Tři roky nazpět vystoupil šéf studia Larian Swen Vincke během GDC 2015 s postmortem přednáškou, která měla být hlavně o Divinity: Original Sin, ale ve skutečnosti shrnovala všechny možné průšvihy, které belgické studio přežilo od vydání proklaté Divinity II. Sepsal jsem o tom článek, pokud máte rádi thrillery s velmi těsným happyendem, poslužte si, pořád je aktuální. Střih do roku 2019, kdy namísto vystresovaného Vinckeho stojí za přednáškovým pultíkem GDC relativně vysmátý Vincke, který se tentokrát věnuje vyprávění historek z vývoje Divinity: Original Sin II.

Bryan Intihar je sympatický chlapík. Působí upřímně, je celkem vtipný a hlavně, je na něm na první pohled vidět, že miluje svou práci. A není divu: stát se kreativním šéfem vývoje jedné z nejlepších her loňského roku, být prostředníkem mezi Insomniac Games, Marvelem a Sony a v neposlední řadě dělat na hře s komiksovým hrdinou svého dětství, to člověku přidá na životním optimismu. 

Dead Cells patří k nejlepším hrám roku 2018. Nejenom pro mě, nejenom pro redakci Games.cz (3. místo při vyhlašování Hry roku 2018), nejenom pro více než milion hráčů na celém světě, kteří si permadeath metroidvanii od studia Motion Twin koupili. Co leží za úspěchem a kvalitami hry od malého francouzského studia, které doposud dělalo mobilní a free-to-play tituly? Jaké designové triky tvůrci uplatnili, aby hráče ošálili, ale zároveň vylepšili jejich zážitek? Kolik stál vývoj hry a jak jsou prodeje rozložené mezi jednotlivé platformy? V průběhu GDC 2019 o tom hovořili designér Sébastien Bénard a bývalý šéf studia a marketingový manažer Dead Cells Steve Filby.

Čísla hovoří jasně: univerzálně „velmi pozitivní“ hodnocení na Steamu, 9/10 v recenzi na Games.cz, přes 4 miliony prodaných kopií na PC a konzolích. Subnautica je velmi úspěšná hra. Není to náhoda, nemůže za to žádný trend, propracovaná marketingová kampaň nebo masivní podpora Valve, Microsoftu či Sony. „Viníkem“ úspěchu hry jsou tvůrci z Unknown Worlds Entertainment, kteří od začátku věděli, co chtějí a nechtějí dělat.

Ještě než očima znechuceně přejedete na další článek, zadržte! Tento příběh nebude o hazardu a točících se třešničkách. Týká se stavu dnešního hraní na mobilních telefonech a toho, jak dva nezávislí vývojáři vtipně využili jeho nedokonalostí. Jejich původně nevinný vtípek se pod tíhou okolností změnil v experiment, který o současnosti a možná i budoucnosti mobilního hraní vypovídá více než kdejaká propracovaná analýza.

Mobilní příběhová hra Florence je jedním nejpříjemnějších překvapení minulého roku. Ve světě i u nás nasbírala vysoká hodnocení a dokazuje, že i v době, kdy mobilnímu světu vládnou „hyper-casual“ hry, může placená příběhová hra najít své místo na slunci. Zatímco ale hráči zhltnou Florence během necelé tři čtvrtě hodiny, její vývoj byl o poznání složitější.