| Autor: Jiří Lavička Publikováno: 23.března 2006 | Verze hry: prodávaná/anglická/PC Doba recenzování: pár dnů |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Střihem se dostanete o několik let dál a vy už si svého hrdinu můžete osahat. Bude váš každým coulem svého těla, protože ještě před spuštěním samotné hry strávíte několik minut (nebo hodin, to už záleží na vaší marnotratnosti) modelováním svého virtuálního avatara. EA vám k tomu poskytuje vskutku komplexní nástroj, v němž změníte každý aspekt lidského těla. Pokud někdo má tu trpělivost, dalo by se s nadsázkou říct, že by mohl docela úspěšně udělat věrnou kopii sama sebe. Po nalíčení už vás čeká samotná hra. Hnedle zkraje vyfasujete instruktora z řad Corleoneho rodiny, který vás naučí základním fintám a přežití ve městě. Tady začne být Kmotr hrou dobrých i špatných zkušeností. 
zdroj:
tisková zpráva
V zásadě lze očekávat, že hráči se budou dělit do několika skupin - absolventi Kmotra, absolventi Mafie a naprostí zelenáči. Nejlépe je na tom přirozeně poslední skupina, protože bude ohromena nejen digitálním Marlonem Brandem a celou tou atmosférou, která se úspěšně vznáší ve vzduchu, ale také vezmou tenhle GTA-klon na milost a odpustí mu některé nedokonalosti herního systému. Ani jedna skupina však nebude se titulem spokojena bez výhrad, protože ať už to vezmeme za jakýkoliv konec, vizuálně Kmotr zaspal dobu o nějaké dva-tři roky.To abych mohl být multiplatformní a mohl běžet i na PS2, chlapečku. To je sice věrohodná odpověď, ale nikterak nevysvětluje, proč by kvůli konzolové optimalizaci museli trpět PC hráči, tím spíš, že EA do budoucna připravuje verzi pro Xbox 360 (i PSP), která zřejmě bude vypadat na úrovni. To, co předvádí kmotr na PC, sice "potěší" majitele slabšího železa (hra běží bezproblémově skoro na čemkoliv), ale pokud dohlédnete za pečlivě vymodelované obličeje postav (mimika je mnohdy neuvěřitelná!), začnete si zadělávat na zánět spojivek. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Godfather je laděn do sépiových barev starého New Yorku, ze kterých vaše na míru ušitá postava trochu čouhá, ale tohohle malinkého detailu si zřejmě na ulici ani nevšimnete, protože vás budou na každém kroku strašit podivně otexturované krabice s neprůhlednými okny. Tím myslím budovy a auta, i když vozy jsou na tom s tvarem trochu lépe a některé by se daly označit i za oblé. Dopravní systém už byl tehdy celkem rozvinutý, takže dostat se do zácpy není problém, s pestrostí vozového parku už je to trochu slabší.
V uhánějícím Buickovi vypadá okolí přeci jenom trochu líp, potíž je v tom, že Godfather je spíš o procházkách a střílení, než o neustálém zápolení s volantem. Tady lze alespoň trochu ospravedlnit archaickou prezentaci hry, protože na vás v rozsáhlém městě čeká spousta interiérů, ve kterých lze provádět spoustu věcí. A bez nějakého otravného loadování. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Zatímco přestřelky probíhají za rozumné asistence automatického míření, kdy nejste úplně nesvéprávní a myší zamířite na oblíbený hit-point (zásah do kolene vždy potěší), souboj holýma rukama je skutečný požitek. Stačí se přilepit na protivníka a už ho můžete hákovat zleva zprava, horem spodem, podržet si ho, smýknout s ním o zeď a k dispozici jsou i fatality, to když se jeho energie přiblíží k nule. Tady sbírá Kmotr zasloužené body (jednoznačně překonává Mafii) a to je důležité, protože střílet a prát se budete hodně často. • Sladký život gangstera 
zdroj:
tisková zpráva
V Corleonových službách začínáte jako pomocník a musíte si svojí cestu na vrchol hezky odpracovat. Vydírání počestných obchodníků je dobrým začátkem a navíc vám pak pravidelně přibývají peníze na účtě (budou se hodit: po městě totiž operuje několik překupníků se zbraněmi, u kterých lze doplnit zásoby - energii doplníte hltem kořalky). Toto vybírání výpalného přes ukazatel vyděšenosti je nejzábavnější činností, která provází celou hru. Na každého majitele krámku totiž platí něco jiného a když už získáte jeho souhlas, ještě se musíte pokusit nakvartýrovat do byznysu, který probíhá v zadním traktu. Tam létají větší peníze a pro olovo nikdo nejde daleko, ale jedině tak může klan Corleonů rozšiřovat svůj vliv. Vydírání je zkrátka povinnost, v podání Godfathera však nadmíru příjemná. Ve prospěch Godfatherovi přičtěme i vyvážené mise. Snad každý počítal s dodávkou legendární koňské hlavy do postele nafoukaného filmového režiséra ("Udělám mu nabídku, kterou nebude moci odmítnout.") a velmi výrazná (a těžká) je také mise, ve které poctíte návštěvou lídry všech ostatních rodin. Mise svázané přímo s filmem mají zkrátka trochu vyšší hodnotu, než ta zbytková omáčka. Docela si užijete během automobilových honiček s policisty (střílejí z okýnek jako na Divokém Západě) - většinou jsou rychlejší než vy, ale dřív nebo později se někde vysekají. Tahle zkušenost vás také často čeká, protože auta zaparkovaná u krajnice na vás občas bafnou až na poslední chvíli. •Poznej svého nepřítele 
zdroj:
tisková zpráva
Potkáte pět mafiánských rodin a tak si musíte dávat pozor, kam zrovna se svým autem zamíříte. Corleone a spol. se nachází v Malé Itálii a na spodním cípu Manhattanu. V centru narazíte na Barziniovy pohůnky, s rodinou Barziniů budete mít ve hře nejvíc problémů. Výnosný Brooklyn ovládá rodina Tattagliů, která však nepožívá moc vlivu. Pozor si musíte dávat na Cuneovic muže v Hell's Kitchen a o nic milosrdnější nejsou ani Stracciovi operující v New Jersey. Platí stejný model jako v GTA. Pokud zastavíte v cizí čtvrti a ještě nemáte respekt, začnou se do vás místní navážet a většinou to končí přestřelkou. Takže si zpočátku ušetřete nervy, nejezděte kam nemusíte a vylepšujte zbraně. Jeden nikdy neví...•Mrtvol plná almara Vyhrožování smrtí i zabíjení je alfou a omegou celé hry. U dealerů je k mání široká plejáda zbraní - začátečníci volí baseballové pálky a kovové trubky, my přeskočíme rovnou k palným zbraním. Výběr je solidní, od policejní osmatřicítky, přes standarní pětačtyřicítku a brokovnici až k proslulému tommy gunu a brokovnici s upilovanou hlavní. Každou ze zbraní si přitom můžete nechat ještě vylepšit. Zapomenout nesmíme ani na dynamit, časované bomby a molotovův koktejl. Všechno přijde k duhu. Od brokovnice nahoru je to těžká pohoda a navíc budete sbírat respekt, když vaše protivníky rozšmelcujete nějakým efektním způsobem. Dávejte si ale bacha, jedna rána z brokovnice letící opačným směrem může ukončit i váš život. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Prácička bokem 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nejsem nějak výrazný patriot, abych české hry vynášel do nebes a mhouřil oči nad jejich nedostatky, ale váhy spravedlnosti se v tomhle případě dost vážně naklánějí na tuzemskou stranu. Mafie se dějově poměrně úspěšně snažila o jakousi variaci na filmového Kmotra, přišla s vypiplanou grafikou a především realistickým (v rámci možností) jízdním modelem. Po prvních hodinách hraní Godfathera vám tak dřív nebo později zaťuká na okno myšlenka, kde se ty čtyři roky, které od vydání Mafie uplynuly, ve hře (vyvíjené cca 2,5 roku) projevují. Bylo by příliš nezdvořilé říct, že nikde, ale Mafie v prezentaci a hloubce zpracovávaného 
zdroj:
tisková zpráva
tématu jednoznačně exceluje.Pokročilé hraní Godfathera prozrazuje, že dobře zaplaceno dostal snad jen scenárista (ovšem zadaptovat Kmotra asi zase tolik práce nedalo, ne?), všichni ostatní zřejmě byli hnáni kupředu šibeničním bičem a vědomím toho, že hra bude muset být přidušena, aby jí zvládl i dýchavičný Playstation 2. Takže zatímco marketingové oddělení EA chrlilo nádherné screenshoty (rád bych věřil, že takhle bude vypadat verze pro XBox 360, plánovaná na 2. pololetí 2006). grafici ořezávali a ořezávali. • Ne úplně přívětivé ovládání Ani nad ovládáním zřejmě nikdo příliš dlouho nemeditoval, což se projevuje v kostrbaté návaznosti jednotlivých činností. Neustále mě iritovalo, že mi postava "nestrafuje" (nedělá úkroky do stran; hrozný zlozvyk), ale pravé peklo jsem si užil až při přestřelkách. Jakmile totiž operujete s nedostatkem střeliva a musíte přecházet z baseballové pálky na revolver a zpátky, doslova žónglujete s tlačítky a mnohdy skončíte mrtví jen díky drahocenné vteřince, během které hra nepochopila, co po ní vlastně chcete. Trochu cviku vyžadují i bitky holýma rukama, protože kláves je poměrně hodně (taháním myší kývete nepřítelem) a při souboji 
zdroj:
tisková zpráva
s těžším protivníkem musíte kombinovat, až vás chytají křeče do ukazováčků. Na všechno se sice dá zvyknout, ale přesto se nevyhnu pocitu, že se Godfather ke hráčům chová trochu macešsky. Přestřelky jsou totiž skoro pokaždé o přesilovce a s ochotnějším ovládáním by se dalo do hry zaplout mnohem snadněji. Vše zachraňuje mírně přidušená A.I. ostrostřelců z druhé strany barikády, takže snad ani pro slabší hráče nebude problémem překonat počáteční rozpaky. • Na "přelez, přeskoč, nepodlez" se nehraje Jedním z nešvarů, které do značné míry snižují i znovuhratelnost dějové linie hry jsou dialogy. Jsou samozřejmě fajn, tvůrci chtějí, abychom jim zatleskali za práci, kterou si dali s modelováním obličejů podle známých herců a sháněním imitátorů za ty, kteří už nejsou mezi námi. Dialogy jsou motorem hry, ale když opakujete misi pošesté a musíte si je znova vyslechnout, bez jakékoliv možnosti přeskočení, stává se z nich rázem velká frustrace. A některé rozpravy nejsou nejkratší, proto doporučuji se obrnit trpělivostí a doufat, že někdo z EA má kvůli tomuhle nešvaru přinejmenším špatné spaní (nebo že to změní v patchi). 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Mizerná prezentace by ale v mém pohledu diskvalifikovala hru jen od příčky nejvyšší, všechno lze ještě zachránit vychytáním všeho ostatního. Tady se však projevila nezkušenost EA s podobným žánrem a jakýsi pokus o stvoření Frankensteina. Když jsem mluvil o umělé inteligenci vypůjčené z NHL, byla to jen poloviční nadsázka, protože EA si evidentně hodně půjčovali ze svých vlastních titulů, aby dali Godfathera dohromady. Nedivil bych se, kdyby šéfové společnosti dali vývojářům katalog utilitek a rutin, aby jim trochu usnadnili práci. Snad proto vypadá modelování vaší postavy navlas stejně jako ve sportovních hrách od EA a tak nějak tuším, že bitkařský systém má kořeny na podobném místě. Originální nápady abyste v Godfatherovi hledali lupou. Vzpomínáte si, jak jste se v Mafii museli naučit krást auta? EA se snaží sofistikovanost dohnat jakýmsi RPG systémem skillů, ale krom větší energie a nepatrného zvýšení rychlosti vám nic zásadního nehrozí.
• Musíme tam všichni... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
za část vytípaných obrázků děkujeme GameStaru; další najdete v galerii ... každou simulaci určitého prostředí, kterou Godfather rozhodně je, musíme hodnotit i podle dalších kritérií. Třeba toho jak je zábavná sama o sobě. Svět, který v EA vytvořili, by měl fungovat i bez dějové berličky, měl by hráči nabídnout prostor k experimentům a objevování. To se dařilo Mafii i GTA, o něco méně pak třetímu a čtvrtému Driverovi. V GTAčkách se i po dohrání hry dá jen tak projíždět a nechat se fascinovat tím, jakou pozornost autoři věnovali detailům. U Godfathera je však nenajdete a po dohrání hlavní dějové linie (hra má mít 3 alternativní konce, včetně jednoho v totožném duchu jako film) asi klesne váš zájem na nulu. • Co z toho plyne? |
| Jiří Lavička | |
| autorovi je 28 let, pamatuje ZX Spectrum a v současné době přebíhá mezi PCčkem, konzolemi a nekonečnou prací v jednom vědeckém ústavu |
