Americká armáda se tak zároveň stane největším odběratelem Microsoftu v oblasti augmentované reality. Letos na jaře totiž ve videu pro Evropský patentový úřad uvádí, že brýlí HoloLens prodal přibližně 50 000 kusů. Tedy zhruba polovinu toho, co přislíbil dodat armádě.

Ve vládním popisu chystaného programu se píše, že nákupem brýlí chtějí u vojáků „zlepšit efektivitu v zabíjení zlepšením jejich schopností detekování, rozhodování a zneškodnění nepřátel.“ Podle Microsoftu pak augmentovaná realita vojákům poskytne více spolehlivějších informací, které musí vyhodnotit a na jejich základě se rozhodnout.

Americká a izraelská armáda přitom při tréninku augmentovanou realitu již využívá, Američané však budou zřejmě prvními, kdo ji použijí přímo v bojových situacích. Kromě modelů, které si může pořídit i běžný zákazník, se pravděpodobně dostanou i k množství prototypů. Armáda má zájem například o noční vidění, termovizi, monitory dýchání nebo ochranu sluchu.

O získání kontraktu se pokoušel také americký start-up Magic Leap, který pracuje na headsetu Magic Leap One s obdobnou technologií jako HoloLens. Oproti Microsoftu ho však představil teprve letos v červnu, pracuje na bázi 3D počítačově generovaných objektů promítaných světelným paprskem do lidského oka přes objekty reálné. Reakce uživatelů, kteří si ho měli možnost vyzkoušet, však byly spíše zklamané.

Rozhodnutí spolupracovat na technologickém vývoji s armádou vyvolalo zároveň kontroverzi mezi některými zaměstnanci Microsoftu. V blogovém příspěvku se v říjnu vyjádřili ve smyslu, že si nepřejí, aby výsledky jejich práce napomáhaly ve vedení válečných konfliktů. Již dříve letos stovky zaměstnanců podepsaly petici proti kontraktu s U.S. Immigration and Customs Enforcement (vládní agentura dohlížející na dodržování imigračních zákonů a vyšetřující zločiny a terorismus cizinců na území USA), kterému firma měla poskytovat AI software.

Není to jediný případ z nedávné minulosti, kdy zaměstnanci technologických firem kritizovali vysoký management za účast na kontraktu pro americkou armádu nebo policii, následkem čehož z něj firma vycouvala. Google letos neprodloužil kontroverzní Project Maven, program pro analýzu obrazových materiálů získaných z dronů a v srpnu kvůli tlaku zaměstnanců neuzavřel kontrakt související s cloudovým řešením, o který měl zájem třeba i Amazon, ale přišel o něj z podobných důvodů.

Prezident společnosti a ředitel právního oddělení Brad Smith ovšem na konci minulého měsíce sdělil, že Microsoft nadále plánuje prodávat software americké armádě. Zaměstnanci, kteří mají problém s etickými dopady svého projektu, mají možnost změnit pozici v rámci firmy. Zároveň uvádí, že kvůli rozvoji umělé inteligence, augmentované reality a dalších technologií sice vyvstávají nové etické otázky, zároveň však technologické firmy nemohou od zakázek pro armádu dávat ruce pryč.