Arcade Olé! #3: Gauntlet
zdroj: tisková zpráva

Arcade Olé! #3: Gauntlet

22. 7. 2012 13:20 | Novinky | autor: Martin Bach |

„Vidět tenhle automat a vědět, že ho můžete koupit, to je jako potkat femme fatale,“ poplácává Honza Orna pyšně obrovský kabinet s legendární hrou Gauntlet. Právě tu jsme zvolili do třetího pokračování seriálu Arcade Olé! a Honza přiznává, že k téhle hře má skutečně osobní vztah. „Gauntlet jsem hrál dlouho na osmibitech, pak na Amize a nikdy by mě nenapadlo, že ho budu mít někdy jako automat.“

Foto: Pavel Dobrovský

Gauntlet je na arkádové scéně skutečnou legendou. Hru začal v Atari vymýšlet zkušený vývojář Ed Logg, který měl za sebou hity jako Centipede nebo Asteroids, už v roce 1983. Tehdejší krize Atari po vydání propadáku E.T. the Extra-Terrestrial ale vývoj hry značně protáhla a konečná podoba automatu spatřila světlo světa až v polovině roku 1985.

O peripetiích vývoje si můžete (v angličtině) přečíst v přepisu postmortemu, který Logg přednesl na letošní Game Developers Conference - zajímavé jsou hlavně pasáže o inspirací hrou Dandy Dungeon z Atari 800 a o sporech Logga s managementem Atari. Z našeho pohledu je ale zajímavý hlavně ohlas, který Gauntlet mezi hráči vzbudil.

„V té době se na automatech stále točily hlavně střílečky maximálně pro dva hráče. Gauntlet byl tedy absolutní terno, nejen hratelností a tématem, ale i množstvím peněz, které dokázal provozovatelům heren vydělat,“ tvrdí Orna. Podle Logga bylo v první várce vyrobeno více než 10 000 automatů a někteří hráči během prvotních testů uváděli, že do bedny naházeli i 50 dolarů během jednoho dne.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Lidé v Atari vymysleli důmyslný herní systém, který dal základ celé řadě dnešních fantasy her. Každá ze čtyř postav (valkýra Thyra, kouzelník Merlin, válečník Thor a elf Questor) dostala za čtvrťák určité množství života, který pak ubýval samovolně, i když hráč s postavou jen stál. Zdraví bylo možné doplňovat jídlem, důmyslně rozmístěným po levelech, případně vhozením dalších peněz. V základním nastavení tak mohl Gauntlet vydělat až čtyřnásobek toho, co normální herní automat.

„Počet kreditů za minci se na automatech obecně nastavuje pomocí takzvaných dip switchů, takže provozovatelé mohli přizpůsobovat nastavení tomu, jak byl o danou hru zájem,“ vysvětluje nám Vesly a vzpomíná, že v československých podmínkách byl Gauntlet skutečně drahou kratochvílí. Automatů s touto hrou zde bylo málo a kredit života na pět minut mohl stát klidně dvacet korun. Mnoho z nás ale příležitost přijít zrovna u Gauntletu o své kapesné nemělo - na československých poutích se jich v maringotkách objevilo jen několik málo kusů.

I ve sbírce Arcadeher dlouho Gauntlet chyběl, respektive, jeden automat s touto hrou Jan Orna měl, ale byl technicky v tak otřesném stavu, že jeho oprava nebyla reálná. „Když jsem se sbíráním automatů začínal, vysnil jsem si čtyři hry, které bych chtěl jednou mít - Space Invaders, Galaga, Gauntlet a Discs of Tron,“ vzpomíná Honza s tím, že tři ze čtyř zmiňovaných automatů už má ve funkčních verzích.

zdroj: Archiv

Hned po prakticky nesehnatelném Discs of Tron byl největším oříškem právě Gauntlet, s jehož nefunkční verzí se nechtěl spokojit. Pak ale v jedné německé aukci objevil údajně funkční kus, o kterém jeho majitel tvrdil, že sloužil ve velké automatové herně v Hannoveru. Původní sběratel se stěhoval a pro automat už v novém domě neměl místo, takže se uvolil jej prodat.

„Je to nejdražší kousek, jaký jsem kdy do svojí sbírky koupil,“ říká Orna, ale nevypadá to, že by litoval. Na otázku, jestli pak po příjezdu z Německa strávil několik nocí hraním své vytoužené hry ale kroutí hlavou: „Seděl jsem celou noc v garáži a prostě jsem na ten kabinet jen koukal. Nemohl jsem uvěřit, že ho konečně mám,“ popisuje zaujetí pravého sběratele.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Gauntlet byl skutečně plně funkční a jediné, co na něm bylo od jeho koupě vyměněno, byl monitor, který začal během prvního roku provozu Arény ztrácet barvy. „Máme štěstí, protože tenhle kousek by se opravoval hodně těžko,“ říká technický expert Vesly. Uvnitř obrovské 150 kilogramové bedny se nachází hned pět navzájem propojených základních desek a jde tak o jeden z hardwarově nejsložitějších automatů, jaký se v muzeu nachází.

Velmi specifický je také hlasový čip od Texas Instruments, který byl v Gauntletu použit úplně poprvé a hra díky němu pobízela hráče legendárními pokyny, které se v průběhu následujících let staly nezaměnitelnou klasikou. Ostatně, kdo by se nepamatoval třeba na „Warrior needs food, badly!“, že?

Mnoho lidí to možná překvapí, ale už v osmdesátých letech herní firmy své největší hity upgradovaly. Zatímco dnes si ale stačí stáhnout data z internetu, tehdy měl takový patch podobu zcela nové revize původního automatu. Upgrady se tedy neměřily na megabyty, ale na kilogramy. ;) Každopádně, herní firmy se v té době staraly i o autorizovaný servis svých automatů a pomocí něj mimoděk sbíraly i zkušenosti z reálného provozu. „Pro firmy to byl velmi výnosný obchod, fungovalo to vlastně podobně, jako třeba u aut. Osobně mám podezření, že řada automatů ani nemusela být tak hardwarově složitá, ale firmy si tak pojišťovaly své další servisní služby,“ uvažuje nad kabinetem Vesly.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

V případě Gauntletu řešily nové revize hlavně rozmístění jídla po levelech a vybalancování schopností některých povolání, hlavně válečníka a kouzelníka. Za tyto dvě postavy totiž někteří schopní hráči mohli stát u automatu v podstatě libovolnou dobu, aniž by museli krmit mincovník dalšími penězi. Nakonec ale Atari dosáhli opačného efektu a hra byla v některých úrovních v jednom hráči prakticky nehratelná kvůli odstranění několika kousků jídla. Když už se ale člověk do Gauntletu skutečně zakousl, mohl jej hrát prakticky do nekonečna.

„U nás už bylo pár lidí, kteří se dostali třeba do 25 levelu a mysleli si, že jsou skoro na konci,“ vypráví Honza Orna. Ale chyba lávky - Gauntlet v podstatě nemá konec. Hra má 255 úrovní a pak takzvaně loopuje, takže v podstatě nemá konec. V Červeném Újezdu zatím nikdo Gauntlet tak daleko nedohrál, ale kluci mají v plánu se o „přetočení“ hry v nejbližší době pokusit a potvrdit si tak informace, které jsou zatím vyčtené jen z diskusních fór.

Tomu, že je Gauntlet dnes považován za velkou herní legendu ale napomohly až pozdější porty na domácí herní platformy, a také další pokračování, které Atari připravilo. Původní hra vyšla snad na všech myslitelných počítačích a konzolích, přičemž druhý díl si můžete stáhnout i dnes třeba na PlayStation Store. Pokud tedy máte zájem, ke Gauntletu si cestu určitě najdete...

Základní údaje o automatu:

Název: Gauntlet
Vývojář: Ed Logg / Atari
Výrobce: Atari
Země původu: USA
Rok výroby: 1985
Váha: 159 Kg
Počet hráčů: 1-4 (najednou)
Oficiální rekord (1 hráč): 4 458 580 bodů, Dwayne Richards, USA, září 2010

Pokud si chcete vyzkoušet Gauntlet nebo další desítky klasických arkádových her v jejich původní podobě, navštivte muzeum Arcadehry.cz - otevřeno je každý víkend!

Seriál Arcade Olé!: Space Invaders, Cosmic Alien, Gauntlet, Ms. Pac-Man, Battlezone, Operation Thunderbolt, Galaga, Golden Axe

Nejnovější články