Zabíjačka
Wargame si v roce 2012 získala obdiv pro nehoráznou drzost a bezohlednost vůči širokému publiku hráčů nepolíbeného vojenstvím. Wargame: European Escalation tvrdě trestala podceněný průzkum a dávala hráčům sežrat lehkovážnost s jakou nastavovali pancíře moderních tanků na odiv mlsným řízeným raketám, aniž by jim docházelo, že co je na moderním bojišti vidět, to je možné zničit. Největším zabijákem ve vyhroceném konfliktu studené války nebyl nejsilnější tank, ale dobře ukrytá pěchota v lese s kvalitní protitankovou výzbrojí.
Nemusíte se však bát, Wargame sice vypadá jako hardcore strategie a šíří kolem sebe takové aroma, ale se skutečným bojem má málo společného. Straší hráče širokým spektrem údajů o zbraních a jejich dostřelu, průraznosti či přesnosti. Dokonce se snaží držet reálných dat o přítomné technice. Přestože v bitvách využijete základní vojenské poučky, celkově je systém podřízen hratelnosti.
Ve hře platí lidové pořekadlo, že na každou svini se vaří voda. V bitvě to znamená, že musíte ve správný okamžik nasadit správné zbraně, abyste eliminovali nepřátele. Příklad pro názornost. Máte tanky s menším dostřelem než protivník? Nalákejte jej do pasti poblíž lesa s pěchotou nebo ho zasypte masivní dělostřelbou. Funkční, vyvážené a zábavné.
Přestože většina z nás dostávala v bitvách z počátku po držce častěji než bylo příjemné, boj v podání Wargame měl silnou přitažlivost. Hra vás nechala kochat se pohledem na detailní provedení jednotek, tanků a vrtulníků, pohybujících se nebo vybuchujících v propracované krajině. Krása destrukce občas zastínila smutnou skutečnost, že hoří vaše obrněné transportéry a k zemi se řítí vaše letadla.
Ve finále Wargame dokázala nabídnout dosud nikde neviděný pohled na bojiště, ohromit obrovským množstvím použitelných zbraní a v neposlední řadě výborně vojensky pobavit. V druhém díle s názvem Wargame: Airland Battle obohatila hraní o letectvo i další typy jednotek a třetí Wargame: Red Dragon je ve znamení lodí.
Kampaně stvořené pro námořnictvo
Princip rozdělení kampaně na tahovou strategickou část a následné bitvy na přiřazených mapách je podobný sérii Total War. Poprvé se v rámci Wargame objevil až ve druhém díle a vnesl do hry svěží vítr. Přítomnost lodí v Red Dragon význam strategické části zvýrazňuje. Ve hře najdete celkem čtyři kampaně, u kterých by nepřítomnost lodí neukecal ani nejvlezlejší podomní prodejce.
První (nejlehčí) kampaň se zabývá obnovenou válkou o Korejský poloostrov a snad by se při skřípění zubů bez lodí obešla. Ovšem ty další, kde bráníte svá území okolo Hong Kongu nebo si to rozdává Čína s Ruskem poblíž Vladivostoku si lodě zaslouží. Nutnost námořní podpory se naplno projeví při útoku Ruska na Japonské ostrovy, kdy si užijete boje pod rudým praporem s hromadami bitevních i letadlových lodí.
Absolvovat úspěšně kampaně není snadné. Hra vám pod nohy hází klacky třeba v podobě časových limitů na dobytí a udržení určeného území. Celkově však kampaně nabízí zábavnou singleplayer výzvu, zejména díky obstojné umělé inteligenci ve strategické a taktické části. Nečekejte však od AI záludnosti. Její útoky jsou mnohdy syrově bezhlavé a působí jako řeka mravenců mířící do ohně. Zaskočit může snad jen chladný kalkul AI, který z vás serve kůži za každou taktickou chybu.
zdroj: Archiv
Já mám kocábku náramnou
Zní to zatím božsky, že? Bohužel je potřeba uvést, že jakmile se ve strategické části střetly lodě a šlo čistě o námořní bitvu (to je podstatné), nechával jsem je většinou vyhodnotit počítačem a do taktického režimu se nepřepínal. Námořní bitvy jsou totiž divné. Neměl jsem je rád v Total War, kde alespoň lodě bojovaly tak, jak v dané době měly. Moderní námořnictvo se ovšem ničí na desítky kilometrů a jde tedy o boj elektroniky, radarů a naváděných střel. K přímým střetům dochází ve skutečnosti jen zřídka, což Wargame: Red Dragon nereflektuje.
Lodě se zde motají, různě do sebe narážejí a nedej bože, když je v cestě ostrůvek. Pokud jste nikdy neviděli dopravní zácpu na otevřeném moři tvořenou čtyřmi kocábkami, v Red Dragon máte možnost. Nečekejte též, že se v taktických bitvách objeví letadlové lodě. Už tak je měřítko lodních bitev těsné jako vyprané džíny po mladším bráchovi a letadlovky by se na bojiště fyzicky vůbec nevešly.
Vývojáři v Eugen Systems zjevně předpokládali, že s loděmi si to hráči naplno užijí až při soubojích o pevninu, kde je role plavidel jen podpůrná. U vylodění nebo bojů o kus země s pobřežím vás účast lodních děl naopak potěší. Opět nečekejte nic realistického, lodě se brouzdají v mělčinách jako čolci, ostřelují tanky na pobřeží a ničí pěchotu, ale tohle už zapadá do skutečnosti a hratelnosti série Wargame.
Při vyloďovacích operacích čeká na hráče parádní představení. Lodě střílí ze všech palubních zbraní, ničí dotírající vrtulníky, do toho zadáváte rozkazy již vyloděným jednotkám, posíláte stihače na jejich podporu a snažíte se ukořistit pevninu sektor po sektoru. Nové jednotky, lodě i předchozím dílem dodaná letadla se v takovýchto momentech spojují do souvislého kusu válečné hmoty a dávají Wargame. Red Dragon jasný obrys.
Srdce hry
Srdcem hry je ale opět multiplayer, v němž je připraveno k použití 1450 jednotek (450 nových, zbytek znáte z předchozých dílů). Nové zbraně a technika pochází z Číny, Koreje, Austrálie a Nového Zélandu, ale k ruce jsou i Německé, Ruské, Francouzské, Anglické a Kanadské jednotky. Jde o neuvěřitelný kolos zbraní, z něhož půjde hlava kolem i zkušeným válečníkům.
Z dostupného arzenálu si vytváříte úderné multiplayerové sestavy, kombinujete národy, techniku a zdokonalujete se v jejich použití přímo v bitvách až pro 20 hráčů v rolích velitelů. Ač je kampaň zábavná a umělá inteligence solidní, před pořízením hry si musíte být jisti, že se chcete vrhnout do multiplayeru.
Musí vás bavit už jen představa, jak se přehrabujete v ohromném skladišti zbraní, sestavujete armádu a testujete její použitelnost v boji proti lidským protivníků. Veteráni online bitev rádi uslyší, že v Red Dragon najdou několik vylepšení právě v rozhraní stavby armád, a radost jim udělá možnost nastavit restrikce při zakládání bitev - mohou tak bitvu omezit třeba pro jednotky určitých národů.
Draka berte
Wargame: Red Dragon možná není bez chyb (čistě lodní bitvy se špatným měřítkem), ale výsledný dojem ze hry je natolik pozitivní, že hodnocení nemůže být jiné než vysoké. Krom promyšlené singleplayer kampaně mě nadchly hlavně úžasné taktické bitvy na velkých mapách, vylepšené a přehlednější rozhraní nebo možnost zastavit čas skoro na nulu.
Pozitivní roli sehrálo i nové prostředí a jednotky. Palmy, písečné pláně, vesnice zaříznuté do horských sedel, útočící čínské nebo korejské jednotky, lodě chrlící oheň z moře - všechno to působí svěže a nově, i když jsem od Wargame: Red Dragon moc nečekal.
Věřím, že se Wargame série dá ještě několikrát komerčně podojit a zajisté k tomu dojde, ale nečekám, že se věci významně pohnou přes vrchol vymodelovaný Rudým drakem.
