• Jak překonat první díl?
V září minulého roku vyšel první díl hry Tony Hawk’s Pro Skater. Prakticky z ničeho se vylíhnul naprosto nezapomenutelný titul, jenž ohromil hodně majitelů konzole Sony PlayStation, na jiné platformy se bohužel nedostal. Tato hra vynikala velice jednoduchým ovládáním, efektním provedením triků a maximální zábavností, která vnucovala hráčům se ke hře i po několikátém dokončení vracet. Já osobně se domnívám, že se jedná o hru, u které jsem strávil nejvíce času vůbec. Je prakticky neuvěřitelné, že se původní díl drží na špičkách žebříčků prodejnosti i dnes, rok a čtvrt po svém vydání. Sami si jistě domyslíte, že Neversoft stál před obtížným úkolem vytvořit hru, která by konkurovala prvnímu dílu (během roku se snad neobjevila žádná skatová hra, která by překonala Tony Hawk’s Pro Skater) a natož, aby jej překonala. Proto ohledně druhého dílu panovaly jisté obavy a pochybnosti.

zdroj: tisková zpráva Aby vývojový tým Neversoftu vytvořil lepší pokračování, muselo se ke hře přidat plno nových vlastností a současné vylepšit ty stávající. Znamenalo to rozšíření počtu triků, komb a závodníků. Znamenalo to také přidání dvou speciálních editorů - na postavy a na úrovně. A také to znamenalo zvětšení současných hodnot, to jest rozšíření úrovní co se týká rozlohy a počtu bonusů - speciálních módů, postav a úrovní. Naštěstí se vše povedlo a s klidem mohu konstatovat, že Tony Hawk’s Pro Skater 2 je nepochybně překonavatelem svého prvního předchůdce, ale o tom až postupně.

• Skateři
Zde Neversoft znovu boduje - dovedl si získat další tři profesionály, za něž si budete moci ve hře zahrát, a tak se počet jezdců ve hře zvedl na třináct. Najdeme zde vyložené „rampisty“, jako krále devítistovky Tony Hawka nebo mladého snaživce Boba Burnquista. Ve streetu dominuje zakladatel technického ježdění Rodney Mullen, jenž jako vůbec první přistál Darkslide, Heelflip Darsklide a zvládne i natolik efektní komno, jako Nose Manual do Varialu a zpět na Nose Manual z piknikového stolku na druhý. Této scény si můžete všimnout v herním intru - nenechejte si ji ujít, stojí to za to. Další licencovaní skateři jsou Steve Caballero, černoch Kareem Campbell, Rune Glifberg, Eric Koston, Bucky Lasek, Chad Muska, Andrew Reynolds, Geoff Rowley, Jamie Thomas a Elissa Steamer, žena, při jejímž skatovém umění se zastavuje dech. K tomuto počtu si ještě přidejte čtyři další bonusové postavy (jednou z nich je i Spider Man) a máte 17 jezdců, každý se svými ojedinělými triky a schopnostmi.

• Triky a další vychytávky
Přibylo plno nových triků a společně s nimi i možnost přiřazovat různým klávesám své funkce. Nelíbí se vám Inward Heelflip v současném nastavení a kazíte si ním svá komba? Nevadí, zrušte jej nebo přenastavte na jinou kombinaci dvojstisku kláves. Využity jsou všechny nejpotřebnější kombinace a tak hru stačí ovládat jen na čtyřech klávesách a šipkách. V porovnání s tím, co můžete různým prokládáním vybraných tlačítek vykouzlit, je to překvapující. Každý nový trik včetně speciálních nakupujete z peněz ze závodů a ostatních úrovní. Celkem můžete mít až pět speciálních triků, takže nejsou ochuzeny ani ti nejslabší závodníci. K tomu bonusové postavy vám přinesou další a další triky, nad jejíž podobou se často alespoň pousmějete.

zdroj: tisková zpráva V původním titulu jste mohli triky prodlužovat jen pomocí grindování a wallridů. U Tony Hawk’s Pro Skater 2 máte šanci využít ještě další triky ke zvyšování skóre z delších komb, a to Nose a Tail Manualy. Chad Muska má navíc jako svou specialitku Muska’s Nose Manual, což je klasický Nose Manual, ale skater nestojí na nohou ale na rukou, tudíž předvádí stojku. Vůbec možností jak natáhnout komba je nespočetně, takže se často těšíte ze skóre 200.000 a vyšší na kombo.

• Úrovně
Kromě tří bonusových úrovní z prvního dílu Tony Hawk’s Pro Skater (San Francisco, Burnside Porland, Woodland Hills) najdeme v základním balení dalších osm úrovní a dvě speciální, které dostanete až po několikaterém dokončení hry. Některé úrovně byly tvořeny podle reálu s menšími úpravami - francouzské Marseilles, Venice Beach, Skate Street, New York City a Philadelphia. Jistě nejpoutavější je částečně smyšlená úroveň - Bullring - jež byla zpracována dle filmu The End! Od Birdhousu.

Design úrovní je, jak bylo očekáváno, geniální, prakticky na každém místě je hráči umožněno přistát kombo za 100.000 bodů. Každá hrana se dá grindnout, každá zeď se dá sjet. Umístění překážek se podobá původní hře, ale setkáte se s mnohem větším počtem skrytých gapů a tajných míst k ježdění. Také se našlo několik zajímavostí, jako skrytý rail v úrovni School II, o kterém se spekuluje jako o nechtěném bugu.

• Soundtrack
zdroj: tisková zpráva O stylovou hudbu ke hře se postaralo 15 profesionálních alternativních či hip-hopových skupin. Výsledkem bylo nejen velice líbivé pozadí ve hře, ale i soundtrack, který si rádi pustíte jen tak k poslechu. Jasnou hitovku zde představují Rage Against the Machine se svou písní Guerilla Radio, další zajímavé kapely jsou kupříkladu Public Enemy (Bring the Noise), Bad Religion (You), Papa Roach (Blood Brothers) nebo Naughty By Nature (Pin the Tail on the Donkey). Zvukové efekty, i třeba zvuky koleček na odlišných površích, odpovídají realismu. Málokdy se pozastavíte nad významem určitých zvuků (na toto vyšel dokonce opravný patch a já jsem se s podobným případem setkal asi dvakrát za hru).

• Editory
Oba dva editory jsou dělány co nejpřehledněji a co nejprostěji. Tvorba skatera dle vámi zadaných dat implementovaným editorem je velice jednoduchá a pohodlná. Podobně jako NHL 2001 je založena na několika částech - obličej, oblečení horní a dolní poloviny těla, ponožky a boty. Plus ještě další nepovinné věci jako logo sponzora na oblečení nebo tetování těla. Jediná vada, kterou jsem zaregistroval, je problémem celé hry - máte-li něco napsat (jméno vašeho závodníka, místo jeho původu nebo zkratka hráče na tabulku nejvyššího nahrátého skóre), klávesnici můžete s klidem vyhodit. V těch lepších případech se vám objeví obrazovka se znaky a vy na jednotlivé písmenka najíždíte buď myší nebo šipkami u klávesnice a tak je potvrzujete. V horším případě si budete muset vystačit se šipkami nahoru a dolu.

Druhý editor je na skateparky. Překážky v něm jsou rozděleny do několika kategorií, jako startovací pozice, gapy, radiusy, schody, kicky a raily. Každá z těchto kategorií má ještě plno typů vlastních překážek, z čehož poskládáte po troše zkoušení a tréninku slušný skatepark. Nejzápornější věcí na tomto editoru je jeho ovládání, opět vykonávané jen na klávesnici. Nejenže se hráč v editoru stává neohrabaným, ale hlavně má často problémy s přepínáním pohledů, umísťováním překážek apod. Zde jsem byl stejně jako většina hráčů Tony Hawk’s Pro Skater 2 zklamán odfláknutím editoru.

• Zápory
zdroj: tisková zpráva Stejně jako všude se najdou i v Tony Hawk 2 mínusy, i když zde mi vadilo podstatně méně věcí, než je tomu u ostatních titulů, které se ke mě v poslední době dostaly. Nejhůře tomu bude u již zmiňovaných nesrovnalostech a nedodělávek při převodu z PlayStation verze. Absence multi-playeru je ovšem natolik zásadní, že jsem byl donucen snížit hodnocení. Není zavedena podpora hry po lokální síti, Internetu, sériovému kabelu... jediný způsob, jak si zahrát s kamarádem, je hot-seat, neboli hra na jednom počítači. A to v jednom jediným módu - graffiti. Navíc je rozpůlená obrazovka naprosto nevyhovující (jedná-li se o horizontální i vertikální rozdělení), vždy vám něco brání ve výhledu.

• Shrnutí
I přes pár chyb, které se do finální verze dostaly, jsem byl hrou nadšen a kdybych nebýval nespálil mainboard, jistě bych Tony Hawk’s Pro Skater 2 hrál ještě dnes. Sedmnáct závodníků, třináct tratí (plus tuny dalších vytvořených v editoru), více než 50 sponzorů a překvapení na každém rohu, slibují dostatečnou zábavu a já považuji recenzovaný titul za bezkonkurenčně nejlepší sportovní hru na současném trhu.