Best of 2013: Nejlepší sportovní hra
zdroj: tisková zpráva

Best of 2013: Nejlepší sportovní hra

21. 1. 2014 19:30 | Z redakce | autor: Petr Poláček |

Sportovní hry jsou jedním z mála žánrů, ve kterém svým barbarským vpádem letos nezpůsobily vítr hry, které ještě pořád označujeme za „nezávislé“, i když s tím brzy stejně sekneme, protože to přestává mít vypovídací hodnotu. Důvod je prozaický – udělat kvalitní sportovní hru je technicky velice náročné, a když chcete mít svůj sport s oficiální licencí, je to náročné i finančně. Takový New Star Soccer už léta (v roce 2013 bohužel ne) dokazuje, že i malé studio si může troufnout na sportovní hru, ale jinak, než na to jdou těžkotonážní cvaldové od EA, 2K nebo Segy. A jakkoli nepochybuju, že díky stále větší přístupnosti hotových technologií (Unity a spol.) se nezávislá studia časem začnou čím dál víc spouštět i ve sportovních hrách, za minulý rok se do výběru nejlepších sportovních titulů opět probojovali staří známí. Ne z nutnosti, ale zaslouženě, přestože se všichni až na jednoho drží filozofie mírného pokroku v mezích zákona.

Nic na tom nezměnilo ani vydání next-gen verzí FIFA 14 a NBA 2K14, které podle marketingu EA a 2K možná přinesly revoluční změny či dokonce nový engine, ale ve skutečnosti šlo v obou případech o ty samé hry jako na old-genu, jen s přeleštěnou grafikou a několika drobnostmi navíc. Podstatné je, že ani jeden z titulů nezklamal v nejdůležitějších aspektech – zábavnosti, chytlavosti a pro sport tolik typické návykovosti hraničící u někoho až s obsesí, kvůli níž pak prošvihne televizní přenosy sportovních událostí skutečných. Teď už zase nemluvím jen o NBA 2K14 nebo FIFA 14, ale o všech pěti titulech, které se svými výkony na virtuálních hřištích nominovaly do nejlepších pětky za rok 2013. Pojďme na ni.

NBA 2K14

Přednost dostane nováček, který si nominaci vybojoval na poslední chvíli. Žádný z širokého okruhu autorů Games.cz nechtěl nejnovější díl v sérii NBA recenzovat, od všech přicházela doporučení, abych si udělal procházku k šípku. Dal jsem na ně, ale šel jsem místo toho hrát basket a vedle FIFA 14 se vyloupl další žrout nočního času (recenze bude brzy – resty je třeba napravovat). Pro srovnání jsem obehrál i nemalé množství zápasů v NBA 2K13, abych mohl bez pochyb prohlásit, že čtrnáctka nepředstavuje výrazný posun, ale je to skvěle provedená a nesmírně chytlavá adaptace sportu, který je populární zejména za oceánem. PC verze mimo zápasy trpí neovladatelným menu (na konzolích vše v cajku) a přežít vizuálně naprosto odpudivou draft night (a některé další hrané scénky) je zakázka pro kachní žaludky, ale koho zajímá omáčka, když je na talíři flák masa. Samotná hra je s mírně inovovaným ovládáním čistě přes analogové páčky exkluzivní sportovní žrádlo.

NBA 2K14 ukazuje milion nuancí basketu a nechá vás je všechny použít. Až když jsem začal používat specifické krokové variace, přihrávky naslepo nebo falešné přihrávky, jak mě to učili v novém tréninkovém kempu, teprve poté jsem poprvé vyhrál dvakrát v řadě. A od té doby se jen prokousávám hlouběji celým systémem a poznávám hráče, abych si uměl sestavu nejenom složit, ale vůbec věděl, za který z týmů mám s ohledem na svůj styl hrát. Ve srovnání s třináctkou je těch změn opravu málo. Jediným skutečně novým módem tak zůstává LeBron: Path to Greatness (no dobře, je tu i Euroliga, ale koho to bere...), ale vzhledem k omezené možnosti ovlivňovat další vývoj LeBronovy cesty k nesmrtelnosti, je to spíš fajn jednohubka. A pár dalších úprav či novinek sérii nikam neposouvá. O to se snad postará příští rok první skutečně next-genové verze. Ale nevadí, protože samotná hra je natolik pohlcující, intuitivní a příjemně obtížná díky nesmlouvavé AI, že se klidně budu bavit i hraním pouhých přáteláků. Pořád dokola, dokud to někomu nenatřu aspoň o 40 bodů. Mohl bych dát druhý ovladač psovi, ale bylo by to nečestné a stejně by hrozilo, že mě vyklepe.

FIFA 14

Čím méně změn, tím delší recenze. To kvůli nutkání nimrat se v opravdu titěrných detailech a neodolatelné snaze hodnotit hru dokonce i z perspektivy hráčů s různým herním stylem. V recenzi FIFA 14 nebylo možné zaměřit kritické oko na některou z velkých novinek, protože žádná nebyla – jen série drobností a úprav herního systému v čele s posílenou AI, novým krytím míče a zas o fous více odladěnou fyzikou mičudy i hráčů. Proto jsem řešil detaily se zasněným pohledem vnitřního oka, že nějaké ty bomby si pak vyhmátnu v recenzi FIFA 14 pro PS4 nebo Xbox One. Omyl. Next-gen verze jsou hezčí, stadionům to sluší vážně moc a spousta nových animací pohybu se na pohlednosti hry také projeví, ale u vystajlovaného kukuče to končí. Jakkoli next-gen verze běží na novém enginu Ignite. Bylo bláhové se domnívat, že první verze na novém enginu se bude od verze na starém enginu nějak zásadně lišit. Takové produkční kapacity nemá ani EA. Proto nakonec nemělo cenu next-gen FIFA 14 ani recenzovat. Zážitek ze hry je v podstatě identický, jako při hře na PC, PS3 nebo X360. A když říkám identický, tak tím myslím výborný.

FIFA série už se dávno vzdala snahy přinést v každém ročníku nějakou zásadní změnu, jen aby nějaká změna byla. Některé ročníky v minulosti kvůli tomu dost trpěly. Teď už není ostuda sportovní sérii spíše delší dobu ladit a jen jednou za pár let vydat zásadní update či novou verzi. Proč rozebírat něco, co funguje? V případě FIFA 14 to znamená nejenom samotnou hru a její aspekty, ale zejména báječný online svět včetně přáteláků, ligových i pohárových soutěží, denních výzev nebo majestátního FUT. FIFA série stojí a padá s online částí, která má i ve čtrnáctce tolik drzosti, aby vás zdravě naštvala a hnala do dalšího zápasu, do dalšího kola, do dalšího finále ...i když jsou čtyři ráno. No a stejně jako u NBA série čekám, že FIFA 15 už na novém enginu skutečně předvede něco, po čem by dosavadnímu hernímu hardwaru vypadl údivem harddisk z šuplíku.

Football Manager 2014

Jak si vedl nástupce loňského vítěze našeho výběru? Inu, všechny módní výstřelky tentokrát nechal doma a na party přišel dokonale upravený a připravený bavit společnost. Třináctka bodovala fantastickým Classic módem, který tuto sérii zpřístupnil i lidem jako já – chtějí si zahrát propracovanou sportovní simulaci, ale nemají čas prosedět desítky hodin u jedné jediné sezóny. Čtrnáctka klasický mód dopilovala, takže i lenoši mého typu stejně ty desítky hodin s FM strávili. Přihodila k tomu evoluční změny zápasového enginu, nové položky v rámci všech forem komunikace (trenér - média, trenér – trenér, klub – trenér apod.), podrobnější vyjednávání o smlouvách a spoustu dalších. Nové uspořádání obrazovek a ovládacích prvků také hru posunulo o krůček dále a při zachování léta budovaného, osvědčeného, systému je jasné, že FM 2014 je skvělá zábava na dlouhé večery, ještě delší dny a vůbec nejdelší přednášky či hodiny ve školách. Ne nutně na notebooku, protože i kapesní a mobilní verze letošního ročníku jsou smrtelně návykové.

NHL 14

Martin byl v recenzi na nejnovější ročník NHL hodně přísný, protože změn bylo málo, a jediná větší novinka v podobě historického Anniversary módu bylo čistokrevné plácnutí do puku setinu sekundy po konci třetiny. Námitky měl i vůči nově zpracovaným hitům, že prý podporují obrannou hru na úkor útoku, podporovaného víceméně jenom novými kličkami. Do jisté míry to všechno platí, ale stejně jako v případě kolegyňky FIFA 14 se situace výrazně mění, když se vrhnete do víru online hraní nebo obecně začnete hru praktikovat v multiplayeru a necháte AI ať si jde třeba na pivo.

Při hře proti živým hráčům se výhody a rozdíly víceméně smazávají a slavit úspěchy lze i s vysoce útočnou hrou. Zároveň je ale hra díky snadnějším hitům dynamická, dramatická a mnohem blíže tomu, jaký hokej se v NHL opravdu hraje. I díky tomu nakonec čtrnáctka vítězí nad třináctkou, která přinesla dosti přelomový systém bruslení. Je sice zjevné, že v rámci EA Sports hraje NHL oproti sérii FIFA druhou či třetí lajnu, ale neznamená to, že se hra nevyvíjí a hlavně, není zábavná. Právě naopak. Pokud NHL 15 dle předpokladu přestoupí na nový Ignite enginem jako FIFA, můžeme od letošního ročníku čekat nejedno překvapení. Do podzimu je ale daleko, takže vám zbývá celý další rok ve společnosti NHL 14.

PES 14

Na spočítání restartů a zamýšlených návratů na výsluní (čti na úroveň konkurenční série FIFA), které tvůrci série PES v posledních letech oznamovali, mi skoro nebudou stačit prsty na obou rukách. Vždyť PES série ztratila vrcholovou formu na konci PS2/Xbox generace, čili někdy v sezóně 2005. Je proto symbolické, že se do ní začala znovu dostávat o generaci později, když PS3 a X360 končí. Letošní Pro Evo se konečně vydalo směrem, který se nebojím označit za správný už nyní a potvrdí to snad další ročníky. Pokud tvůrci tentokrát zvládnou přechod na nové konzole… PES 14 ale dává naději, že by se to mohlo podařit. PES 14 má totiž ksicht!

Stejně jako FIFA už i PES ovládá chování hráčů fyzikálním enginem, míč je plně samostatný a na noze hráče nepřilepený pár let, grafika se konečně dostala na konkurenční úroveň a celkový dojem ze hry je po dlouhé době fotbalový – tempo hry ovlivňuje především hráč a nezávisí tedy tolik na přednastaveném charakteru od tvůrců. Hlavně však PES 14 navazuje na poněkud zchátralou slávu PS2 dílů a na konto komplexního ovládání umožňuje vytvářet hru mnoha tváří a stylů. V tomhle se i FIFA má co učit. PES musí do budoucna opravit nebo nejlépe odstranit systém Heart, protože vliv atmosféry na stadiónu na výkony hráčů je tristní. Zmodernizovat je též třeba ovládání obrany, je nutné nabrat více licencí, ale hlavně už si tvůrci musí dát záležet na pořádném online segmentu. Jestli v tomhle zaspí, tak už se jim bude jen obtížně dohánět už nyní mírně propastná ztráta. Bez online jsou dnes sportovní hry jen mrtvé schránky. Když soupeřit, tak proti živým hráčům.

 

A nejlepší sportovní hrou roku 2013 podle redakce Games.cz se stává…

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

FIFA 14

Pro nehráče nebo jen občasné virtuální sportovce je to možná smutný pohled („jééé, už zase FIFA, to bych fakt nečekal...“), ale už jsme si vysvětlili, že pravidelně vycházející sportovní hry nepotřebují rok co rok totálně překopané nové díly. Ono je totiž vždycky co opravovat a ladit z roku předešlého. FIFA 14 v tomto „pilování“ a „ladění“ loni nad ostatními tituly vyhrála a ještě se zvládla předvést solidní next-gen verzí. O tom, že letošní ročník je bez ohledu na absenci velkých úprav opravdu skvělou hrou obecně, která může pohltit i dosavadního ne-fanouška, svědčí v mém okolí minimálně pětice exemplárních případů. Nikdo z nich doposud fotbalové hry soustavně nehrál a ne vždy měl vůbec zkušenost s hraním FIFA her. Stačila ale malá zkouška (vezmu si to na víkend a vyzkouším, stejně na to nemám čas) a FIFA 14 se pro ně stala novým zabijákem času. Přesně za to si FIFA 14 zaslouží vavřín pro vítěze. Ta hra prostě funguje.

V rámci naší série Best of 2013 článků, ve které shrnujeme to nejlepší za rok 2013, doposud vyšly následující kousky:

Nejnovější články