Best of 2012: Hra roku
zdroj: tisková zpráva

Best of 2012: Hra roku

13. 1. 2013 18:00 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

Pokud jsme vás našimi volbami nejlepších her v jednotlivých žánrových kategoriích poslední dva týdny provokovali a nutili vás tak k zamyšlení nad tím, co se vlastně nejvíce líbilo vám, tak celá tahle šaráda měla opět po roce smysl. Stejně jako loni jsme se totiž při výběru naší úplně nejvíc nejlepší hry roku 2012 v redakci docela zapotili navzdory zimě, která venku paběrkuje. A protože výběrový proces jsme vám dosti detailně popsali už při vyhlášení nejlepší hry roku 2011, a letos to vypadalo stejně, tak se rovnou vrhneme na desítku nejlepších a jednoho absolutního vítěze. Letos to bylo s jeho výběrem klasicky obtížné, ale za finálním rozhodnutím si stojíme tak pevně, jako snad nikdy v předchozích ročnících.

Mass Effect 3

Byla by strašná škoda, zapomenout kvůli celé té „kauze“ okolo konce ME3 na to, jak skvělá to je hra. A je úplně jedno, jestli právě vy ji, na rozdíl nás, považujete více za RPG, než za akci. Mass Effect 3 totiž obstála na plné čáře nejenom příběhově, ale i herně. Svými hektickými přestřelkami v singlu i multiplayeru hra potvrdila, že u podobných žánrových mixů nemusí být nutně obě dvě složky bity, ale mohou být stejně vydařené, komplexní a propracované. Bude zajímavé sledovat, kam se BioWare vydají s dalšími Mass Effect hrami, ale pokud udrží laťku kvality, kterou nastavila původní trilogie, tak to nemůže dopadnout špatně.

XCOM: Enemy Unknown

Když chcete, aby vývoj vaší hry sledovala napjatě masa dosti militantních fanoušků a každou zveřejněnou informaci podrobně analyzovala a porovnávala se svou velmi konkrétní představou, tak se vrhněte do remaku nějaké kultovní hry a ideálně to pojměte trošku jinak. Vývojáři z Firaxis tohle všechno v případě remaku XCOMu udělali, během vývoje si nejedenkrát zažili malé peklo, když museli komunitě vysvětlovat, proč je to či ono jinak, než bylo v originálu, ale nakonec svou vlastní vizi bez problémů obhájili. Dokonce od nás dostali jedničku s hvězdičkou za strategii roku a zatím si stojíme. Proč, to už jsme vysvětlovali při vyhlášení nejlepší strategie roku 2012 a zbývá k tomu jen dodat, že pro některé z nás v redakci byl XCOM jedinou strategií, kterou si letos pořádně zahráli a de facto ji hrají dodnes. Kvůli atmosféře, hratelnosti, multiplayeru a milionu dalších důvodů. Takhle by se měly dělat remaky klasických her.

Crusader Kings II

Pokračování zajímavé historické strategie, která však dávala příliš najevo své poloamatérské kořeny, se povedlo na výbornou. Profesionální produkce položila základ úspěchu, který hra oprávněně sklízí za své netradiční pojetí manipulace s historií, co vám leží u nohou a můžete si s ní dělat, co chcete. Tedy, musí to samozřejmě dávat smysl v rámci dobových reálií, což hře dodává neuvěřitelnou dávku chytlavosti, plynoucí z chuti udělat to lépe či jinak, než jak se píše v učebnicích nebo na Wikipedii. Ve spojení s komplexitou herních mechanismů a detailností historických informací je Crusader Kings II zábava na měsíce, která se už z principu neohraje, pokud vás tento typ her baví.

The Walking Dead

Vývojáři z Telltale se snaží se svými epizodickými adventurami prosadit už od roku 2004, a přestože se jim nedají upřít nemalé dílčí úspěchy, tak sukces s velkým S přišel až v podobě první sezóny The Walking Dead. Jistě na tom má velkou zásluhu popularita komiksu a seriálu, ale brát tvůrcům za tohle kredit, to bychom byli pěkné potvory. Kdepak, jejich hra se pyšní skvěle napsaným scénářem i dialogy, a přestože něco jako klasickou adventurní hratelnost v ní nenajdete a hra tak připomíná spíše interaktivní film či komiks, na výsledném zážitku se to nijak nepodepisuje. Perfektně vystavěný systém rozhodnutí, která ovlivňují životy postav, na nichž vám bude opravdu záležet, ale i další vývoj děje, to je základní motivace k dalšímu hraní. Je tak silná, že první sezónu slupnete jako malinu a budete s nedočkavostí vyhlížet druhou, stejně jako my.

Journey

Jenova Chen a jeho kohorta z thatgamecompany se od samotného začátku vydala úplně opačnou cestou, než zbytek vývojářů a každá z jejich tří hlavních her, tedy flOw, Flower a Journey to dokazuje, aniž by přitom působila mimoňsky. Spojení uměleckého dojmu, ambientní hratelnosti, silné atmosféry a ideového odkazu je možné udělat i tak, abyste neměli pocit, že vám k tomu chybí nějaká pořádná hratelnost. Journey v této disciplíně přímo exceluje, když vám nabízí možnost opakovaně utíkat do jiné dimenze hraní. Journey umí s hráčem udělat něco neuvěřitelného, dokáže jeho myšlení obrátit do sebe samého a přímo tak s ním komunikovat způsobem, jaký žádná jiná hra neovládá.

Guild Wars 2

Přijít dnes na trh s velkou onlineovkou klasického střihu, která nebude stejná jako zástup stovek dalších podobných her, představuje pro tvůrce i vydavatele obrovské riziko. Arena.net se to však vyplatilo, protože kluci jedni šikovní potvrdili své schopnosti naťuknuté v jedničce a přinesli onlineovku, která nabízí uspokojení nejenom vyznavačům spíše samostatného hraní, ale i fanouškům skupinové zábavy. Struktura hry a její svět se navíc staví na odpor klasickým MMO klišé, což se projevuje zejména na uvěřitelnosti questů a obecně vaší činnosti ve hře. Když se blížíte k PC, abyste si chvilenku zahráli Guild Wars 2, tak víte, že nejdete pobít 30 krys, abyste postoupili na vyšší level. V takové chvíli víte, že se jdete bavit něčím, co má v rámci světa smysl. A už jen za to si Arena.net zaslouží pořádné poplácání po zádech.

Dishonored

Je sice možné, že jsme se na Dishonored těšili hned poté, co jsme se dozvěděli, od koho to je hra a bylo nám vlastně šumák, jaká ta hra bude. Ale nakonec jsme se nemuseli stydět, protože Harvey Smith, Raf Colantonio, Viktor Antonov a další koumáci ze studia Arkane potvrdili svou pověst a stvořili akční hru, která nechává otěže tempa ve vašich rukách - nebrání vám chovat se buď jako slon porcelánu, nebo naopak postupovat neslyšně jako myš. V případě Dishonored je škoda jakýchkoli slov, protože místo kafrání o ní byste tuhle pecku měli hrát. A my ostatně také, takže nashle.

Mark of the Ninja

Na první pohled sympatický styl grafiky, který ostatně známe už z dvojice výborných Shank her, ale namísto potoků animované krve hra světla a stínu a snaha sejmout nepřátele kreativně, ne brutálně. Tak nějak by se dala charakterizovat stealth plošinovka Mark of the Ninja, která nevzala za srdce jen Lucku Jiříkovou, ale i několik dalších členů redakce, kteří si pak nějakou dobu nepovídali o ničem jiném, než jak se jim podařilo udolat toho a toho chlapíka. Mark of the Ninja je důkazem, že komplexní a zábavné herní mechanismy se dají realizovat i ve zdánlivě zastaralé formě plošinovky a ve 2D pohledu - 3D prostředí není podmínkou. A když člověk vidí, v jaké formě vývojáři z týmu Klei Entertainment jsou, nebo musí být, když vyprodukovali po sobě tři parádní hry, tak se můžeme jen třást, co z nich vypadne příště.

Far Cry 3

Moc dobře si vzpomínáme na naši poměrně vlažnou reakci na první video z Far Cry 3. Oproti dvojce jsme v tom viděli arkádu, zjednodušené herních témat i mechanismů a vůbec nic jsme nevěděli o herním světě. Zkrátka, všechno to byl první dojem, který se postupně, s každou další ukázkou ze hry, měnil až dospěl do stavu recenze, kdy už jsme z Far Cry 3 byly nadšeni. Obrovským a parádně navrženým herním světem, který je vám kompletně k dispozici výčet všech pozitiv pouze začíná, přičemž pokračovat bychom mohli veeeelmi dlouho a dostali bychom se k tomu, že ta hra je prostě návykové zlo. Multiplayer nevyjímaje. Pokud chcete sandboxovou zábavu na hodně dlouho, neváhejte.

Dragon’s Dogma

Pod poněkud kostrbatou a slabším výkonem konzolí poznamenanou grafikou se schovává propracované RPG mixující přístup západních a východních vývojářských filozofii, z čehož vzniká výsledek vpravdě unikátní. Promyšlený game design počítá s každou maličkostí a nic, opravdu nic vám nedá zadarmo. Pocit, že hrajete nervy drásající dobrodružství je s vámi přítomen na každém kroku, stejně jako hrdost na sebe samého ve chvíli, kdy překonáte nebezpečnou a obávanou hrozbu. Od cestování, přes souboje až po interakci se světem, nic nedělá Dragon’s Dogma obvyklým způsobem a většinu z toho navíc dělá skvěle. Co chcete od RPG víc? Snad jen, aby podobné hry vycházely i na PC a ne pouze na konzolích. No, snad příště.

 

 

Hrou roku 2012 se podle reakce Games.cz stává:

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Minulý rok přinesl spoustu skvělý, nablýskaných, rozmáchlých i malých, ale o to více překvapivých pecek. U žádné jiné hry jsme však neměli ten pocit absolutní výjimečnosti, zasnoubený se skvělou zábavou - jenom u Journey. Když poprvé padlo, že právě Journey by mohla být kandidátem na hru roku, rozsvítila se nám sborově nad hlavami velká žlutá žárovka, protože v té chvíli jsme na něco kápli. A čím více jsme o této možnosti přemýšleli, tím více jsme si byli jisti až to přešlo v naprosto jasnou záležitost. Kdyby se nás totiž někdo zeptal, proč vlastně ty hry hrajeme, co na tom jakože vidíme, tak bychom použili právě Journey jako příklad toho, co od her očekáváme, co nás na nich fascinuje, uchvacuje a baví. Nic lepšího a intenzivnějšího jsme zkrátka v roce 2012 nezažili. Journey je nejlepší.

Hra roku podle platformy

Přestože naše hlavní kategorie nerozlišuje platformy, přemýšleli jsme dlouho o nejlepších hrách na konkrétních platformách a došli jsme k následující volbě. Vítězný titul je vždy na prvním místě a je vyznačen tučně. Handheldové a Wii hry jsme vynechali, protože zkrátka nebylo dost materiálu na hodnocení :)

Hra roku - PC

Far Cry 3
Dishonored
XCOM
Guild Wars 2
Mark of the Ninja

Hra roku – PS3

Journey
Far Cry 3
Dishonored
XCOM
The Walking Dead

Hra roku – Xbox 360

Far Cry 3
Dishonored
XCOM
The Walking Dead
Halo 4

RPGBest of 2012: Nejlepší závodní hraBest of 2012: Nejlepší plošinovkaBest of 2012: Nejlepší akční hraBest of 2012: Nejlepší DLC a datadiskBest of 2012: Nejlepší hry, které nikdo nehrálBest of 2012: Nejlepší logická hraBest of 2012: Nejlepší sportovní hraBest of 2012: Nejlepší adventuraBest of 2012: Překvapení a zklamání; Best of 2012: Hra roku

Nejnovější články