The Night of the Rabbit - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

The Night of the Rabbit - recenze

3. 6. 2013 21:15 | Recenze | autor: Lucie Jiříková |

Studio Daedalic Entertainment nám ještě předtím, než si střihne letního levobočka v podobě tahového RPG Blackguards, předložilo titul přesně ve svém stylu. The Nigh of the Rabbit je klasická point-and-click adventura, která sice nevyniká nadnesenou obtížností jako třeba série Deponia, přesto může být zadostiučiněním i pro pokročilé hráče.

The Night of the Rabbit vypráví příběh Jerryho Oříška, který se dva dny před koncem letních prázdnin dostává skrze portálový strom do jiného světa, v němž se může dát na dráhu kouzelnického učně, podstoupit výcvik a splnit si svůj velký sen stát se mocným kouzelníkem.

„Vodní kýto 400 listotolarů!“

Jak už asi tušíte, v paralelním světě je dost věcí naruby. Platí se tu listotolary, velí tomu veverka a sova, na ochozech města Myšiles hlídkují myši, večerní párty pořádají zajíci, vysílání místního rádia má pod palcem krtek Ludvík Norník, poštu tu rozváží žabák Platón a truhlářským pracím se věnují bratří ježci.

Obyvatelé města Myšiles jsou značně osobití, většinou vtipní a přátelští, ovšem setkáte se i s mrzouty, kteří vám budou házet klacky pod nohy. Ať už je však jejich postoj k vám jakýkoliv, většina z nich se vám svou jedinečností vryje hluboko do srdce – i po dohrání v něm zanechají jasnou vzpomínku, která hned tak nevybledne.

Celé společenství zvířátek dostalo do vínku i odlišnou mluvu, vlastní folklór a vztahy, do kterých se vás všichni obyvatelé Myšilesa snaží průběžně zasvětit, zatímco žasnou nad vašimi vlastními způsoby. Značnou měrou to přispívá k velké uvěřitelnosti světa, se kterým pevně srostete, a už během prvních pár minut se vám z něj nebude chtít.

Vedle klasických domorodců však v Myšilese a přilehlém okolí budete potkávat i „nadpřirozené“ bytosti, které ze zajetého standardu budou vybočovat ještě více – Leprikóna, mluvící lišku, tajemnou postavu s maskou, markýze de Hoto atd. Právě ty vás povedou po příběhové lince a budou poodkrývat i temnější tvář pohádkového ráje jménem Myšiles.

„Juniore? Juniore?“

Holobrádek Jerry nejdříve musí splnit svůj výcvik, což spočívá v projití čtveřicí různých portálových stromů. V této části hry se budete postupně pídit po 4 kouzlech, jejichž získání je nutné k úspěšnému zakončení výcviku. Je škoda, že autoři více nevyužili jejich skrytý potenciál. Nově nabytá kouzla sice budete nuceni použít i při řešení klasických hádanek, ovšem nejedná se o nic dramatického a většina postupů je jasná ještě dříve, než před ně vůbec budete postaveni.

V duchu zjednodušování se ovšem nesou i logické zádrhely, řešené klasickým způsobem za pomoci praktických věcí. Navzdory tomu, že úkolům nechybí nápaditost, často se prolínají hned na několik různých obrazovek a vyžadují zapojení třeba i několika předmětů najednou, jsou dost čitelné a pokročilejším hráčům nedokáží dát pořádnou výzvu a občas vyzní tak nějak do ztracena.

...

Tato vlastnost pak zamrzí především v mohutném finále, které je na jednu stranu scénáristicky skvěle zvládnuté a dramatické, ovšem na druhou stranu až přihlouple snadné. S logickými zádrhely tak budete mít problém jen v začátku hry, než si zvyknete, jak autoři o hře přemýšleli a pochopíte, že většina úkolů se řeší tou nejprimitivnější možnou cestou.

Vedle přichystaných věcí přímo na místě „činu“ a jednoduše navržených postupů vás ke správnému cíli budou často směřovat i rozhovory, nebo popisky k předmětům. Pokud budete chtít spojit dva předměty, bude vám sděleno: „už to nelepí, měl bych sehnat něco, co by to spojilo dohromady“ atd. Jedinou matoucí záležitostí je tu předmět, který budete mít ve svém inventáři k dispozici prakticky po celou dobu hry a nakonec ho vůbec nevyužijete.

Ve dne práce, v noci zábava

Několika logickým zádrhelům dodává hloubku nutnost změny denního období, kterou Jerry ovládá díky kouzelnické knížce. Jejím přečtením se běh města Myšilesa změní jako mávnutím kouzelného proutku a určitě se tedy nejedná jen o kosmetickou záležitost – obyvatelé se namísto práce věnují zábavě, mají jiné potřeby a mění se i uskupení města. Ovšem ani tady se (bohužel) nezapomnělo na nápovědu, jejíž pozvolnější ráz by této hře možná přinesl o něco větší šmrnc.

Pro milovníky adventur jsou ve výsledku největší potěchou početné rozhovory, které nejsou nijak košaté, ovšem dokáží pohladit po srdci, dojmout nebo naopak rozpohybovat vaši bránici. Mnoho z nich dokonce bravurně kloubí všechny tyto pocity dohromady - když vám například krtek Ludvík Norník srdceryvně vypráví, že jeho radiostanice byla zaplavena a na vaši otázku, jak sdělí tuto skutečnost svým posluchačům, odpoví: „Se slzami v očích“, cukají vám koutky úst, ale přitom je vám ho upřímně líto.

...

Myší díry v Myšilese

Technická stránka hry se řadí k dalším standardům studia Daedalic Entertainment. Na mnoha herních obrazovkách se nachází jenom dvě zásadní chyby - tou první je nemožnost odejít z rozhovoru s můrou u portálového stromu na jižní pól a tou druhou je mluvící zajíc na zahradě za kavárnou ve chvíli, když už popíjí na náměstí Myšilesa. Obě tyto chyby však nebrání dokončení hry a dají se obejít, přičemž věřím, že autoři je brzy opraví v dodatečné aktualizaci.

Zbylé nedostatky se týkají pouze nepřehledného označení předmětů v režimu kouzelnického pohledu, což je paralela pro nápovědu, která by vám měla zabránit v přehlédnutí některého aktivního předmětu na obrazovce.

Tvůrci The Night of the Rabbit jinak na technické stránce hry odvedli pořádný kus práce. Moje díky směřuje hlavně k rychlému načítání obrazovek, díky čemuž jsem po celou dobu hraní prakticky nevyužívala možnost rychlého přesunu mezi lokacemi. Vlastně – zapomněla jsem ještě na něco.

Myšiles – „pochutinka“ dnešních adventur

Rychlý přesun mezi lokacemi jsem nevyužívala spíše kvůli tomu, že pohádkový svět Myšilesa je naprosto uhrančivý a každá minuta, kterou jsem v něm mohla strávit, byla cenná a bez výhrad jsem si ji užila. Co na tom, že je toto dobrodružství poměrně jednoduché? Jeho kvality se skrývají úplně jinde – dokáže vás pohladit po duši a zprostředkuje vám ten pocit bezstarostné radosti, kterého jste si v hojných doušcích užívali v dětství. The Night of the Rabbit se navíc dočkala české lokalizace a i vzhledem k nenáročné obtížnosti se hodí do rukou prakticky každému, kdo by chtěl pohladit po duši.

Verdikt:

Výborná adventura, která vám nabízí možnost vrátit se do dětských let a užít si trochu bezstarostnosti, s níž jste v té době na svět nahlíželi. Nečekejte od ní velké výzvy, ale spíše uvěřitelný pohádkový svět, který se vám zaryje do srdce.

Nejnovější články