Best of 2011: Nejlepší indie (nezávislá) hra

Letos je to velká sláva – nezávislé hry mají oproti minulému roku vlastní samostatnou kategorii! Navíc bylo skutečně z čeho vybírat; což nám, pravda, na několikrát zamotalo hlavu, ale pak jsme se s tím už nějak popasovali. Jaký titul se nakonec postavil na vítězný stupínek? Bastion nebo nový Trine? Naší Top 5 nezávislých her za rok 2011 vás provede Marek Král, který má indie hry na Games na starosti a přes rok vám na jejich svět svítil skrze Nezávislý rozcestník.

Bastion

Před třemi lety dali kalifornští kluci Amir Rao (Command & Conquer 3: Tiberium Wars, Command & Conquer: Red Alert 3) a Gavin Simon (Command & Conquer: Yuri’s Revenge, The Battle for Middle-earth) dohromady nezávislé studio Supergiant Games s cílem vytvořit ponuré akční RPG. Bastion nakonec vyšel a překvapil nejednoho z nás. Výtvarné pojetí Jen Zee ve stylu manga jenom na oko chrání hráče před drsností a nehostinností světa, jenž se s nikým nemazlí. Výpravnost s hlasem na pozadí od Logana Cunninghama je jedním slovem revoluční – jistě, takový Bioware má dlouhodobě patent na vynikající vyprávěcí techniky, ale to, co předvádí Bastion (bez zastavování hrne akci dopředu, během níž vypravěčem buduje atmosféru a bez zaškobrtnutí posouvá příběh) – to se ani v Bioware ještě neodvážili. S klidným svědomím katapultujeme Bastion mezi elitu nezávislých her: Bastion si zaslouží stát po boku takových velikánů, jako je Braid či Limbo. A kdo z vás si vzpomene na toho génia, jenž k Bastionu skládal tady kus divokého západu, támhle prorezlý steampunk s kousky moderní elektroniky? „Darrene Korbe, vy jste úžasný!“ zahihňal by se snad i Mozart.

Galerie

Trine 2

11 let fungující nezávisláci z Helsinek, jež proslavily tituly jako Shadowgrounds (2005), Shadowgrounds Survivor (2007) a před třemi lety vydaný první Trine, nám letos pod stromeček nadělili pohádkové pokračování. Amadeus by se snad zahihňal i podruhé, kdyby se dověděl, že jeho jmenovec tu čaruje a kouzlí, zatímco mu Zoya s Pontiem dělají společnost. Trine 2 si nás získal překrásně kresleným trojrozměrným světem, po němž se družní hrdinové pohybují jako po plošinkách, tedy dvourozměrně. Perfektní je rovněž hra více hráčů, při níž lze zapojit dva kamarády a hrát Trine 2 bez přerušovaného přepínání mezi hlavními postavami. A pak: která jiná hra vystihuje lépe pařanovo kouzlo Vánoc?

Galerie

Rochard

Projekt studia Recoil Games – dalších vývojářů z Helsinek. Jejich hra, jež vyšla v září na PlayStation 3 a v listopadu na PC, nabrala za tak krátkou dobu o 465 Facebook-fanoušků víc, než má stránka Games.cz Rochard je jedinou nezávislou hrou, na jaké se hlasem podílel Jon St. John, jenž především proslavil – mezi námi hráči – dnes již kultovního Duka Nukema. Víme, lhát se nemá. Rochard není jedinou nezávislou hrou – před ní promluvil i do Amnesia: The Dark Descent od Frictional Games. I tak je to ale „Groovy!“. Stejně jako fakt, že hudebník a Amiga MODer Markus „Captain“ Kaarlonen (Max Payne 2: The Fall of Max Payne, Shattered Horizon), vyhlášený po finském undergroundu od raných 90. let, si přizval na pomoc kamarády z vlastní kapely Poets of the Fall, aby spáchali fúzi rozjařených elektrických disco osmdesátek s jižanským rockem. A povedlo se. Stejně jako se povedla vytvořit barvitá, humorná a příběhová „trojrozměrná“ plošinovka fúzující mechanismy s Half-Life 2. Jak že to stojí? Aha, už víme: „Rock is hard. John Rochard is harder.“

Galerie

Terraria

Terraria se do herní kroniky zapsala prvotně jako hra, jež vykradla Minecraft. Že se v Minecraftu zhlédla? Pravděpodobně ano. Že by ho ale vykrádala? Nesmysl. „Má-li nám Terraria konkurovat, jsem setsakra hrdý, že bude konkurovat zrovna nám. Je to fakt dost super hra,“ škrábe si Markus Persson věci, které z ní později vykrade. Vtipkuje. Pravděpodobně. Směje se. A vysmátí jsou rovněž sami tvůrci Terrarie Andrew „Redigit“ Spinks a Finn „Tiy“ Brice, již si Terrarií splnili svůj old school sen: znovu stavět, bořit, bít se, těžit, sbírat, prodávat, stavět, kopat, sbírat, prodávat, mlátit se, střílet, stavět, bořit, těžit, zabíjet, zkoušet, snažit se a hrát si opět jako děti ve světě, jenž tolik připomíná videohry čtvrté generace.

Galerie

Minecraft

Minecraft — nemusí se ani vyslovit nahlas a už budí dojem. Minecraft je totiž pojem, jenž dokazuje, že vlastní nápady stále ještě prodávají a že chůze proti proudu je pro umělce to nejlepší, co můžou udělat, a pro koncové zájemce to nejlepší, co je může potkat. Jistě: Minecraft je zázrak a fenomén, jaký nemá obdoby. Není tím spíš ale znamením pro ostatní tvůrce, jak se to má dělat? Původní a dobré věci si svého kupce najdou. V Minecraftu je zaznamenáno přes 16 milionů účtů a přes přímý prodej se ho prodalo na čtyři miliony kusů, a čísla stále stoupají. Minecraft (stejně jako výše zmíněná Terraria) zasáhl naše hráčská srdce šípem, jakých se dnes už moc nevyrábí: nepřesně zhotoveným, s přísavkovým gumovým hrotem, křiklavě barevným, nezlomným; vlastnosti, nad nimiž zaplesá srdce každého dítěte. Většině herních vývojářů uniká podstata skutečného hraní a prožívání – Notch se s Minecraftem soustředil pouze a jenom na to.

Galerie

A nezávislou hrou roku 2011 se podle redakce Games.cz stává:

zdroj: tisková zpráva

Letošní vůbec první ročník vyhlašování kategorie Nejlepší indie hra nám to ani v nejmenším neulehčoval. Za ten rok se totiž nastřádalo tolik kvalitních her, že by na jejich spočítání nestačily ani všechny prsty na rukou, natož na nohou. A nominovat pouhých pět titulů? Roli poroty bychom nikomu nepřáli. Navíc nás v těsném závěru zradil redakční systém, kvůli němuž jsme museli vyřadit nominaci Limba, jež vyšlo, jak dobře víte, tento rok nově na platformy PSN a PC. Nic se však neděje, jelikož je už v přípravě macatější článek s mnoha doporučeními, na jaké indie tituly roku 2011 rozhodně nezapomenout. A co na to Markus „Notch“ Persson se svým Minecraftem? Ten si výská. Dokázal totiž s nemalým úsilím vytvořit něco, co možná na první pohled jednoduše vypadá, ale co je pod kostičkovým obalem natolik složitou záležitostí, že se Minecraftu žádná jiná hra nevyrovná. Notch nás vrátil do dětských let, k původnímu hraní, a za to mu náleží první místo.