William J. Blazkowicz (Wolfenstein II: The New Colossus)
BJ Blazkowicz si za patnáct let od prvního Wolfensteina prošel peklem v podobě nácků na tisíc způsobů, což z něj dělá prvotřídního drsoně. Léty zocelený lovec fašistů má ale i svou citlivou, lidskou stránku, takže nepůsobí jako totální macho mašina, jako třeba takový Duke Nukem. Nemluvě o tom, že měl BJ poněkud komplikovaný vztah s otcem a teď se jím má sám stát, takže kromě malého nacistického problému řeší i trable obyčejných lidí. Svůj podíl na kouzlu Blazkowiczovy osobnosti má i dabér Brian Bloom, který má kromě něj na svědomí třeba trpaslíka Varrica ze série Dragon Age. Málokterá herní postava dokáže působit stejně přesvědčivě v různých polohách, BJ nás ovšem v The New Colossus dokázal rozesmát, dojmout i probudit chuť rozstřílet pár nácků na hadry.
Red Prince (Divinity: Original Sin II)
Divinity: Original Sin II je klenotem moderních RPG i kvůli skvěle napsaným postavám. Nám k srdci přirostl Red Prince, který díky dlouhým drápům dokáže ze země vyhrabat vzácné předměty. Nebo to není ten důvod? Vznosného rudého ještěrčího prince jeho nepřátelé lstí připravili o trůn, který mu právem náleží, takže si to nemůže nechat jen tak líbit. Aby své dlouhojazyčné impérium získal zpět, musí najít obdobně vznešenou rudou ještěrčí princeznu a získat její srdce, tedy ne doslova. Fascinující na tom celém je, že Princ funguje stejně skvěle jako hratelná postava, ale i coby jeden z členů vaší družiny ovládaný umělou inteligencí, pokud se rozhodnete za něj nehrát. Vzhledem k tomu, že pokládá celé lidstvo za své otroky a ještě u toho zvládá být vtipný, nemůžeme to nedoporučit.
Aloy (Horizon Zero Dawn)
Ženských hrdinek bez bázně a hany se nemůžeme nabažit už od chvíle, kdy světlo světa poprvé spatřila Lara Croft. Aloy sice nemá cop, bujný dekolt ani dva desert eagly, zato jí to jde s lukem a dokáže si ochočit roboty, což je skoro stejně stylové. S Larou má nicméně společný zájem v historii a starobylých civilizacích, které na Zemi v Horizon Zero Dawn zanechaly střípky vlastních technologií. A navíc je zrzka, a pro zrzky my máme zvláštní slabost. Pokud to na nominaci nestačí, krom toho nás bavilo sledovat její cestu od odvrhnutého sirotka, umanutého objevit svůj původ, k vyrovnané a odvážné ženě s vyššími cíli. Navíc má Aloy fantastickou vyřídilku a zábavné ironické poznámky. Na těch odvedla skvělou práci její dabérka Ashly Burch, která má rebelky zřejmě v krvi, protože kromě Aloy dabuje taky modrovlasou Chloe z Life is Strange.
Senua (Hellblade: Senua's Sacrifice)
Za holčičí tým kope v našem žebříčku také Senua. Na první pohled neohrožená piktská válečnice, kterou byste rozhodně nechtěli potkat po setmění v temné uličce, na ten druhý ovšem spíš bojácná dívka, která nechce potkat vás. A vlastně ani nikoho jiného, za světla nebo za tmy. Právě temnota je prokletím i darem, který Senuu sžírá zevnitř, zatímco putuje severským podsvětím kvůli duši svého milovaného Dilliona, jehož uťatou hlavu nosí u pasu. Senua sice prakticky celou hru stráví sama, ovšem s bohatým komparzem hlasů, překřikujících se i našeptávajících v její hlavě i za jejími zády.
Kazuma Kirjú (Yakuza 0)
Každý muž chce být jako Kazuma Kirjú. Bez přehánění. Tenhle charismatický chlapík ze série Yakuza je tu s námi už jedenáct let, a to jen pokud počítáme reálné roky. V rámci sedmi her této série jsme měli možnost vidět osmadvacet let z jeho života a že to byly hektické roky i na člena jakuzy. Série Yakuza se přitom hodně zabývá charaktery a myšlenkovými pochody hlavních hrdinů, a tak není divu, že Kirjú patří za ty roky mezi nejpropracovanější postavy. Navíc s každým novým dílem scenáristé jdou dál a dál v drobnokresbě tohoto antihrdiny a tak můžete sledovat postupný vývoj jeho osobnosti od dvacetiletého mladíka do skoro padesátiletého muže, který už něco zažil. V Yakuza 0 jsme se vrátili na začátek jeho kariéry a prokreslení téhle postavy udělalo další krok.
A nejlepší postavou roku 2017 se podle redakce Games.cz stává:
Vyrovnat se se ztrátou milovaného člověka je úkol, s kterým se bohužel v životě setká drtivá většina z nás. Naštěstí o poznání méně lidí trápí psychóza a schizofrenie, které ovšem ze Senuy činí naprosto unikátní postavu. A to nejen v ohledu osvěžení herních mechanik prostřednictvím plejády imaginárních hlasů, ale i co se osvěty kolem duševních nemocí týče. Protože co může pomoct médiu stigmatizovanému jako bezduchá zábava pro masy lépe, než bourání stigmat kolem ostatních témat.
Melina Juergens, která Senue propůjčila vlastní hlas i tvář, přitom původně pro Ninja Theory jen testovala motion capture, v mezičase než najdou jinou herečku. Přestože neměla předchozí herecké zkušenosti, nakonec se rozhodli ji pro roli ponechat, což je dobře, protože v odvedla fantastickou práci.