CD Projekt jde na piráty tvrdě, hráče ale nešikanuje

zdroj: tisková zpráva Polská firma si se svým uživatelsky orientovaným přístupem k protipirátské ochraně svého vynikajícího akčního RPG Zaklínač 2 také užila svoje, ale hráče, co je zvyklý za hry platit, nakonec od většiny nepříjemností uchránila a nechala jej, aby si užil hru bez podružných nepříjemností. Zní to jako samozřejmost, ale není. Většina firem preventivně považuje hráče za potenciálního piráta a cpe mu do hry různé ochrany. CD Projekt naopak považuje hráče preventivně za poctivé a nepříjemnosti pak vrší až na ty, ze kterých se skutečně vyklubou piráti. A že jich, navzdory výborným prodejům Zaklínač 2, nebylo málo. Vždyť podle CD Projektu připadlo na 1 kopii legální 4,5 kopií nelegálních. Ne se všemi bude CDP účtovat, ale s některými zřejmě ano, i když jen pro výstrahu. Pokud se to těch, kteří si hru koupili, nijak nedotkne, tak nám ale může být jedno, co s piráty bude.

Že to ale není jedno ostatním firmám v branži a chce se říci „bohužel“, to dokazuje i soudní pře mezi CDP a Namco Bandai. Ta se primárně týkala práv na distribuci X360 verze Zaklínač 2, ale její součástí byla i stížnost Namca, že si CDP z PC verze hry svévolně odstranila protipirátskou ochranu. Jakoby mělo Namco strach, že když hra vyjde bez ochrany, tak si ji už vůbec nikdo nekoupí. Fakt, že se naopak Zaklínač 2 prodával slušně i navzdory vysoké míře pirátství ale svědčí o tom, že to je strach neopodstatněný. Kéž by se jej zbavily i další firmy, ne jenom CDP.

Duke Nukem Forever opravdu vyšel…a byla to hrůza

zdroj: tisková zpráva Můžete s námi nesouhlasit a řada z vás klidně i hlasitě, ale po více než deseti letech čekání vyhodili tvůrci z Gearboxu a Triptych Games na trh silně zastaralou hru a trapnou parodii na střílečky, jejímž největším prohřeškem ale bylo to, že nedokázala nabídnout prvky, pro které byl DN3D tolik oblíbený: přesně zacílený fekální humor, pestrou hratelnost a skvělý design úrovní. Tvůrci si zvládli maximálně dělat humor z vlastní neschopnosti hru během těch X let dokončit a předhodit k vydání. A to opravdu k rozpoutání bujarých oslav kvůli návratu legendy nestačí.

Vydání DNF jsme schopnosti akceptovat a smířit se s ním jako s účelným jenom v případě, že půjde o odrazový můstek k dalším hrám, které budou samozřejmě na úrovni. Gearbox něco v tomto ohledu naznačuje, ale u značky Duke Nukem jeden nikdy neví. V této chvíli pohlížíme na DNF tak, že kdyby hra nevyšla, zůstala by hernímu průmyslu jedna úsměvná legenda, která se svým opožděným příchodem totálně znemožnila a zanikla. Nezbylo nic, jen trapná parodie.

2011, rok kdy jsme si všimli Kickstarteru

zdroj: tisková zpráva Přestože tento mocný projekt funguje už od dubna 2009 a již v průběhu roku 2010 si přes něj peníze na vývoj přímo od uživatelů sehnala řada nezávislých vývojářů, my jsme si Kickstarteru všimli pořádně až tento rok. A nebylo to při náhodném brouzdání internetem či hledání porna nebo výukových materiálů, ale v souvislosti s řadou projektů, které nás zaujaly a jejichž tvůrci se rozhodli získat finance právě přes Kickstarter. Potěšující je, že většině budoucích her, o kterých jsme psali, že se nabízí na Kickstartertu, se nakonec podařilo potřebný základní kapitál získat. A ty, kterým se to nepovedlo, stejně asi za moc nestály.

O Kickstarteru všichni napsali už nejméně bambilión článků, ale pro nás je celý tento projekt důležitý ze dvou základních hledisek: umožňuje se prosadit šikovným lidem, aniž by kvůli realizaci svého projektu museli dělat celou řadu kompromisů; ukazuje, že hráči her nejsou jen zloději, co by si rádi hráli, ale ni neplatili – naopak. Doufejme, že kouzlo Kickstarteru a dalších podobných služeb, které rostou jako houby po dešti, využije do budoucna čím dál tím více lidí se zajímavými nápady, k jejichž realizaci chybí jen malý základní kapitál. Komunita peníze má a nebojí se je dát na cokoli zajímavého.

Kam se zašil Poslední strážce PS3 exkluzivity?

zdroj: tisková zpráva Tituly ICO a Shadow of the Colossus jsou pro majitele a fanoušky PlayStation platforem něco jako modla. Zároveň jde o tituly, o kterých nemajitelé konzolí od Sony říkají, že by si je rádi zahráli a možná si kvůli nim i ty konzole koupili. Jinak řečeno, jsou to parádní imidžovky. Nelze se tedy divit, že zjevně problematický vývoj duchovního nástupce obou her, The Last Guardian, přivolává na čela spousty hráčů vrásky.

Hra byla z letoška zase odložena na příští rok, Fumito Ueda dokonce odešel ze Sony (ačkoli se zavázal hru dokončit) a za ním krátce na to i hlavní producent hry Jošifusa Hajama. Nakonec se před nedávnem objevila poplašná zpráva, že byla hra zrušena. Jestli tohle srdíčko fanouška přežilo, tak už přežije všechno. Jisté je, že s vývojem hry není něco v pořádku a lze se jen modlit, aby nejenom vyšla, ale byla stejně dobrá, jako obě jmenované předchůdkyně. V obou ohledech však zatím vyvstávají na mysli jen velké otazníky.

Epic ukazuje budoucnost herní...atmosféry

zdroj: tisková zpráva Pokud jste ještě demo zvané Samaritan neviděli, tak to honem napravte. Nejde ani tak o to, jak vypadá, a jaké pokrokové grafické technologie se v něm používají a prezentují. Jde především o atmosféru, kterou s těmi novými postupy a novým grafickým hardwarem budou tvůrci moci vykouzlit. Samaritan demo běželo v reálném čase a dalo pořádně pokouřit menší farmě současných nejvýkonnějších grafických karet. Za rok, za dva už se ale možná stane realitou a je přímo spojeno s další generací konzolí, kterou (s výjimkou Wii U) můžeme směle očekávat v roce 2013.

To krom jiného znamená, že už třeba na E3 2012 bychom se mohli dívat na trailery a videa z her, které nejsou určeny pro PS3 či X360, ale pro nástupnické platformy. A je dost dobře možné, že se laťka herní grafiky v nich zase posune o pořádný kus dále. Po několika letech klidu se tedy pravděpodobně nastartuje další hon za budoucností.

Indie Bundly útočí

zdroj: tisková zpráva I díky Kickstarteru, ale hlavně kvůli otevřenosti PC platformy pro nezávislé vývojáře, se v posledních dvou letech nabídka kvalitních her od nezávislých tvůrců zmnohonásobila.  Je jich dokonce tolik a za tak malé peníze, že je tím člověk zahlcen nebo naopak nakupuje tituly, které si pak ve výsledku ani pořádně nezahraje. A v tom přichází balíčky nezávislých her, které v tomto roce zažily strmý vzestup. Každý Humble Inde Bundle je úspěšnější a úspěšnější, k tomu se v druhé polovině roku přidala podobná iniciativa zvaná Indie Royal Bundle a další budou v příštích měsících určitě následovat.

Úspěch tkví hlavně v tom, že člověk může de facto zaplatit kolik chce, třeba pár korun a obvykle tím získá hned několik skvělých her naráz. Když se takto lákavá nabídka roznese éterem, a to si piště, že se vždycky roznese, přiláká tak velké množství lidí, že i kdyby každý z nich dal jenom dolar, tak výsledkem bude úspěch. Je to skvěle promyšlený obchodní model, který je prospěšný pro všechny – kupující, prodávající i vývojáře. Zatím se to celé nezvrhlo v bezuzdnou rýžovačku, a přestože tato fáze stoprocentně nastane, stejně věříme v to, že pak propagátoři indie scény přijdou s něčím novým, neokoukaným a nezkostnatělým, což je nemoc, která trápí velké vydavatele a vývojáře.

Grand Theft Auto V, další slova jsou zbytečná

zdroj: tisková zpráva Původně jsme se představení hry měli podle všeho dočkat už během letošní E3, ale z nějakého důvodu bylo přesunuto na 25. října odpoledne. Takové obyčejné datum pro neobyčejnou událost, která ale paradoxně nevyvolala takový internetový šrumec, jaký jsme předpokládali. Zájem o trailer byl samozřejmě veliký, ale ne tak veliký. Možná je to dáno tím, že GTA V nebude ukazovat možnosti další generace konzolí, ani nebude prezentovat nový druhy sandboxových her. Naopak, využije podle všeho zkušenosti tvůrců se současným hardwarem a posune koncept na hranice, které výkon současných konzolí umožní. A to sám o sobě není vůbec špatný scénář, který se naplní už příští rok.

Konec s hraním za ban na fórech

zdroj: tisková zpráva Několikrát v průběhu uplynulého roku se řešil problém s banem na EA fórech, který uživatelům v některých případech znemožnil hraní her aktivovaných (nyní již) na Originu. Důvod je jasný, u EA jsou účty na fórech s účtem na Originu propojené. A navzdory veškerým upozorněním se EA zatím nepodařilo tento systémový kiks upravit, takže nejjednodušším způsobem, jak se vyvarovat potenciálních problémů, je vyhnout se zdaleka oficiálním EA diskusním fórům nebo se chovat super korektně. Když už nic jiného, tak to poukazuje na různá úskalí, která souvisí s přesunem distribuce her na internet a různé služby.

Dříve člověk riskoval hlavně to, že se mu médium s hrou poškrábe nebo znehodnotí časem, dnes může o hru přijít, protože se z jakéhokoli důvodu nedostane ke svému účtu. Jenže zatímco ono poškrábání média mohl člověk do značné míry ovlivnit sám, u moderních distribučních služeb mají osud jeho her v rukou cizí lidé. A stačí jakékoli nedorozumění a je po hraní. Neznamená to, že bychom se měli paranoidně bránit novým metodám přístupu k hrám, které toho přináší tolik pozitivního. Znamená to, že je třeba na chyby v systémech upozorňovat, aby je firmy mohly odstraňovat a záplatovat.

Hry se reality bojí a bát budou

zdroj: tisková zpráva Krom statisíců občanů Japonska se velká katastrofa (zemětřesení, tsunami) dotkla i herního průmyslu a nešlo jen o to, že některé firmy přišly o své výrobní kapacity. Velká lidská tragédie poukázala na to, jak jsou hry ve skutečnosti spojeny s realitou, ale jinak, než si většina z nás myslí. Některé hry s tématikou zemětřesení či jiných přírodních katastrof (Disaster Report 4) byly zrušeny, jiným hrám se vedlo komerčně špatně, protože měly tu smůlu, že se na trh dostaly zrovna v době, kdy došlo k zemětřesení a svým obsahem na reálnou katastrofu nějak odkazovaly (MotorStorm: Apocalypse).

Tvůrci jiných titulů se zase na popud neblahé události rozhodli své hry pozměnit, což je třeba případ I Am Alive, kde bylo reálné Chicago vyměněno za fiktivní město. Hry a jejich tvůrci se sice kasají, že mohou odrážet realitu, ale ve skutečnosti si to netroufnou a ze zcela jasného důvodu – hráči se pak takovým titulům vyhnou. Hry jsou pořád hlavně zábava, která „nemá právo“ reflektovat a zpracovávat reálné či realitě podobné události, ne ty negativní. Herní průmysl se tak výdělky možná blíží tomu filmovému, ale stejnou moc a možnosti rozhodně nemá. Chce to čas, hodně času.

Hry pro dospělé pořád do Austrálie nesmí

zdroj: tisková zpráva Navzdory řadě slibných náznaků a hlasitým proklamací politiků o záměru rating 18+ konečně zavést, se toho hráči v Austrálii ani letos nedočkali, a pokud se lze spoléhat na slova manažera hodnotící komise Davida Emeryho, tak si na legální dospělácké hry počkají v Austrálii nejméně další dva roky. A to je po tak dlouhé době řešení „problému“ zkrátka velké zklamání. I když se věci hýbou, hýbou se příliš pomalu a pro hráče je celá situace o to méně pochopitelná, když hodnocení 18+ existuje pro filmy a jiná média. Nastavit potřebné procesy tak, aby mohly dále plnohodnotně fungovat, není otázkou týdne či dvou a už vůbec ne jednoho rozhodnutí.

Ve světě však existuje celá řada příkladů hodnotících komisí, u nichž se může ta australská inspirovat. Ať už je to PEGI, ESRB nebo různé národní komise v čele s tou Německou či Britskou. Ostatně, když už jsou v Austrálii schopni hodnotit hry až do hranice 15+, tak by snad neměl být takový problém přidat hodnocení 18+. Zabránilo by se tím nejenom řadě kontroverzí s hrami (třeba Zaklínač), které jsou všude jinde ve světě určeny až dospělým, nicméně v Austrálii se z podivných důvodů dostaly do mnohem nižší hranice 15+, ale hlavně by to rozvázalo ruce celé řadě vývojářů a vydavatelů, kteří mají na výběr ze dvou rovnocenně hloupých varianta: 1) upravit hru tak, aby spadala do nižší kategorie; 2) vůbec hru v Austrálii nevydávat. Držíme hráčům v Austrálii pěsti, aby se co nejdříve dočkali řešení tohoto vleklého problému.

Quo vadis Need for Speed?

zdroj: tisková zpráva Islandská onlineovka EVE Online je „jiná“ než ostatní MMO hry. Je jiná ve všech ohledech a nejvíce v tom, jak úzce tvůrci spolupracují a někdy i bojují s hráčskou komunitou, která je zapálená, starostlivá, samozřejmě hardcore a hlavně aktivní. To, co v jiných MMO hrách hráči přijmou, protože s tím nemohou nic moc dělat, se mezi tvůrci a hráči EVE Online řeší na pravidelných setkáních se zástupci komunity, která má značný vliv na to, kam se hra bude dále vyvíjet. Pro CCP je to na jedné straně neskutečná výhoda, na straně druhé pak starost navíc. Již v minulosti se stalo, že drobný vývojářský prohřešek vyvolá v komunitě bouři nevole, ale to, k čemu došlo v letošním roce, to ještě svět EVE Online nezažil.

Vydání updatu Incarna, který do hry krom jiného uvedl i jistou formou mikrotransakcí, nejenom krátkodobě rozhodilo ekonomiku hry, ale totálně nas*alo hráčskou komunitu, která se bála, aby mikrotranskace hru časem nezničily a naznačovala něco o ztrátě důvěry ve vývojáře. V EVE Online se totiž člověk musí k úspěchům dopracovat, nelze si je koupit. Na tuto počáteční explozi nevole pak navázalo několik dalších, většinou pramenících z nevhodného způsobu komunikace na straně hráčů i tvůrců. Hráči začali na protest masivně rušit své accounty a začal boj o budoucnost EVE Online. Nakonec spor skončil pod tvrdém dvoudenním jednání smírem, který přinesl zásadní usnesení: mikroplatby budou do budoucna pouze otázkou nákupu věcí s estetickou hodnotou. Hlavně však tato dohoda setřásla nejistotu z hráčů, kteří svým vývojářům důvěřují a samozřejmě je i podporují. CCP a EVE Online však přesto čeká těžké období, které bude charakteristické jednak snahami o dodělání zajímavého PS3 projektu Dust 514, jenž s EVE Online přímo souvisí, ale také bojem o ekonomickou prosperitu firmy, která je životně důležitá pro islandskou ekonomiku.

Klasické automaty ožívají v nové herně/muzeu

zdroj: tisková zpráva Tohle je čistě lokální záležitost (podobných ale v Evropě mnoho není), která však nutně musí vykouzlit úsměv na tváři každého, kdo má rád hry nejenom proto, že u nich jednou či dvakrát týdně stráví pár hodin volného času. V Červeném Újezdu u Prahy došlo v dubnu tohoto roku k otevření arkádové herny, kde nestojí bedny s jednorukými bandity nebo jinými výherními automaty, ale více než 50 kousků automatů herních. Stačí pár minut v prostoru dřevěné boudy a jste v jiném světě, který měl pro většinu z nás kdysi dávno podobu mnohem stísněnější plochy rozhrkané maringotky. Provozovatel a sběratel Honza Orna se totiž rozhodl se svojí láskou pro staré automaty podělit i s veřejností, což znamenalo opravit opravitelné poškozené kusy, najít pro ně vhodné místo a upravit je tak, aby mohli hráči u jednotlivých strojů nerušeně poskakovat a hýkat a nehrozilo, že přitom sejmou vedle stojícího kolegu.

O herně jsme vás informovali hned dvakrát (první a druhý článek), a pokud jste to kousek za Prahu nestihli během jara, léta a podzimu, máte šanci zase od března. Tentokrát si ale čas určitě udělejte, nejlépe o víkendu a na celý den. Hry a hraní obecně má totiž spoustu rozměrů a podob, které nadále přežívají a hrdě se mohou postavit vedle současného hraní na nabušených PC, konzolích, mobilech či sociálních sítích. Retrogaming je také moderní proud a zmíněná arkádová herna je u nás v ČR jednou z jeho výstavních podob.

Nintendo bude první a zase jiné

zdroj: tisková zpráva Jestliže Sony a Microsoft teprve nesměle naznačují, že připravují další generace svých konzolových platforem, Nintendo už své plány do budoucna na letošní E3 odhalila. Ne ovšem naplno, jak by se dalo očekávat, ale zase jenom v náznacích. Dokonce to bylo provedeno tak nešikovně, že si spousta lidí dlouho myslela, že další konzole od Nintenda bude tablet. Ale to už jsme si vyjasnili. Přednější je, že Nintendo to s novou konzolí Wii U stihne na trh dříve než konkurence, snad již v příštím roce (konkrétně druhá polovina) a opět se zdá, že bude hrát primárně na efekt, který osloví nehráčskou veřejnost. Tentokrát však v koutku duše firma myslí i na hráče, pardon HRÁČE. Po Wiičku, které bylo výkonem hardwaru zastaralé už v době svého uvedení na trh, bude Wii U podle všeho disponovat výkonem alespoň na úrovni, nebo mírně nad ní, dnešních konzolí PS3 a X360. To by mělo znamenat, že third-party firmy budou moci své hry rovnou vyvíjet i pro platformu od Nintenda a nebudou nuceny mařit zdroje na vývoj speciální verze, jako je tomu u Wii.

Jestli se tento záměr vydaří, to ukáže až čas a důležitou roli sehraje i fakt, jak dlouho bude Wii U na trhu než přijdou nástupnické konzole PS3 a X360, které budou dle všeho výkonnější. Ty totiž (výkonově) odsoudí Wii U zase do role podivína, který obdivuje široká veřejnost, ale ne hráčská komunita, které zkrátka nestačí jen dvě až tři kvalitní hry do roka přímo od Nintenda. A na co, že se má ta občas hrající veřejnost chytit tentokrát? Na tabletový ovladač, který stejně jako kdysi pohybové ovladače u Wii slibují spoustu nových herní zážitků, nemluvě o hráčském komfortu. Na fotkách a v reklamách to bude vypadat výborně, ale jak se tento nápad ukáže v praxi, to si nikdo z nás netroufne říci. Už jsme se jednou kdysi spálili u Wii, od něhož jsme čekali zásadní vliv na změny další podoby her a ničeho podobného jsme se nedočkali.

EA kouše Steam do týla, spouští Origin

zdroj: tisková zpráva

Co je to vlastně Origin? Je to distribuční platforma pro hry od EA? Protipirátská ochrana či prostředek pro automatickou distribuci patchů a updatů? Budoucí konkurence Steamu či snad výhledově i sociální platforma pro sdružování hráčů při hraní EA her? Vlastně je to všechno z toho, ale zatím jenom v náznacích. EA sice hlásí vysoký počet registrovaných hráčů, který neustále nabývá, ale když je takováto registrace povinná pro hraní hry, tak je logické, že k tomu dochází. Na Origin už se dostaly i první hry od jiných firem než EA, což jasně naznačuje, kterým směrem chce EA svoji službu táhnout. Zatím je to však jen kapka v moři a představa o dozajista zdravé konkurenci Steamu a dalších portálů je hodně vzdálená. Valve trvalo mnoho let, než celý systém odladila k uživatelské spokojenosti skrze přidávání nových služeb. Originu to bude trvat také několik let, bez ohledu na peníze, které do služba EA vrazí a kolik lidí na to nasadí. Podstatné jsou zkušenosti z praxe, která je u každé služby jiná.

Už nyní se ohledně Originu nabízí hned několik potenciálních problémů, které bude třeba řešit, než dojde k navýšení portfolia nabízených služeb. Nemluvě o tom, že hráči nemají radost z toho, že aby si některé hry od EA zahráli, musí vedle dominantního Steamu instalovat dalšího klienta. Některé tituly od EA totiž na Steamu dostupné nejsou. Když si to tedy shrneme, tak konkurence Steamu od tak velké firmy, jakou je EA, rozhodně lze přivítat. Je však třeba vyřešit spoustu potenciálních problémů a hlavně je vyřešit rozumně. Neradi bychom se dožili budoucnosti, kdy budeme muset mít nainstalováno deset klientů, od deseti různých distribučních platforem, které se mezi sebou vzájemně nedohodou a budou si jako oko v hlavě držet své tituly jen u sebe. A hráč? Ten ať se klidně pomine vztekem. Tak to ne! Nedovolme to přátelé, protože o tom rozhodujeme vlastními šrajtoflemi!

V rámci naší série Best of 2011 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2011, doposud vyšly následující: Best of 2011: Události roku (část první); Best of 2011: Události roku (část druhá); Best of 2011: Nejlepší nezávislá hra; Best of 2011: Nejlepší akční hra; Best of 2011: Nejlepší závodní hra; Best of 2011: Nejlepší adventura; Best of 2011: Nejlepší strategie; Best of 2011: Nejlepší sportovní hra; Best of 2011: Nejlepší RPG; Best of 2011: Nejlepší logická hra; Best of 2011: Nejlepší plošinovka; Best of 2011: Překvapení a zklamání; Best of 2011: Hra roku