Bruce Willis a Gary Oldman, teď Keanu Reeves. Které hvězdy zazářily ve hrách?

21. 6. 2019 16:30 | Téma | autor: Jan Pikous |

Cyberpunk 2077 na letošní E3 zaujal i díky přítomnosti Keanu Reevese, který s hrou spojil svůj hlas i tvář a následně zazářil na tiskové konferenci. Není zdaleka první ikonou stříbrného plátna, která se upsala hernímu projektu, na druhou stranu ovšem tříáčkových hvězd stále ve světě interaktivní zábavy nenajdeme požehnaně. Kdo další se v nějaké hře objevil a co vlastně tvůrce k obsazování drahých celebrit vede?

Stejné místo, časový rozdíl ani ne jednoho dne, přesto zcela rozdílné reakce. Zatímco ukázka Cyberpunku 2077 na tiskové konferenci Microsoftu, která vyvrcholila příchodem Keanu Reevese na pódium, byla jedním z nejsvětlejších momentů celé letošní E3, představení Avengers od Square Enix takové ovace nesklidilo. Což o to, hra samotná může ve finále být velmi dobrá, přesto leckoho napadlo – to přece nejsou TI Avengeři, které znám. Downeyho nebo lepou Scarlett Johansson ve hře nenajdete, místo nich se do úlohy zachránců světa obsadily neznámé obličeje.

I to může posloužit jako důkaz, že každá hra sice stojí a padá s povedenou hratelností a zábavou, kterou díky svým mechanismům přináší, ovšem omáčka okolo, do které známé ksichty na obrazovce či v dabingu nepochybně patří, může celkový pokrm solidně dochutit. A rozhodně mu zvýšit publicitu.

Angažování Reevese se minimálně z mediálního hlediska ukázala jako velmi dobrý tah – o spolupráci se slavným hercem se psalo a mluvilo velmi intenzivně. Zrovna u Cyberpunku nejde říct, že by to tahle hra nutně potřebovala, hovořilo by se o ní víc než dost díky mohutné propagaci i faktu, že ji tvoří a vydává slovutné studio CD Projekt Red. Povolání tmavovlasého herce však minimálně z hlediska étrojkové odezvy vyšlo na jedničku a hra se v šedi zbytku výstavy zařadila i díky Neovi z Matrixu mezi nejpozitivnější aspekty celého veletrhu.

Cyberpunk 2077 Keanu Reeves

Keanu Reeves jako Johnny Silverhand v Cyberpunku 2077

Drsňák Bruce

Když se podíváme dvacet let dozadu, objevíme nepříliš povedenou third person akci Apocalypse, do které svůj hlas i zjev zapůjčil Bruce Willis. Šlo o poměrně bezduchou střílečku, se kterou přišli hoši z Neversoftu jen chvíli předtím, než začali svět oblažovat skejťáckými eskapádami série Tony Hawk. Hra zcela čerpala z Willisovy popularity – dnešní generaci teenagerů už možná starý dobrý Bruce nemusí připadat jako někdo, z koho by měli padat na zadek, ve druhé polovině devadesátých let však šlo o úlovek jaksepatří. Také proto je holohlavý tvrďák pochopitelně na obálce hry i s velkým nápisem.

Jestliže lidi vyrůstající na přelomu osmdesátých a devadesátých let fandili Willisovi, pro děti nového milénia může být takovým hrdinou Kiefer Sutherland, který svět nejednou zachránil coby Jack Bauer v seriálu 24. Když zrovna neburácel do telefonu na nebohou Chloe O‘Brienovou, řval pokyny do vysílačky v sérii Call of Duty. Milovníci videoher také určitě ví, že si střihl hlavní roli Snakea v Metal Gear Solid V.

Zajímavostí je, že obsazení slavného herce nevyvolalo jen kladné reakce. Nejvíce naštvalo především původního představitele úlohy Davida Haytera, který na ústřední postavě celého vývoje, Hideu Kodžimovi, nenechal posléze v médiích nit suchou.

Bruce Willis Apocalypse

Bruce Willis jako Trey Kincaid v Apocalypse

Drak Gary Oldman

Určitým průkopníkem obsazování slavných herců do videoher je nepochybně série Grand Theft Auto. V prvním trojrozměrném díle, kde mluvili paradoxně všichni až na hlavního hrdinu, mohli hráči slyšet třeba Kylea MacLachlana z Twin Peaks nebo Michaela Madsena.

Vice City nastavenou laťku rozhodně neshodilo – Tommyho Vercettiho si dal Ray Liotta, ve vedlejších úlohách mohli milovníci her od Rockstaru slyšet třeba Burta Reynoldse nebo Dannyho Treja – v dobách, kdy herec s mexickými kořeny ještě ve středních Čechách nevybíral vertikutátor.

Ani San Andreas v tomto směru nepolevilo. Ústředního záporáka si střihl Samuel L. Jackson, slyšet byli i populární rapper Ice T, James Woods či Peter Fonda. Zajímavostí ale je, že tento trend od té doby nepokračuje a v titulcích čtvrtého či pátého dílu byste velká jména hledali na soupisce dabérů marně.

Grand Theft Auto: San Andreas

Samuel L. Jackson jako Frank Tenpenny v GTA: San Andreas

Homer Simpson si v jedné z epizod kultovního seriálu stěžoval, že ho ve filmu Táta pruďas musí hrát Gary Oldman. Tohle přání se mu nesplnilo, slavný americký herec nicméně už s namlouváním animovaných postav zkušenost má. Zahrál si velitele Rudoarmějců v sérii Call of Duty a daboval i dráčka Ignita v plošinovkové trilogii The Legend of Spyro. Série sice nebyla zdaleka tak úspěšná jako původní příběhy ještě od Insomniac Games, na hvězdná jména ale evidentně bylo: kromě Oldmana si tu zadaboval i Elijah Wood.

Nyní se na Oldmana můžeme těšit ve vesmírném simulátoru Star Citizen, i když vzhledem k dosavadnímu průběhu vývoje to nejspíš ještě nějakou chvíli potrvá. Tam se ostatně objeví celá plejáda hvězd včetně Marka Hamilla, představitele Luka Skywalkera.

Viktor Reznov Call of Duty

Gary Oldman jako Viktor Reznov v Call of Duty

Hry za půldolar

V roce 2004 propůjčil svůj hlas i tvář akční rubanici Onimusha 3 Jean Reno, jehož koňské oči zdobí i obálku téhle hack and slash záležitosti. Z filmového akčního hrdiny se tím herním stal také Jet Li v titulu Rise to Honor. Naopak otec v podání Liama Neesona ve Falloutu 3 se od typických naštvaných drsňáků, které irský herec v poslední době hraje, přece jen liší.

Do série The Elder Scrolls nakoukl Sean Bean. Herec známý z Pána prstenů či Hry o trůny si zahrál v Oblivionu důležitou roli císaře Martina Septima... Jenže to s ním bohužel dopadlo tak, jak to s Seanem Beanem obvykle dopadá. Naposledy se pak charismatický Angličan objevil v Hitmanovi, kde opět nevydržel do závěrečných titulků. Tam ho ale aspoň mohlo těšit, že v sérii s Agentem 47 potkal podobný osud drtivou většinu postav.

Zcela specificky k účasti ve videohrách přistoupil 50 Cent. Slavný rapper se totiž nespokojil s pouhým dabingem, ale rovnou si pořídil dvě hry vlastní. Nejprve na podzim 2005 third person střílečku Bulletproof pro PS2 a první Xbox, kde kromě samotného Půldolara mohli hráči potkat i Eminema a další známé tváře. Hra získala poměrně smíšená hodnocení, prodávala se ale velmi dobře, a tak na ni o čtyři roky později navázal sequel Blood on the Sand.

50 Cent: Bulletproof

50 Cent jako 50 Cent ve 50 Cent: Bulletproof

A proč je vlastně platit?

Finální rozuzlení nalezneme někde na půl cesty. Herní tvůrci a distributoři se nebojí čas od času oslovit i velké jméno, zároveň se tak ale rozhodně neděje každý den, a když už ze hry slyšíme známý hlas nebo vidíme známou tvář z obrazovky, častěji se jedná o momentálně populárního seriálového herce, nikoliv o skutečnou tříáčkovou hvězdu stříbrného plátna typu George Clooneyho.

Odpověď, proč se tak neděje častěji, je nasnadě. Stojí to peníze a herní společnosti je raději investují do vývoje jako takového, než aby musely na stůl vysázet obrovský honorář pro známé hvězdy. Otázkou také je, nakolik to hry jako specifická součást zábavního průmyslu potřebují – bere se v potaz, že dění v herní branži sledují především lidé, kteří se zajímají o hraní jako takové a naláká je spíše zajímavý titul, případně příslib v podobě osvědčeného tvůrčího týmu, než známý ksicht na obálce.

Pak je tu ale druhý pohled, proč do toho jít a peněžence ve prospěch známého jména ulevit. Nejde přitom o to, zvýšit publicitu v samotném herním světě, s tím ostatně ty největší společnosti, které si můžou dovolit utratit desítky milionů za marketing, problém nemají. Jde spíše o věc prestiže, o vyšší nacenění jejich hry coby součásti popkulturního světa.

Může se nám to líbit, nebo nemusí, videohry stále ještě nejsou plnohodnotnou součástí mainstreamu. Ano, jejich vývoj už stojí víc než u monumentálních blockbusterů a novinové texty o tom, kterak někdo hrál GTA a pak kvůli tomu zavraždil motorovkou souseda, už naštěstí také nevycházejí tak často. Na herní průmysl se už nahlíží v daleko příznivějších barvách a hráči už nejsou vnímaní jen coby podivíni a úchylové. I přesto ale hry zdaleka nemají v očích obecné veřejnosti postavení jako knihy, filmy či hudba. Schválně si prolistujte libovolný zpravodajský nebo společenský týdeník, kde naleznete recenze nových alb či premiér v kině. Jak často tam najdete zmínku o vydání nové počítačové hry? Moc často ne.

Nedobývat už dobyté (tedy svět hráčů), ale prozkoumat nové území, přitáhnout ke hrám lidi, kteří ke gamepadu žádný vztah nemají. To musí být cíl herních studií i vydavatelů, chtějí-li se dále rozvíjet, a obsazení špičkového herce do hlavní role, který celou hru zaštítí, může být jednou z možností, jak toho dosáhnout.

Nejnovější články