Bioshock Infinite: Mind in Revolt - recenze knihy
zdroj: tisková zpráva

Bioshock Infinite: Mind in Revolt - recenze knihy

10. 3. 2013 15:30 | Téma | autor: Aleš Smutný |

Bioshock Infinite nejpropracovanější marketing? Určitě ne... ale určitě bych jej řadil mezi tituly, které jej mají nejzajímavější. I kdyby to bylo jen kvůli novelce Bioshock Infinite – Mind in Revolt od Joe Fieldera, na které spolupracoval i Ken Levine. Nejde o klasickou beletristickou verzi hry (to by bylo před jejím vydáním poněkud sebevražedné). Jde o doplňující materiály v knižní formě, které vychází z universa hry - Mind in Revolt je tak ve stejném ranku jako byl třeba Icarus Effect pro Deus Ex: Human Revolution, byť ten na můj vkus odhaloval příliš mnoho z děje „budoucí“ hry.


Mind in Revolt je více o navození atmosféry a ponoření se do světa Bioshock Infinite, tedy létajícího města Columbia a názorových proudů, které utvářely politický chaos, v němž se vy sami ocitnete. Formálně jde o retrospektivně sestavený záznam rozhovorů Dr. Pinchota a zakladatelky odbojové skupiny Vox Populi Daisy Fitzroyové. Je to útlá knížka, nebo by byla, kdybych ji neměl ve formě ebooku. Dá se však říci, že každá stránka je naplněna něčím významným a zajímavým, co podle mne obohatí hráčský zážitek z BioShock Infinite.

Úvod naznačuje, odkud vychází oficiální filosoficko-společenský status Columbie. Události zaznamenané v rozhovorech se udály sedm let před dějem hry, tedy v době, kdy Columbia opustila Spojené státy a brutálně zasáhla do čínského Boxerského povstání. A od prvního řádku se potvrzuje status Columbie jako splněného snu výrazného myšlenkového proudu „výjimečnosti“.

Jde o reálné hnutí, které se formovalo ve Spojených státech od poloviny 19. století a jeho myšlenkou je domněnka, že Spojené státy jsou vyvolené, aby zbytku světa ukázaly svou kulturní a společenskou nadřazenost, potažmo je dovedly ke stejnému nebo alespoň podobnému stupni svobody a demokracie.

K tomu se přidávají i přidružené jevy jako odmítnutí mnohých ideologických reforem, primárně té lincolnovské, protože nositelem výjimečnosti v podání Zakladatelů z Columbie (v ideologické paralele k Otcům zakladatelům) je Američan (Columbian), bílý protestant, pilně pracující a odmítající cokoliv cizího, který si je vědom výjimečnosti zřízení, v němž žije. Columbia tyto myšlenky dalece rozvinula, hlavně místní elita v čele s otcem Comptonem.

Samotná kniha není literárně nijak výjimečná, ale pečlivě se drží tématu a hlavně se jí daří nastínit hned několik základních myšlenek. Tou hlavní, plně nevyslovenou, která ale prosvítá skrze řádky, je odmítnutí klišé, že zlo páchají zlí lidé. Doktor Pinchot je v základu dobrý a slušný člověk, který ale přejímá ideologické myšlenky bez dalšího kritického zkoumání a stává se jedním z nástrojů moci.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Z jeho deníků je zjevné, že jde o kultivovaného vědce, který ale není připraven na střet s odlišným názorem a pohledem na věc, jenž má bývalá černá služka Daisy. Je to vůdkyně odbojové/teroristické skupiny Vox Populi, která v rámci sezení začne argumentovat proti stávajícímu Zakladatelskému establishmentu a ačkoliv jí osobně hrozí brzká lobotomie, otevírá Pinchotovi v rámci diskuse oči. Nebo spíše mysl.

A přestože není pochyb o tom, že současné ultranacionalistické pojetí Zakladatelů opravdu není normálním státním zřízením, Pinchotova perspektiva dává dobrý náhled na to, proč se zdá být nevinnou a správnou. „Je naší povinností pozvednou menší, slabší, zbabělejší jedince“ přímo říká ve svém úvodu. A na druhou stranou, jakkoliv může být revolta Vox Populi oprávněnou, nedochází k její idealizaci a heroizaci.

Mind in Revolt v mém případě dokázala to, co nezvládla spousta hezkých trailerů. Definitivně mě přesvědčila, že si chci Bioshock Infinite zahrát. Jakkoliv se mi líbí od začátku svět Columbie, dlouho jsem se obával, aby myšlenka nezůstala pod vrstvou akce a hraní si s realitou v podání Elizabeth. Jenže tahle knížka je definitivním argumentem, který dokazuje, jak moc má Ken Levine celý koncept připravený a hlavně, jak jej prožívá.

Není těžké najít v celém hnutí na Columbii paralely k některým současným hnutím v USA. Vlastně si nejsem jist, zda český čtenář či hráč docení a nalezne všechny narážky, kterými je Comstockovo zřízení prodchnuto. Ale paralely k evangelikálním hnutím ve Spojených státech, bizarnosti jménem Tea Party a dogmatickému uctívání Otců zakladatelů, pokud možno v rámci z kontextu vytržených citátů, jsou myslím dostatečně viditelné.

Zároveň ale kniha neprezentuje nějaké černobílé vidění světa. Pokud vám někdo řekne, že Levine je proti Republikánům, pravděpodobně moc neví o komplexnosti reálné Republikánské strany a ne jen extrémních odnožích – do nich se už Levine se svou Columbií zcela jasně strefuje.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Pokud se tedy na Bioshock Infinite chystáte, kratičká a opravdu laciná Mind in Revolt vám udělá radost. Nabízí velmi selektivní vhled do doby před samotnou hrou a zve vás k náhlednutí do pozadí celého systému. Prakticky nic nespoileruje a na pár desítkách stran dokáže nastínit mnohé z toho, co hra, díky povaze média, musí buď hráči hodně výrazně a zkratkovitě cpát filmečky, nebo servírovat pomocí in-game textů, které ne vždy máte chuť louskat uprostřed mise.

Nejnovější články