Worms W.M.D - recenze
8/10
zdroj: tisková zpráva

Worms W.M.D - recenze

22. 8. 2016 19:00 | Recenze | autor: Pavel Skoták |

Od roku 1995, kdy vyšla první Worms hra, uplynulo už 21 let. V mezičase vyšlo víc než dvacet Worms titulů. Říkal jsem si proto, o čem tak asi Worms W.M.D může být. Co může hra nabídnout nového nebo jiného, aby byla zábavná a neokoukaná. Vždyť už přeci tvůrci v jednotlivých hrách vyzkoušeli snad všechno! Hra naštěstí na všechny tyto otázky odpovídá jednoznačně, navíc pozitivně. Vítá staré i nové hráče s otevřenou náručí, která je plná výborné hratelnosti. Pryč jsou časy podivných pokusů o 3D zpracování a jiné podobné experimenty. Worms W.M.D staví na klasických 2D základech, známých zbraních a obecně hratelnosti, kterou do moderní doby přenáší s pomocí několika zábavných vylepšení. K těm se však ještě dostaneme. Ze všeho nejdříve je totiž nutné si připomenout základní pravidla a postupy Worms her v kampani.

Červ na ostří nože

Kampaně z mých oblíbených Armageddon nebo World Party by při pohledu na tu z W.M.D musely zezelenat závistí, jako červík zasažený řádnou dávkou jedu. Jestli je na některém z herních prvků dobře vidět, jak moc se doba změnila, je to právě kampaň. Jeden hlavní cíl doprovází trojice vedlejších úkolů, které se dají při troše trpělivosti zvládnout i na jedno zahrání mapy. Nic ale samozřejmě nebrání v tom, prosvištět levelem jako vítr a vyzkoušet další, než se člověk vrátí k plnění vedlejších úkolů, se kterými si pak vyhraje jako se zábavnými detaily. Některé jsou docela jednoduché (zabij dva červy jednou ranou, utop červa), jiné už vyžadují plánování a dovednost v ovládání červa i jeho arzenálu zbraní. Neztratit například život při přečíslení pět na jednoho totiž není úplně jednoduché, protože o úspěchu či neúspěchu může rozhodovat i jeden nepodařený skok.

AI sice občas předvede tradičně hloupé tahy, ale mise od mise je vynalézavější, a počítačem ovládaní červíci se lepší ve střelbě i v taktice, která je nutná pro zvládnutí map. Ty jsou samy o sobě krásně různorodé, i když v nich jde často jen o zabití všech nepřátelských červů. Najdou se ale i mise, kdy se musíte dostat co nejrychleji k balíčku a neztratit při tom větší počet životů.

Šťávu všemu tomu snažení dodává typický červí humor, který odráží největší společenská klišé od opilých Rusů po Mexičany v kloboucích a rapery s příšernými jmény jako 20 Pence. Tvůrci nikoho nešetřili a dokonce i jména jednotlivých operací v rámci kampaně jsou krásnými slovními hříčkami - Church and Destroy mluví samo za sebe, Créme de la Kremlin se odehrává v Rusku a Juan Shot - Juan Kill nečekaně v Mexiku.

Další aspekt, který hezky odráží současné herní trendy, je levelování. Za výhry hráč získává určité množství zkušeností a postupně leveluje svůj herní účet. Odměnou jsou mu dárečky, v nichž se dají najít nové vítězné pózy pro červí tým, nové hlasy nebo fanfáry a náhrobky. Je to vlastně docela příjemné zpestření, které hráče odměňuje za procházení kampaně a plnění drobných úkolů.

zdroj: Archiv

Čtyři v tanku a červ

Pokud by Worms W.M.D nabízela kampaň a příjemnou grafiku, šlo by jen o klon rok starého (a ne moc dobrého) remasteru World Party. Proto se toho na herní mapě objevuje daleko víc než jen hořlavé barely, z letadel vyhazované balíčky a všudypřítomné nášlapné miny, které jsou i tady přitahovány daleko víc k vám než k oponentům. Vývojáři se rozhodli zpestřit hru několika zajímavými prvky, které přidávají na zábavě i na brutalitě, s níž se mohou červi vzájemně likvidovat.

Je libo ostřelovačku, rotačák nebo tank či vrtulník? Na mapách se nachází vozítka, do kterých mohou červíci vlézt a zahájit naprostou destrukci všeho kolem sebe. Stejně to platí také o místech se stacionárními zbraněmi, tedy jakýchsi věžičkách (turrets). Zajímalo by mě, jestli nad řešením rovnováhy ve hře autoři přemýšleli dlouho, nebo bylo jasné od začátku, že nic nebude fungovat líp než možnost prostě jen ke stroji přilézt a vyhodit z něj protihráče. Tím se daří elegantním způsobem držet hru vyrovnanou, a pokud tak oponent nezvládne svoje kolo, a máte poblíž svého vlastního červího bojovníka, není nic snazšího než obsadit vozítko nebo věžičku a zahájit protiúder.

Největší šok ale přineslo první setkání s budovami na mapě. Byl jsem zvyklý, že jsou jen součástí grafického pozadí, na kterém si dávají týmy červů co proto. Jaké překvapení bylo, když ale z jednoho domu vyletěla raketa. Vydal jsem se na průzkum a zjistil, že do budov se dá zalézt, schovávat se v nich před útoky, páchat odsud útoky vlastní, potažmo zde na protivníka chystat smrtelné pasti. Využitelné budovy jsou vedle tanků jen další vrstvou taktické hratelnosti, která sice základ nemění, ale velmi příjemně jej rozšiřuje. A přesně o to většina skalních fans stojí.

Multiplayerová slast

Nedílným aspektem nových Worms je i možnost rozebírat zbraně a stavět si nové. Všechny zbraně mají více typů, klidně si tak můžete složit trojhlavňovou brokovnici, vylepšenou ovci na laně nebo na Holy Grenade v provedení à la mina. Pokud se vám tedy některá zbraň opravdu nehodí a netouží po ní, prostě ji rozebere na díly a postavíte si třeba mého favorita Concrete Donkey, který zničí vše, co mu přijde pod podstavec.

Hra díky tomu nabízí úplně nové možnosti řešení problematických situací. Nemůžete se prostřílet na druhý konec mapy? Není problém, stačí si ze součástek poskládat třeba naváděnou střelu, vzdušný útok nebo jetpack a zvrátit průběh jinak zabité hry.

zdroj: Archiv

Nejvíce ale Worms W.M.D boduje, stejně jako ty vydařenější předchozí díly, v multiplayeru. Odehrál jsem řadu her proti lidským protihráčům a můžu říct, že takhle dobře jsme se dlouho nepobavili. Z části to bylo pravda způsobeno netradičním ovládáním hry pomocí Xbox gamepadu, což způsobovalo nejedno nešťastné vyhození vlastních červů do vzduchu.

Na druhé straně se ale ovládání dostalo všem po chvíli pod kůži, a pak začaly ty pravé červí orgie plné explodujících ovcí, naváděných holubů a pokusů sejmout protihráče bazukou. Nechyběly ani velice populární odpaly baseballovou pálkou, které si uchovávají svoje kouzlo do dnes.

Překvapující nálož

Po obsahové stránce to ale ještě pořád není všechno. Zábavný singleplayer a dominantní multiplayer totiž doplňují ještě módy Bonus a Challenge. Oba nabízí další typy misí, ale především Challenge je opravdovou výzvou už jen kvůli tomu, že mise je napřed potřeba odemknout při hraní kampaně pomocí sběru letáků poschovávaných na mapách. Samotné mise se pak nesou v opravdu brutálním stylu, protože pouze s jedním životem na vás čeká nejenom nepřítel, ale i nebezpečná cesta přes herní mapu s řadou nástrah.

Po technologické stránce je Worms W.M.D také v pořádku. V recenzované verzi, pravda, občas zazlobilo herní menu při výběru multiplayerových map a jejich nahrávání také nepatřilo k nejrychlejším, ale tohle všechno by už ostrou verzi trápit nemělo. Na kreslenou grafiku se dobře kouká, mapy jsou zábavné už od pohledu a nechybí ani tradiční hlášky, které chrlí červíci na všechny strany. Především červy - rapery stojí za to poslouchat.

zdroj: Archiv

Obecně vzato je skoro neuvěřitelné, že Team17 dokázal po tolika letech přijít s takhle údernou, zábavnou a návykovou červí hrou. Obtížnost v misích není příliš frustrující (nepočítám Challenge mód), způsobů, jak si vjet s dalšími červy do vlasů, je nepřeberné množství, a všemu tomu nasazuje korunu výborný multiplayer, který oceníte především při slezinách s kamarády. Inovativní nebo vizionářská? Taková určitě Worms W.M.D není. Je to ale hra udělaná se zjevnou láskou k sérii, čili červí “missed” opravdu není na místě. Naopak.

Verdikt:

Červí masakr je zpět v celé své parádě a přiváží s sebou nejen tanky a nálože humoru, ale především hodiny zábavy, o kterou se postará především multiplayer. Worms W.M.D nenabízí revoluční herní mechanismy nebo dechberoucí grafiku. Nic z toho však nepotřebuje, aby nabídla královskou zábavu.

Nejnovější články