Adam Homola

Songs of Conquest

zdroj: Lavapotion

Heroes of Might & Magic III patří k mým nejoblíbenějším hrám. Na Songs of Conquest se tak nemůžu netěšit, protože Heroes trojce (a taktéž výborné čtyřce) se žádná jiná hra ani trochu nepřiblížila. Nádherný pixel art to celé posouvá ještě o kus výš a já doufám, že to tvůrci stihnou a že nebudu na „nové Heroesy“ čekat až do roku 2021.

Half-Life: Alyx

zdroj: tisková zpráva

Není to trojka a možná to nebude podobně revoluční jako jednička a dvojka, ale je mi to fuk. Half-Life: Alyx vypadá výborně a to málo, co v tuto chvíli o hře víme, zní víc než lákavě. Dokonce tak, že bych kvůli tomu možná zvážil i koupi VR. Kromě Beat Saberu mě na VR zatím nic moc neláká, ale novému Half-Life věřím. Chci věřit.

Ghostwire: Tokyo

zdroj: tisková zpráva

O třetí místo se mi prala snad desítka veleočekávaných pecek, ale proč pořád dokola řešit Watch Dogs Legion, Cyberpunk, The Last of Us: Part II, Ghost of Tsushima a další „jistoty“. Proto sahám hluboko do kouzelného klobouku a tahám z něj Ghostwire: Tokyo, novou duchařskou akci od Mikamiho, která slibuje velké věci a minimálně první (render) trailer slibuje hodně stylovou atmosféru.

Patrik Hajda

Ghostrunner

zdroj: tisková zpráva

Jasně že si chci zahrát Cyberpunk 2077. Už aby to tu bylo. Ale není to jediná hra z prostředí kyberpunku, která mi dokáže zvýšit tep. A Ghostrunner vypadá, že by u něj graf srdečního tepu mohl zešílet. Absurdně svižná akce vedoucí prapodivným neonovým prostředím, ve které běháte po stěnách, překonáváte obří propasti a přitom se snažíte vyvarovat útoků nepřátel mě přitahuje jako magnet. Doufám, že to bude uspokojivá jednohubka.

MudRunner 2

zdroj: tisková zpráva

Vždycky jsem měl slabost pro těžkou techniku a její simulaci. Ať už jde o kamiony, nebo traktory, u takových her se mi zkrátka relaxuje nejlíp. Spintires k nim také patří. Prodírat se hustým lesem v ještě hustším bahně a sledovat přitom práci propracované fyziky je prapodivně uspokojivé. Pokud bude mít dvojka vyřešenou kameru a třeba i trochu zajímavější kariéru, budu blahem bez sebe.

Empire of Sin

zdroj: tisková zpráva

Upřímně doufám, že dojde k oznámení čtvrté Mafie. Trojka měla problémy, ale téma gangsterů mě prostě baví a budu radši věřit, že to dobře dopadne, než se klepat hrůzou. A také budu rád za hru, která je žánrově docela jinde. Přiznám se, Omerta: City of Gangsters mě bavila (navzdory velmi negativní recenzi Kuby Kováře). Nebyla přelomová, ale bylo fajn pro jednou řešit celou organizaci a s ní spojené trable v strategické hře, spíš než být jediným mafiánem v akční hře. A takové by mělo být i Empire of Sin od manželů Romerových. Tedy, snad přece jen o něco lepší.

Šárka Tmějová

Cyberpunk 2077

zdroj: tisková zpráva

Čekám na něj od oznámení v roce 2012, a i když jsem ho už několikrát viděla naživo, nikdy mě ho nenechali zahrát na vlastní klávesnici a myš. Přestože jsem po posledních záběrech z hraní Cyberpunku 2077 maličko skeptičtější, ještě pořád nevystupuju z hypeového vláčku a na pořádné kyberpunkové RPG čekám jako na smilování. Od poloviny dubna vypínám telefon a sociální sítě, jenom mi před dveře jednou denně opatrně položte krabici s pizzou, díky!

Vampire: The Masquerade - Bloodlines 2

zdroj: Hardsuit Labs

Stejně jako je málo skvělých kyberpunkových RPG, ani mezi upíry nedochází ke krvavé sklizni každý rok. Buďme upřímní, kvalitní krvesajné děťátko se zrodí spíš tak jednou za desetiletí. Jestli bych na Bloodlines 2 vsadila všechny své transfúzní stanice, to sice zrovna ne – s Vampyrem jsem se před dvěma lety pěkně spálila. Se jmény jako Brian Mitsoda, Cara Ellison nebo Rik Schaffer mám ale spojené samé pozitivní asociace a vlastně jim hrozně fandím, aby se jim jejich zplozenec podařil a ideálně byl míň rozbitý a bojeschopnější než jednička. A i kdyby nebyl, stejně vím, že ho budu hrát, dokud se se svou Malkaviankou nedoberu zdárného konce.

Creaks

zdroj: tisková zpráva

Čekali jste u mě i napotřetí nějakou tu sázku na jistotu? No, je pravda, že Creaks by se za ni pod záštitou Amanity daly dost dobře považovat taky, protože kdy naposledy vydala špatnou hru, že. V hororovém žánru je tohle studio nicméně nováčkem a opouští i bezpečné mantinely point’n’click adventur. Rozvrzaná plošinovka, kde poprvé v historii studia můžete i umřít, se dost odklání od klasické rozkošné stylizace, která by mě donutila se rozněžňovat nad každou obrazovkou. V roce 2020 se klidně budu i trochu bát.

Aleš Smutný

Tedy, tenhle rok je nadupaný! Klidně by se mi sem vešlo šest her, které si chci určitě zahrát. Ale pravidla jsou neúprosná. Tady je moje trojice:

Cyberpunk 2077

zdroj: tisková zpráva

Hra od CD Projektu a kyberpunk? Pardon, ale od tohohle mne neodradí prakticky nic, snad jen kdyby se ukázalo, že na hře pracují klerofašisté a během vývoje zabíjí nebohá štěňátka. Větvící se příběh? Ano, prosím! Kratší než Zaklínač 3? Ano, prosím! Několik způsobů řešení misí? Ano, prosím! Nejsem nahypovaný tak, že bych hltal každý detail o hře, ale prostě vím, že Cyberpunk 2077 nemůžu jakkoliv minout, protože by mohl přinést na obrazovku to, co jsem od devadesátek hrál v naprosto jiném systému Shadowrunu.

Final Fantasy VII Remake

zdroj: Square Enix

Další věc, kterou si prostě nemohu nechat ujít – i přes fakt, že je to vlastně necelá třetina původní hry. Jenže FFVII jsem hrál nesčetněkrát a opravdu, opravdu rád si dám verzi, která nevypadá tak, jak dnes už sedmička vypadá, která zkusí zapracovat na akčnějším stylu boje (ano, napsal jsem to a šokuji sám sebe) a celkově propracovaném audiovizuálním zpracování. Zapadám tím do škatulky hráčů, kam jsem nikdy nepatřil, tedy těch, kteří se vrací k již odehraným titulům, ale FFVII je prostě srdcovka, i díky přidruženým titulům Crisis Core a Advent Children.

Ghost of Tsushima

zdroj: Sucker Punch

Loni jsem nevěřil, že vyjde. Letos už ano (na rozdíl od plné verze Mount & Blade II: Bannerlord). Středověká akce z Japonska? Samurajské duely? Likvidace mongolských nájezdníků? Pardon, já vím, že je tohle taková profláklá volba, ale nedat sem tenhle titul, popřel bych sám sebe. Víc a víc hledám podobné zážitky, které by měly vystupovat z tradičních šablon, už jen tím audiovizuálním zpracováním. Jediné, co může trochu rozhodit moje plány, je, že počítám s vydáním společně s PlayStationem 5 a Sony se Sucker Punch mne mohou vypéct tím, že vydání posunou na první kvartál 2021. 

Vašek Pecháček

Desperados 3

zdroj: tisková zpráva

Stihne letos vyjít Baldur’s Gate III? Age of Empires IV? Co já vím – po hořké zkušenosti, kdy jednu hru tipuju už tři roky za sebou (ano, letos se objeví zas), bych na to úplně nespoléhal. Proto radši půjdu na jistotu a řeknu, že chci být kovbojem. Nebo spíš několika kovboji, co se plíží od saloonu k týpí a všem padouchům podřezávají krky. Desperados 3 vypadá v podstatě jako takové westernové pokračování Shadow Tactics. Místo katany kolt. V případě neúspěchu aspoň bude rituální seppuku výrazně méně bolestivé.

The Last of Us: Part II

zdroj: tisková zpráva

Jestli v případě Desperados už docela přesně tuším, co nakonec dostanu, v případě druhého dílu Last of Us bych byl s předpověďmi opatrnější. Ano, viděli jsme úžasné demo, jenže to je právě ten problém – vypadalo až příliš úžasně na to, abych mu stoprocentně věřil. Ale i kdyby výsledná hra byla jen z pětiny tak dobrá, na místo v mém seznamu by to i tak bohatě stačilo, protože jde hlavně o to, abych se zase shledal se starými přáteli. S Joelem. S Ellie. A, čert to vem, dokonce i s těmi nechutnými potomky dědečka Hříbečka.

Mount & Blade II: Bannerlord

zdroj: tisková zpráva

Do třetice všeho naivního. Bannerlord završuje hat-trick účastí v seznamu mých nejočekávanějších her, což je známka jednak toho, že vývojáři z TaleWorlds fakticky nikam nespěchají, a jednak toho, že se na tu hru… no, celkem těším. Asi jako se Sauron celkem těšil na to, až mu nazgûlové přinesou Prsten. Přísahám, že kdybych teď na místě musel vlastníma rukama zavraždit partu tlustých hobitů, abych se k plné verzi Bannerlordu dostal, z hlíny už by čouhalo osm chlupatých chodidel.

Jirka Svák

Doom Eternal

zdroj: tisková zpráva

Bezhlavé řezničiny s nálepkou DOOM není nikdy dost. Reboot série v roce 2016 mě pekelně bavil, ale trochu mně vadila arénovitost střetů s monstry všech podob. Doufám, že Doom Eternal tuhle formuli trochu vylepší a postup úrovněmi bude mít ještě lepší dynamiku. Rozhodně se ale nebojím, že by Doom ztratil cokoli ze své frenetické hratelnosti nebo autoři zpackali hudební podkres. Takže jasný těšínek a ahoj mutanti v březnu!

Cyberpunk 2077

zdroj: tisková zpráva

Ač se snažím stát stranou hypu kolem nového veledíla CD Projekt RED, abych to s očekáváními zbytečně nepřepískl, tahle hra do seznamu must-play roku 2020 jednoznačně patří. Už jen proto, abych zjistil, zda dostála očekáváním, anebo ne.

Senua's Saga: Hellblade II (nebo cokoli na nové generaci konzolí)

zdroj: tisková zpráva

Příští rok bude pro mě hlavní událostí vydání nové generace konzolí. Pochopitelně se tak těším, co vývojáři s novým hardware dovedou. In-engine záběry z Senua's Saga: Hellblade II vypadají fantasticky, ale není vůbec jisté, zda hra stihne ještě tento rok. Doufat můžu. I kdyby to nevyšlo, zoufat nebudu: utěším se jakoukoli hrou, která na novou generaci konzolí v roce 2020 vyjde.