Platí tu nepsané pravidlo: co se řekne na terase, to zůstane na terase. Jinak by to nešlo a vývojáři by museli chodit na cigaretu do vyhrazených částí, kde nejsou novináři nasávající nikotinové vzpruhy. Výměna informací by byla přiškrcena. Cigarety jsou zvláštní věc. Veskrze špatné, ba dokonce smrtící, ale zároveň sociální pojidlo mezi naprosto neznámými lidmi.
„OPRAVDU SE OMLOUVÁM, ALE KDO MI DÁ CIGÁRO,“ zařve menší plešatý muž, když vtrhne na terasu na dav okolo sebe. Ví, že je mezi svými. Tomu, kdo mu zatluče další hřebík do rakve, je dlužníkem a musí si s ním po dobu hoření povídat. A tak jsme se dozvěděli o tom, jak se dělalo na hře Aliens. Nezapomínejte: to, co mělo zůstat na terase, zůstalo na terase.
Alanovo probuzení
Říkejme mu třeba Alan. Alan viděl poprvé Vetřelce na šestnáctimilimetrovém filmu, který jeho otec promítal na zeď obýváku. Bylo mu tehdy sedm let, byl tedy dost náchylný k tomu, aby si Ripleyovou i Gigerovo monstrum vypálil nadosmrti do mozku. Vetřelci ho fascinovali a stali se pro něj průvodci dospíváním. Tedy, jen obrazně.
Jeden film, druhý, třetí a ani i čtvrtý, komiksy, spinoffy a knihy... Alana vetřelci nikdy neopustili. Jako dospělák začal pracovat v zábavním průmyslu a to vedlo k tomu, že si před čtyřmi a půl roky povídal s Ridley Scottem nad stydnoucím jídlem o kultu vetřelců a o fantastickém vesmíru, ve kterém žijí, o izolovanosti, temnotě a smrti. Nebyl z toho žádný H-románek, nebojte, ale už tehdy se Alan zeptal Scotta, jestli se třeba k vetřelcům nechce vrátit. Scott odvětil, že by rád, ale není na to vhodná doba a asi nikdy nebude. A v těchto dnech má premiéru Prometheus.
Alan zase jednou fascinovaně sledoval tečky na detektoru pohybu, jak se blíží a najednou mizí. Ty svině jsou někde kolem našich vojáků! V té tmě se krčí jako slizké rozpadlé houby a čekají na svojí šanci! Napětí a strach, instinkt pro přežití. Klíčové pocity pro správný filmový, ale i herní thriller. Díval se několikrát do roka, naučil se nazpaměť jména posádek a lodí. Byl fanouškem. Ve správný čas na správném místě.
Divíte se, že září nadšením, když mluví o své práci v Gearboxu na Aliens?
zdroj:
tisková zpráva
Zabij vetřelce s vkusem
Upřímně řečeno si myslím, že Aliens bude pytlovina. Lineární tunel vyvracející filmové dogma. Jenže, a to jsem se přesvědčil i při pozdějším rozhovoru na stánku Gearbox, na něm dělají lidé, kteří s vetřelci vyrostli. A tak budou detaily světa, situace a pocity z něj určitě tím, co bude fungovat na sto procent. Vždyť na ně dohlížejí lidé, kteří... ale to už jsem říkal.
Morální ponaučení? Když zatracujeme hru dopředu, tak mysleme i na ty, kteří jí věří a snaží se v rámci nastaveného žánru a pravidel složit co největší hold původnímu materiálu. I když to pak bude stát za prd, tak něco z těch her vždycky za to stojí.
