Best of 2011: Hra roku
zdroj: tisková zpráva

Best of 2011: Hra roku

10. 1. 2012 20:00 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

Vybrat hru roku je přeci tak jednoduché! Všichni máme svého jasného favorita, přinejhorším dva až tři a vybrat vítěze není zas tak obtížné. Jenže si představte, že se s těmi svými dvěma a někdy i třemi favority sejde banda zhruba pěti lidí. Najednou je těch hlásících se kandidátů třeba čtrnáct a volba se začíná trošku komplikovat, protože ustupovat se nechce nikomu. Začíná kolečko vyjednávání, vyměňování, handrkování a pošťuchování, až zbude nejlepší desítka a v ní jeden vítěz. My v redakci už ho samozřejmě známe a nebojíme se vám ho po rozkliku předvést. Ještě před tím je však třeba připomenout, že rok 2011 byl na skvělé hry opravdu nesmírně bohatý. Když si vzpomeneme, jak jsme si před rokem stěžovali na obtížnou volbu, musíme se tomu jenom smát. Byl to opravdový hardcore, ale pokud by se to mělo letos opakovat, zlobit se samozřejmě nebudeme. Je lepší mít těžkou pozici při rozhodování o tom, která hra je nejlepší, než nemít pořádně co hrát. Na tom se snad shodneme. A s tímto milým konsensem už vás definitivně posíláme za naší Hrou roku 2011 - příležitostně se také můžete mrknout, které hry nás nejvíce oslovily na jednotlivých platformách.

Hra roku

Battlefield 3

Protože je opakování matkou moudrosti a my tomu vážně věříme, tak znovu zdůrazníme, že Battlefield 3 se nám vetřel do přízně de facto jenom kvůli multiplayeru. Jako všechno, co člověk stvořil, není ani BF3 mulťák dokonalý, ale žije to v něm zcela po právu naprosto neuvěřitelně, a pokud vás nebaví hrát jenom pro killy a nějaká strategie či taktika je ve střílečkách váš šálek čaje, budete si s touto hrou rozumět jako pokrevní bratři. No a časem vám snad doje, jak zásadní pro celkový zážitek jsou všechny ty „drobnosti“, které BF3 nově nabízí a brzy je budou kopírovat všichni.

The Elder Scrolls V: Skyrim

Výborně jsme se ve společnosti Skyrimu bavili, desítky hodin v něm utopili a stovky kilometrů nachodili pěšmo i koňmo. A určitě se na nehostinný sever ještě vrátíme - vzpomínky a vyhlídky nás tam táhnou společně s myriádou fanouškovských modů a určitě v tom nejsme sami. V jednotlivostech bychom na Skyrimu našli díry, ale celek vytvořil RPG pískoviště, ve kterém sami pro sebe stavíte jeden skvělý zážitek za druhým a nechce se vám domů, i když večeře už dávno vystydla. Nepopiratelnou předností Skyrimu oproti předchozím dílům a podobně rozsáhlým fantasy hrám obecně je navíc silně zacílená stylizace severské krajiny, jejích obyvatel a příběhů. Po ukázkově klišovitém prostředí Oblivionu (až na vynikající Shivering Isles) je to pro nás příjemná změna, i když je jasné, že řada z vás se na to bude dívat přesně opačně.

LittleBigPlanet 2

Když pokračování z obrázků vypadá de facto stejně, jako předchozí díly nebo díl, vyvolá to u jisté skupiny hráčů pocit, že to je stejná hra a vůbec nemá cenu ji tedy hrát. Jenže zrovinka u LBP2 je tvář, kterou hra ukazuje na venek, víceméně podružná. Srdce hry leží v mechanismech, kterými první díl okouzlil půlku Země a Mars k tomu a druhému dílu se na konto mnoha zásadních inovací a rozšířením i posílením konceptu povedlo to samé. Dokazuje to nejenom počet a kvalita uživateli vytvořených úrovní a někdy i celých her, ale i levely v kampani přímo od tvůrců, které pro řadu z nás fungovaly jako návod k tomu, co všechno lze v LBP2 provádět. No a tak jsme si hráli, hráli, a kdyby nezačaly krátce na to vycházet další skvělé hry, hráli bychom si dodnes.

Portal 2

První díl byl zajímavý experiment a fakt, že jej Valve už několikrát nabídla hráčům zdarma, svědčí o tom, že o tom firma Gabea Newella dobře ví. Bylo to jakési preludium k hlavní skladbě, která vyšla počátkem roku 2011 a smetla nás ze stolu všechny, ne jenom Lukáše. Fantastické a stále ještě pořád minimalistické dialogy plné humoru a přesně cílených informací, skvěle navržené hádanky nutící hráče přemýšlet za chodu i letu a k tomu prostředí s parádní atmosférou, o zábavné kooperaci ani nemluvě. Portal 2 nabídl duši plnou hlubokých myšlenek, kterou však na rozdíl od nemytých a neučesaných filosofů doplnil i puntičkářsky upraveným a fešáckým zevnějškem. Chybu byste tady hledali opravdu marně, a i kdybyste ji našli, asi by to stejně nemělo na naše rozhodnutí žádnou váhu.

L.A. Noire

Jediná hra v naší TOP 10, která se nemůže přímo odvolat na žádného předchůdce a soudě dle náročnosti vývoje se hned tak nedočká ani nástupce. Značka bude určitě žít dál i přes krach Team Bondi, ale Rockstar má plné ruce práce s GTA V i Max Payne 3. A je to škoda, protože jestli je nějaká hra stavěná, ne přímo na pokračování, ale pro vydávání po episodách, tak je to právě L.A. Noire. Půvab hry totiž netkví jen v sugestivní dobové atmosféře a hereckých výkonech, ale i v designu jednotlivých případů. Každý byl trošku o něčem jiném a pracoval s jinou atmosférou i tempem. Jistě, ke konci hry už jste možná věděli, jak lidově řečeno na to, abyste se rabiátům dostali na kobylku. Vtip je ale v tom, že to nebylo nudné, ale nanejvýš zábavné a vtahující. Takové mají detektivky být. A tahle se opravdu povedla.

Dark Souls

Vlastně vůbec nejde o to, že je to hardcore hra, protože vysoká obtížnost ještě z žádné hry automaticky dobrou hru neudělala. Jde o to, že je to férově obtížná hra, která vás odměňuje za to, že jste chytří, hrajete takticky a v rámci zvolené role. A samozřejmě vás pořádně trestá, když hrajete jako ponocní. Je to však jenom jeden s vynikajících aspektů této hry, která se rytířské fantasy podívala pod spodní prádlo a převzala všechnu tu temnotu a syrovost, kterou tam našla, což prostě jiné hry nedělají nebo jim to nejde. A zatímco pekelná atmosféra se dá vyčíst i z trailerů, tak komplexní herní systém nikoli. To, co může vypadat jako jednoduchá rubačka z několika desítek sekund videa na YouTube, vám zavaří mozkové závity, až se budete pokoušet zorientovat v systému, kde špatná volba znamená smrt, desítky smrtí. A smrt je to, co nás na Dark Souls tak přitahuje, i když gotici rozhodně nejsme.

Deus Ex: Human Revolution

Našli se hráči, které upřímně překvapilo, že ta hra opravdu navazuje na odkaz prvních dvou, ale hlavně prvního dílu. My mezi ně nepatříme, i když je třeba přiznat, že jsme měli výhodu a hru viděli dlouho předtím, než vyšla. Už tehdy se zdálo vysoce nepravděpodobné, že vývojáři něco pos..kazí a nakonec se jim to skutečně nepovedlo. Zpětně sice přiznávají, že souboje s bossáky neměli svěřit externí firmě, jedním dechem však dodávají, že to v daném časovém rozvrhu bylo nutné, protože tady šlo o život celé značky. Kdyby hra neuspěla, můžeme se s další evolucí série Deus Ex rozloučit, zatímco úspěch Human Revolution, kritický i komerční, přiznává značce další budoucnost. A pokud ta budoucnost bude spočívat v rukou těch stejných vývojářů, máme se nač těšit. Mezitím si ale Deus Ex: Human Revolution klidně dáme i potřetí a počtvrté, protože každý návrat do atmosféry budoucnosti, kde se rozhoduje o lidech jako druhu, má své kouzlo. Neopakovatelné.

Zaklínač 2: Vrahové králů

Jakoby chtěli vývojáři z CD Projektu celému světu ukázat, že první Zaklínač opravdu nebyla náhoda. Nafoukli své ambice ve všech ohledech nejméně o 100 %, no a většinou jim to vyšlo. Stejně jako u prvního dílu rozhodující roli sehrála celá příběhová složka včetně scénáře, dialogů, postav a událostí obecně. V tomto aspektu nemají tvůrci z CDP mezi firmami, které vytváří příběhové RPG hry, konkurenci, prostě nemají. Nakonec se ukázalo, že i soubojový systém, který u hráčů vzbuzoval pochybnosti, funguje skvěle a rozhodně ze hry nedělá konzolovou rubačku, kterou se dá projít s prstem v ruce, jak si mnozí na základě prvních obrázků a videí mysleli. Přes pár zaváhání a slabších okamžiků taky i druhý Zaklínač nabídl unikátní zážitek nejenom v rámci akčních RPG, ale obecně, napříč žánry. Málokterá hra umí takovým způsobem pracovat s postavami a přenést je z monitoru přímo k vám do...do hlavy. Na třetí díl se opravdu těšíme, až někdy nějaký bude.

Forza Motorsport 4

Není obvyklé, aby se závodní hry dostávaly do výběru nejlepších her roku, i kdyby byly stokrát skvělé a sbíraly desítky všude, kam se jen člověk podívá. Proč? Jednoduše jsme se je naučili ignorovat s tím, že jsou možná parádní, ale fungují pořád na základě těch samých mechanismů, nemohou a priori přinést dojetí, ponaučení ani duševní katarzi a jediné, co tedy mají v rukách, je zábava. Paradoxně až čtvrtá Forza si ale vynutila výjimku a otevřela nám oči při hodnocení toho, co je důležité. Zábava je přezdívka FM 4, kterou hra naplňuje nejenom při samotném závodění, ale celým svým systémem ať už jde o přístup k veškerému obsahu hned od začátku nebo třeba multiplayerovým závodům. Vašek Rybář na hře nenašel prakticky žádnou vadu, čímž část redakce přinutil k tomu, aby se do hry pustila také. A to neměl dělat, protože jsme pak kvůli tomu šidili své procházky ve Skyrimu.

Gears of War 3

Na typickou mainstreamovou akci jsou Gears of War hry vlastně docela vyhraněné, herně i stylově. Buclatí borci se svaly velikosti šunkové kýty čtyřmetrákového prasete se všem rozhodně nelíbí, což se nedá říci ani o herním světě a příběhu. Háček, kterým na sebe série nabalila takové množství příznivců, tkví ale v tom, že ve všem, co dělá, je špičková. Ať už se vám styl líbí, nebo ne, hra s jeho pomocí vytvořila apokalyptický svět budoucnosti bez děr. Tvůrci mu vtiskli historii a spoustu osobních příběhů, které se odvíjely v průběhu dynamické a perfektně naskriptované akce, o níž se třeba Space Marine může jenom zdát, přestože to je předobraz GoW. Také bychom vám mohli dlouze vyprávět i o tom, že zamotaný, ale logicky vystavěný příběh jede hezky podle klasických linií antické tragédie, ale v polovině bychom přestali – řezat v extázi nepřátele v mulťáku a ještě se soustředit na něco jiného, to prostě nejde. S každým dalším dílem se Gears of War série posouvala znatelně kupředu ve všech ohledech a díl třetí to završil jako pravá megabomba.

 

Hrou roku 2011 podle redakce Games.cz se stává:

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Vezměte si lupu a ukažte v portfoliu Valve jedinou hru, která je špatná, průměrná nebo jen dobrá. Máte smůlu, Valve dělá zjevně jenom fakt dobré hry a čas od času se blýskne i s něčím výjimečným, minulý rok třeba s druhým Portalem. O důvodech, proč nás tato dubnová záležitost tak vzala za srdce, vyrvala ho a strčila někam hluboko za spoustu hádanek v komplexu Aperture Science, jsme v rámci našich Best of... článků psali už několikrát. Pokud jste to ale nezaznamenali, tak ještě jednou: Portal 2 nemá chybu, naprosto skvěle se hraje a disponuje tak hlubokou duší, že vás tam pojme všechny a ještě zbude místo.

Hra roku podle platformy

Přestože naše hlavní kategorie nerozlišuje platformy, přemýšleli jsme dlouho o nejlepších hrách na konkrétních platformách a došli jsme k následující volbě. Vítězný titul je vždy na prvním místě a je vyznačen tučně:

Hra roku - PC

Portal 2
Zaklínač 2
Deus Ex: Human Revolution
TES V: Skyrim
Battlefield 3

Hra roku – PS3

Portal 2
Batman: Arkham City
L.A. Noire
Dark Souls
Uncharted 3: Drake's Deception

Hra roku – Xbox 360

Portal 2
Batman: Arkham City
Dark Souls
Gears of War 3
Forza Motorsport 4

Hra roku – Wii

Xenoblade Chronicles
Legend of Zelda: Skyward Sword
Rayman Origins
Kirby's Epic Yarn
Skylanders: Spyro's Adventure

Hra roku – handheldy

Super Mario 3D Land (3DS)
The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D (3DS)
Ghost Trick: Phantom Detective (3DS)
Patapon 3 (PSP)
The 3rd Birthday (PSP)

V rámci naší série Best of 2011 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2011, doposud vyšly následující: Best of 2011: Události roku (část první)Best of 2011: Události roku (část druhá)Best of 2011: Nejlepší nezávislá hraBest of 2011: Nejlepší akční hraBest of 2011: Nejlepší závodní hraBest of 2011: Nejlepší adventuraBest of 2011: Nejlepší strategieBest of 2011: Nejlepší sportovní hraBest of 2011: Nejlepší RPGBest of 2011: Nejlepší logická hraBest of 2011: Nejlepší plošinovka; Best of 2011: Překvapení a zklamání; Best of 2011: Hra roku

Nejnovější články