EVE Online zahájila druhou fázi Project Discovery. Hráči pátrají po vzdálených exoplanetách
zdroj: tisková zpráva

EVE Online zahájila druhou fázi Project Discovery. Hráči pátrají po vzdálených exoplanetách

22. 7. 2017 14:45 | Téma | autor: Mars Vertigo |

Občanská věda, to je spolupráce mezi vědci a jejich amatérskými kolegy z řad široké veřejnosti na smysluplných vědeckých projektech. Ke zvýšení atraktivity těchto projektů se stále častěji využívá metoda tzv. gamifikace, přenesení vědeckých principů na herní modely. U nás tímto způsobem probíhal např. geografický projekt Staré mapy. Vývojáři z islandského studia CCP již v loni spojili síly s Univerzitou v Reykjavíku a tehdy nově vzniklou organizací MMOS (Massively Multiplayer Online Science) a společně vytvořili naprosto unikátní projekt. Na rozdíl od gamifikace se totiž rozhodli použít opačný proces, a sice integrovat vědecký výzkum přímo do hry jako takové. V rámci univerza EVE Online pod patronátem virtuální vědecké organizace Sisters of Eve vznikl vskutku jedinečný počin v podobě Project Discovery, jehož první fáze nedávno úspěšně skončila, a teď se chystá fascinující pokračování.

Atlas lidských bílkovin

Před spuštěním první fáze si experti týmu MMOS spočítali, že hráči největšího online titulu World of Warcraft kolektivně strávili jeho hraním něco okolo 6 milionů let. A jen zlomek tohoto času by pro vědu pochopitelně měl nesmírně široké využití. Přišli tak s nápadem, jak oba světy propojit. World of Warcraft má sice největší herní komunitu, ale zároveň také tu demograficky nejpestřejší. Bylo tedy třeba nalézt takovou, která by byla bližší účelu experimentu. Naštěstí jedna z nejsložitějších online her pod sluncem, EVE Online, jež je na světě zhruba tak dlouho jako WoW, přesně takovou komunitou disponuje.

V CCP si plácli s MMOS a nedlouho nato se už o Project Discovery začalo nadšeně psát. Zbývalo tedy jen vybrat aktuální vědecký výzkum, kde bylo zapotřebí analýzy velkého počtu empiricky nasbíraných vzorků, a kde zároveň počítačové algoritmy kvalitativně nepředčí pozorovací schopnosti lidského oka. Volba padla na ambiciózní projekt severských mikrobiologů The Human Protein Atlas (Atlas lidských bílkovin), jehož cílem není nic menšího než zmapování kompletního lidského proteomu (lidská bílkovinná sada).

První fáze nakonec skončila neočekávaně úspěšně. Hráči EVE byli v roli občanských biologů schopni v rámci vědecké minihry dodat v průměru 200 tisíc klasifikovaných vzorků proteinových buněčných struktur denně oproti očekávaným 40 tisícům. Na konci projektu měli hráči na kontě něco okolo 25 milionů zanalyzovaných vzorků, což údajně pomohlo urychlit celý výzkum o několik měsíců tvrdé vědecké dřiny. A to nebylo všechno. Zároveň se s jejich pomocí podařilo identifikovat zcela novou bílkovinnou buněčnou strukturu. Hráči byli za své snahy náležitě odměněni herní měnou a řadou unikátních virtuálních předmětů i módních doplňků.

Mise COROT

Nedávno zahájená druhá fáze je možná ještě zajímavější – i proto, že je celkově mnohem blíže herní náplni EVE. Nová vědecká minihra pracuje s reálnými vědeckými daty nasbíranými během let 2006-2013 sondou COROT. Součástí její mise bylo mimo jiné také pátraní po vzdálených exoplanetách. Z nasbíraných vzorků se dosud zdárně podařilo identifikovat úctyhodných 37 planet.

Project Discovery byl, nyní pod patronátem Univerzity v Curychu, svěřen věhlasnému astrofyzikovi prof. Michelu Mayorovi coby vedoucímu projektu. Tento vzdělanec společně s kolegou Didierem Quelozem objevil v roce 1995 historicky vůbec první extrasolární planetu 51 Pegasi b, obíhající okolo trpasličí hvězdy v souhvězdí Pegase vzdálené zhruba 50 světelných let. Podobně jako tomu bylo u proteinových buněk, analýza informací nasbíraných teleskopem je velmi pomalá. Počítačové algoritmy nejsou schopny rozlišit řadu fluktuací a abnormalit v tak velkém počtu naměřených dat a vyžadují podrobné analýzy prováděné poměrně malými vědeckými týmy.

COROT za svou zhruba sedmiletou operační dobu sledovala na 160 000 hvězd. Jednou z nejúčinnějších analytických metod užívaných pro detekci větších kosmických těles je tzv. tranzitní fotometrie. Tato metoda spočívá v dlouhodobém měření jasu jednotlivých hvězd a následných periodických výchylek intenzity jejich svítivosti. Pokud dojde k tomu, že ve světelné trajektorii mezi teleskopem a hvězdou dojde v pravidelných intervalech k měřitelným výchylkám svítivosti, lze hypoteticky konstatovat možnou přítomnost většího tělesa na oběžné dráze hvězdy. Těmi jsou často buď binární hvězdy, nebo gigantické planety typu Jupiteru, a takovou planetou byla například právě 51 Pegasi b.

Hra vědou

A tady se dostávají ke slovu hráči. Těm je v EVE k dispozici tutoriál, kde se seznámí s metodou tranzitní fotometrie a také nástroji k jejímu efektivnímu využíti. Obrazovka s minihrou vám zobrazí graf luminiscenční křivky hvězdy, kde osa X reprezentuje časovou periodu měření o délce zhruba jednoho měsíce a osa Y intenzitu svítivosti. Vy coby občanský astrofyzik se pak snažíte zpozorovat mnohdy dost špatně viditelnou luminiscenční výchylku a určit, zda je periodická či nikoli.

Jestliže se vám podaří vysledovat zřetelnou periodicitu, máte možnost křivky těchto period přeložit přes sebe a přesněji ověřit svou domněnku. Pokud jste se svým výsledkem spokojeni, nebo si s ním nevíte rady, kliknutím jej vyšlete zpět do centrální databáze, odkud promptně obdržíte vyhodnocení vaší analýzy.

lightcurve2 zdroj: tisková zpráva

V případě, že byl váš vzorek již předtím vědecky klasifikován, dostanete přesný grafický výsledek, kde je barevně odlišné správné, špatné a vynechané určení odchylek. Většina vzorků však pochopitelně verifikací ještě neprošla, a proto se vám vrátí společně s vyznačeným procentuálním konsenzem ostatních hráčů. Vzorky s vyšším konsenzem odchylek jsou pak odeslány zpět na výzkumné pracoviště, kde jsou prioritně klasifikovány.

Pomocí správného vyhodnocování hráčům roste ukazatel procentuální úspěšnosti, která se následně odráží na množství hráčem získaných ISK (herní měna) a bodů zkušenosti, obdržených na konci každé analýzy. Za každou dosaženou úroveň navíc hráč získá truhličku se speciálním nátěrem exoplanetárního průzkumníka k náhodně vybrané herní lodi. Jestli se, stejně jako já, rozhodnete je neotvírat, ale namísto toho s nimi kšeftovat, jde momentálně o poměrně lukrativní činnost. S každým dosaženým milníkem úrovní (10, 25, 50…) vás navíc hra odmění speciálním dárkem v podobě módních doplňků či plánů speciálních hvězdných plavidel.

Exo_Female zdroj: tisková zpráva

Pokud se zajímáte o kosmos a máte chuť investovat svůj čas do občanské astrofyziky, možná právě teď nastala ta pravá chvíle si EVE Online vyzkoušet – zvlášť když je free-to-play. A kdoví, třeba se i vaší pomocí podaří objevit nový přírůstek do planetární sbírky naší domovské galaxie.  

Nejnovější články