy sympatie chované k vaší osobě a obchodník je vybaven pouze omezeným množstvím peněz, takže mu nemůžete prodávat předměty donekonečna (přestože se stačí vyspat a peníze opět budou) a současně si pozná své vlastní zboží, takže ukrást meč a pak jej prodat jeho původnímu majiteli se nevyplácí. Ani s loupením to však není tak snadné. Stejně jako v TES: Daggerfall je sice zboží umístěno v obchodě na policích, jenže obchodník nikdy nechodí spát a navíc je přítomna stráž pro případ, takže pokus prodejce zabít končí vlastní smrtí či alespoň vypsáním odměny na vaši hlavu. Přesto jsem v hlavním městě Vivec objevil kovářství, kde jsou předměty umístěny bez dohledu, takže tam můžete krást neustále dokola.

• Výběr správného spolku/guildy
Jádrem všeho je samozřejmě plnění úkolů za účelem získávání zkušeností (a peněz). Máte v zásadě dvě možnosti: buď můžete pracovat jako dobrodruh na volné noze a zařizovat různé drobnosti svěřené vám dle sympatií té které osoby a nebo vstoupit do některé z četných guild. Vyjma tří tradičních spolků (bojovnického, kouzelnického a zlodějského) jsou zde nově i tři domy stejného ražení. Jedná se o jakési obchodní syndykáty, které jsou v neustálé vzájemné válce, proto můžete vstoupit pouze do jednoho z nich.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Zatímco guilda vám poskytuje možnost řemeslně se zdokonalit, využít pohostinství v jejích pobočkách v každém větším městě a se slevou požívat služeb obchodníků a trenérů, dům vám navíc platí peníze. Vzrušující organizací je rovněž imperiální legie. Tato je velmi podobná svému římskému protějšku a jedná se o říšskou armádu, která má pevnosti po celé zemi (vstoupíte-li do jejích řad, budete mít dokonce vlastní uniformu!). S ní jde ruku v ruce imperiální kult, oficiální náboženství.

Mou pozornost však nejvíce upoutal Mora Tong. Jde o jakousi odnož legendárního spolku Dark Brotherhood (na nějž jsem v TES: Morrowind nenarazil), která však legálně sdružuje "mistry popravčí". Pokud se stanete jejím členem, budete zabíjet především představitele domů, které mezi sebou bojují. Za každou takovouto vraždu, je-li provedena před svědky, je na vás vypsána odměna, ovšem jakmile vás dostihne hlídka, ukážete jí elegantně pověření vydané velmistrem Mora Tong a tato je neprodleně zrušena.

• Propracovaný systém magie
zdroj: tisková zpráva Takové věci se samozřejmě neobejdou bez boje, který se v TES: Morrowind dělí na "manuální" a magický. První zmíněný nestojí příliš za řeč, protože pouze sekáte mečem (či jinou zbraní, která je aktuální po ruce). Magie má ovšem ve hře tisíc a jednu polohu. Je zde několik škol a každé kouzlo z nějaké vychází. Podle toho, jak moc máte tyto školy zvládnuty, můžete si dovolit obtížná kouzla. Ta jsou totiž vyjma spotřeby magicky definována svojí šancí na provedení – kromě znalostí má na tuto hodnotu vliv kupříkladu vaše výdrž apod.

Kouzla si můžete kupovat nebo vyrábět. Nákup kouzel je bohužel z počátku nutný, protože potřebujete získat dané magické efekty. Při výrobě pak uchopíte tento efekt a přiřadíte mu zcela nové atributy (účinnost, trvání, dosah atd.), čímž mj. určíte spotřebu magicky a nákupní cenu. Zde bych si dovolil vytknout, že získaná kouzla nemužete v "kouzelné knize" nijak spravovat (tj. odmazávat nepotřebná), takže vniká chaos. Další zajímavou disciplínou je zaklínání. Jeho princip spočívá v tom, že jakmile zabíjíte nějakého silného protivníka, můžete na sebe seslat zvláštní kouzlo, které po jeho smrti zamkne jeho duši do krystalu umístěného ve vašem inventáři. Není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá, protože kouzlo má pouze omezené trvání a vy musíte stav nepřítele správně odhadnout. Jindy naopak selže a duše vám unikne apod. Krystal pak můžete použít na výrobu magických předmětů neuvěřitelné síly, které mají vlastnosti podle toho, jakou duši se vám momentálně podařilo lapit.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Vliv vaší reputace na rozhovory
Až musíte žasnout nad tím, kolik námahy stálo napsat všechny texty pro rozhovory. Do nich jsou v TES: Morrowind vměstnány miliony znaků a jsou vyřešeny velmi zajímavým způsobem. Pokud přistoupíte k postavě a zapředete rozhovor, otevře se před vámi nabídka (resp. textové okno), kde máte po pravé straně vypsaná témata a nad nimi umístěn teploměr. Pokud tento teploměr nabude hodnoty 50 procent, je vztah hovořícího k vaší osobě neutrální. Poklesne-li pod tuto hodnotu, bude záporný a naopak. To je dáno vaší rasou, profesí, reputací a řadou dalších věcí.

Pokud je mi známo, nemůže reputace v TES: Morrowind nabírat záporných hodnot, ale vedle reputace na vás také může být vypsána odměna. V případě dopadení se můžete bránit, vzdát (a jít do vězení) nebo se vykoupit. Teploměr můžete také různými způsoby "uměle" ovlivnit (úplatky, pochlebování atd). Takto je vám také zpočátku zapovězen vstup do některých pasáží hry, protože zdejší postavy se s vámi prostě odmítají bavit.

zdroj: tisková zpráva Vyjma rozhovorů se můžete informace dozvídat také z knih. Jejich čtení je velmi důležité, protože tím jednak získáte vhled do pozadí událostí, ale především vám tu a tam některá zvýší určitou vlastnost. A číst je rozhodně co! TES: Morrowind má vymyšlen vlastní historii, náboženství nebo třeba nemoci. Některé z nich se dají léčit lekvarem, ostatní obětí u oltáře a jiné jsou trvalé. Mezi posledně jmenované patří například vampírismus, kdy se z vaší postavy stává upír, který je na jednu stranu alergický na světlo, ale má vylepšené statistiky.

• Nádherná grafika
Grafická stránka TES: Morrowind rozhodně nezůstává pozadu za dnešním standardem - ba právě naopak. Na mé konfiguraci (P 1,5 GHz, 512 MB RAM, G2 32 MB) pracovalo v rozlišení 1024x768 a 32bitové barevné hloubce vše uspokojivě. Autoři se tentokráte neomezovali na prosté a laciné repliky tolkienovského vesmíru, ale vytvořili vlastní svět s nádhernou faunou, flórou a architekturou. A tak cesty lemují obrovské houby ve velikosti stromů, po oblose plují pestrobarevné medúzy apod. Vaší pozornosti by rozhodně nemělo uniknout hlavní město Vivec, které je postaveno na jakýchsi pontonech. Každý z těchto pontonů tvoří vlasní "miniměsto", jenž je s ostatními pospojováno mosty a chodbami. Zajímavě jsou vyřešeny volné plochy v přírodě. Pokud jste se při hraní TES: Daggerfall dostali mimo město, narazili jste na veliký oceán nekonečné zeleně, ve kterém byl tu a tam umístěn strom.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
V TES: Morrowind jsou všechny textury opatřeny velkým množstvím trojrozměrných modelů – tam jsou vymodelována stébla přečnívající trávy, tu kámen apod. Bezchybně je udělána též postava vás, jako hlavního hrdiny. Kdykoli během hraní můžete stisknout klávesu [TAB] a podívat se, co máte právě na sobě apod. (v praxi je tento pohled samozřejmě nepoužitelný, i když jste jej mohli vidět na mnoha propagačních obrázcích). Nejkrásnější ze všeho je ovšem noční obloha, která je většinou jasná a plná hvězd a mlhovin. Skoro byste byli ochodni věřit, že autoři jich tam vměstnali oněch 300.000, které jsou lidským okem viditelné (není-li ovšem světelný smog). A to ani nemluvím o tom, že díky editoru TES: Construction Set na druhém CD se hrou je možné vytvořit nové virtuální světy přesně podle svých představ, takže v budoucnu se jistě setkáme s řadou neoficiálních přídavků.

• Extáze
zdroj: tisková zpráva Já osobně řadím TES: Morrowind mezi RPG k absolutní špičce, protože se autorům podařilo odstranit to, co bylo dle mého názoru největším problémem TES: Arena a TES: Daggerfall – na začátku zmiňovaný stereotyp a řada nápadů byla dotažena k dokonalosti. Na rozdíl od předchozích her jsem rovněž nenarazil na žádný zásadní bug (finální verze TES: Morrowind mi spadla asi dvakrát), ale soudě podle diskusních fór na různých místech internetu to rozhodně není pravidlem.

Plná verze The Elder Scrolls: Morrowind vyšla v USA začátkem května, v západní Evropě se objeví koncem tohoto měsíce a do České republiky by se přes Playmana měla dostat ve dvou fázích. V červnu nejprve v původní anglické verzi a na podzim pak snad i kompletně v češtině.

Stáhněte si: Trailer (3,5 MB), Čtyři technology videa (1 MB - 5 MB), MP3 soundtrack (2x 1,5 MB), Screenshoty, Cheaty a trainer
Související články: První dojmy (04/2002), Novinky