Hlinění zaplavují ulice

Další náznaky uzavření slavné trilogie

Deus Ex: Mankind Divided byl sice přijat spíše vlažněji než jeho předchůdce. Jestli však něco stojí za pochvalu, pak to je zdejší Praha. Mix cyberpunkové atmosféry, důvěrně známých kulis a variability byl pozoruhodný zejména pro tuzemského hráče. O herním designu cyberpunkově-archaické Prahy se na letošním GDC rozmluvil Sylvain Douce (podílel se také na Remember Me a I Am Alive) z Eidos Montreal.

Všechno to začalo studiem Infinity Ward v roce 2003, kdy vyšlo první Call of Duty z prostředí druhé světové války. Dva roky na to vyšel jeden z nejpamátnějších dílů série, stále ze stáje Infinity Ward a stále z té samé války. O rok později vyšel na dlouhých 11 let poslední díl Call of Duty 3 zabývající se historií, o který se však postaralo studio Treyarch, jež se dodnes střídá s Infinity Ward a poměrně nedávno i se Sledgehammer Games ve vydávání Call of Duty her, vše pod hlavičkou Activision. A protože v tom může být docela zmatek, vznikl filmový dokument pokrývající celou historii jedné z nejslavnějších stříleček vůbec.

Kdyby existovala cena pro hru, která před vydáním ukázala nejvíce ze svého obsahu, s přehledem by ji získala Deus Ex: Mankind Divided. Za poslední rok tvůrci zveřejnili nebo povolili zveřejnit celou řadu souvislých záběrů z hraní, zejména z různých částí pražské lokace, kterou se rozhodli prezentovat nejvíce. Kdybych chtěl přehánět, tak řeknu, že jsem z Prahy viděl více právě díky videím z Deus Ex, než na vlastní oči za těch 15 let, co v Praze bydlím. Přehánět ale nechci, a navíc je Praha v podání Mankind Divided jiná než ve skutečnosti. Třeba ghetto pro augmentované lidi zatím nikde v Praze není, přestože třeba na Chodově by se vyjímalo hezky. Pokud se tedy chcete po stodevadesátéprvní podívat, jak Adam Jensen brázdí „ulice“ v ghettu Golem City (ve skutečnosti stanice Útulek), můžete si posloužit na záběrech půlhodinového videa.

I když je značka Deus Ex v naších zemích oblíbená, oznámení třetího dílu Deus Ex: Mankind Divided se přesto setkalo s větší než obvyklou dávnou entusiasmu. Ukázalo se totiž, že jednou z lokací ve hře je i futuristická Praha. Zdaleka nejde o tak mimořádnou událost, jako byly první výskyty českého prostředí ve hrách dekádu, dvě nazpět. O to větší otázkou ale je, jak si vývojáři z Eidos Montreal Prahu konce 30. let 21. století představují. Obvyklá vykreslení českého hlavního města, potažmo i zbytku Čech, Moravy a Slezska, totiž jako červená nit klišé spojují dva hlavní motivy: pasivita domácích v krizové situaci a drsná "východní" exotika.