3. místo – Super Mario Party
Kdo koukal na náš speciální vánoční GamesPlay, ten už asi tuší, proč si Super Mario Party odnáší bronzovou medaili. Je to v podstatě ideální párty hra, kterou si nejvíc užijete vedle sebe na gauči u jednoho Switche. Čtyři lidé, čtyři Joy-Cony, hodiny střelené zábavy u různých miniher.
Musíte mít samozřejmě trochu tolerance pro dětský svět Maria a připravit se, že nejde o tak „dospělou“ zábavu, jakou nabízejí třeba Jackbox Party Packy, ale to nakonec vůbec nevadí – aspoň si spolu se staršími hráči můžou zahrát i mladší sourozenci nebo třeba potomci.
2. místo – Warhammer: Vermintide 2
Ne nadarmo u nás v recenzi dostal druhý díl kooperační rubačky ze Starého světa luxusní devítku. Tohle je ukázka, jak stvořit na dvou vlastních nohách pevně stojícího nástupce Left 4 Dead, který se na rozdíl od velmi špatného Overkill’s The Walking Dead nemusí spoléhat na utahané zombícké stereotypy, protože si vystačí se svou vlastní vypilovanou hratelností.
Je to přesně příklad hry, u které okamžitě poznáte, zda ji hrajete s botem, nebo živým hráčem. Kooperace je tu životně důležitá, jinak si hordy Chaosu namažou na rohlík vaši krev a ze zbytku udělají nechutné jitrnice. Každá třída je navíc správně odlišná, a i když ve prospěch Super Mario Party hraje větší přístupnost mladší generaci, Warhammer: Vermintide 2 je zkrátka příliš skvělá a nádherně brutální, aby ji tlustý italský instalatér přeskočil.
1. místo – A Way Out
A tím se dostáváme k našemu letošnímu vítězi. Jestliže Vermintide kooperaci využívá skoro k dokonalosti, A Way Out ji vlastně vůbec nevyužívá – ono z ní činí jádro celé své existence. Tenhle příběh útěku z vězení můžete hrát jedině ve dvou ve splitscreenu, online nebo lokálně (a dokonce vám ve dvojici stačí jediná kopie hry).
Celý zážitek je pečlivě připravený přesně tak, abyste si s parťákem vždy museli navzájem pomáhat a abyste zároveň dělali co chvíli něco jiného. Jednou třeba kopete tunel v cele a kamarád dává pozor na procházející strážné. Podruhé se role vymění, kolega aktivně pobíhá se zbraní v ruce a vy ze sebe děláte návnadu.
Do toho je celá hra výborně zrežírovaná, takže rozdělení obrazovky do dvou rozdílných úhlů pohledu působí přirozeně a inovativně zároveň. Příběh je sice hollywoodsky přepálený a nesmíte ho brát moc vážně, ale od dob Gears of War jsme tu neměli hru, která by byla tak moc hodná propaření celé noci ve dvou před jednou televizí. A Way Out to dokázalo s přehledem a zlatou medaili si tak ukradlo pro sebe, krysákům i kníračovi navzdory.