GDC 2017: Dobový rasismus v Mafia III aneb jak správně zpracovat citlivé téma
zdroj: tisková zpráva

GDC 2017: Dobový rasismus v Mafia III aneb jak správně zpracovat citlivé téma

5. 3. 2017 19:30 | Téma | autor: Petr Poláček |

Co si budeme povídat, pro spoustu tuzemských hráčů je Mafia rodinným stříbrem. Jednička vznikla v ČR komplet, dvojka v zásadě také a dlouhou dobu to platilo i o trojce. Nakonec jde ale o hru, na které se sice čeští vývojáři podíleli, ale základy jsou takříkajíc zahraniční. Neznamená to ale, že by Mafia III na odkaz prvních dvou her kašlala, jakkoli se mnou skalní fanoušci nebudou souhlasit. Tvůrci z Hangar 13 se v řadě ohledů řídili základními pilíři série. Zvolili retrospektivní styl vyprávění příběhu. Hlavní hrdina je zločinec, kterého si hráč může oblíbit, ale pořád je to kriminálník. Maximálně vytěžili atmosféru určité doby. A to jsou jen příklady. Nakonec to sice třetí Mafii nepomohlo k tomu, aby se z ní stala skvělá hra, ale zároveň nejde o propadák. A ve spoustě věcí se tvůrci Mafia III pustili na tenký led, který se pod nimi mohl probořit, kdyby jisté prvky zpracovali špatně. Některé z nich rozebral během své GDC 2017 přednášky William Harms z Hangar 13.

Čas a místo

Jednou z oblastí, ve kterých Mafia III bez debaty navazuje na předchozí dva díly, je zasazení do výrazné doby a místa. Tvůrci si vybrali rok 1968 hned z několika důvodů. Samozřejmě jde o válku ve Vietnamu, která hraje důležitou roli v rámci motivací a životních osudů řady postav včetně Otce Jamese a hlavního hrdiny. Zároveň americká společnost zapojení do války intenzivně řešila kvůli ofenzívě Tet. Ve stejném roce také došlo k vraždám Martina Luthera Kinga juniora nebo Roberta F. Kennedyho. Rok 1968 je zkrátka bohatý na významné události, které se mohou promítnout do vyprávění v celé řadě rovin – ať už je to hlavní příběh, nebo prostřednictvím chování obyvatel města New Bordeaux, kde se Mafia III odehrává.

New Bordeaux je v zásadě nápodoba New Orleans, to všichni víme. Důvod, proč si tvůrci vybrali zrovna tohle město, je jeho ikonická atmosféra a vzhled. „Ukažte lidem obrázek města a prakticky všichni poznají, že jde o New Orleans, bez ohledu na to, odkud pochází,“ vysvětluje Harms.

Pokud jste třetí Mafii hráli, určitě jeho závěr potvrdíte. Nejviditelnější odlišnost New Bordeaux od New Orleans spočívá v topografii. Zatímco New Orleans je placka, New Bordeaux z jasných důvodů není – fiktivní město zkrátka musí být zajímavé při projíždění autem, a bez kopců se něčeho podobného dosáhnout nedá.

Máme ikonické město a historicky významnou dobu, co dál? Samozřejmě jde o společenskou situaci. Jakákoli forma rasové segregace byla v USA zrušena právě v roce 1968, ale ve skutečnosti i v Mafia III fikci v řadě ohledů stále existuje, a tvůrci to nijak nezakrývají. Naopak s tím pracují příběhově i herně. Kdyby se něčemu podobnému snažili vyhnout, nedávala by hra smysl. Mafia III však není příběh o rasismu, i když se rasismu přirozeně dotýká. Jen si tvůrci museli dávat pozor, aby citlivé téma zpracovali způsobem, který je užitečný pro hru a vyprávění, a zároveň nevzbudí pozdvižení. Což nebylo nic jednoduchého, pokud chtěli dosáhnout jisté míry autenticity.

Samozřejmě se vývojáři nevyhnuli kontinuálnímu studiu historických materiálů, ať už šlo o fikci, nebo záznamy skutečných událostí v podobě filmů, knih a historických dokumentů. Harms zmínil dokumenty jako Take This Hammer a Spies of Mississippi, filmy American Gangster, Goodfellas nebo Full Metal Jacket, a knihy Matterhorn nebo The Things They Carried.

Snad to bylo právě studium podkladových materiálů, které tvůrcům vnuklo myšlenku, že by bylo dobré vyprávění orámovat dokumentární formou, která ostatně souzní i s formou vyprávění předchozích her. Dokumentární forma navíc hru činí více realistickou, i když jenom pocitově, a navíc to tvůrcům umožňuje zpracovávat témata, která by při čistě fiktivním zpracování ze hry trčela jako špičatý osten. Ano, opět jsme u rasismu a všeho, co s tím souvisí, ať už jde o slang afroamerické části společnosti, nebo zpracování jednotlivých částí města New Bordeaux.

zdroj: Archiv

Jiná ulice, jiný svět

Zpracování herního světa patří k nejvíce kritizovaným prvkům Mafia III. Zkrátka město podle kritiků působí prázdně, neživě. Podle Harmse se však tvůrci snažili o pravý opak, a minimálně na papíře (z jeho úst) působí záměr propracovaně. Rozdělení města na jednotlivé čtvrti, kde žijí jiní lidé, jim pomohlo. Je logické, že v Delray Hollow, kde žije většina obyvatel černé pleti, rasistické hlášky neuslyšíte, zatímco v uklizené, bělošské čtvrti Frisco Fields tomu bude právě naopak. Procentuální šance na to, že uslyšíte rasistickou hlášku, se v jednotlivých částech mění, ale nad tím vším trůní jedno pravidlo – jakoukoli rasovou urážku od obyvatel města, nepřátel a jakýchkoli jiných postav uslyšíte jen jednou za 10 minut – jde o časovou prodlevu, kterou si tvůrci stanovili. Původně také všechny rasistické hlášky odpovídaly dobové realitě – v tomto však tvůrci narazili.

Nejdříve také tvůrci zvolili dobové realitě odpovídající výrazivo s tím, že chtěli dosáhnout maximální míry autenticity. Reakce hráčů během testování je ale přesvědčily, aby vyznění poněkud utlumili. Jedna věc je věrnost dobové realitě, druhá věc je současné vnímání dobové reality. Jak Harms dodává: „Původně jsme chtěli napodobit dobové hlášky, abychom dosáhli větší autenticity, což ale znamenalo, že šlo o nejrasističtější hlášky, jaké si umíte představit.“ A něco podobného by v dnešní citlivé době a společnosti hře jenom uškodilo. Hráči totiž vývojářům říkali, že nepřátelé na konto rasistických hlášek působili agresivně, nesnášenlivě, což je odrazovalo. Nakonec tedy tvůrci ty nejhrubější hlášky zachovali jen u příběhově důležitých a jiných specifických druhů nepřátel. Také do hry přidali více rozhovorů mezi nepřáteli, aby jejich rasismu, a hrubým hláškám dodali kontext.

Nebojte se vytvářet postavy, které nesnášíte

Harms přiznává, že navrhování některých postav bylo obtížné, protože jsou vyloženě nesympatické. Bohužel, v příběhu o odplatě, kde i hlavní hrdina je zločinec, se něčemu podobnému nelze vyhnout. A nabádá ostatní vývojáře, aby se toho nebáli. Aby podstoupili nepříjemné konverzace s kolegy o tom, jak moc kladná či záporná by daná postava měla být. Ve výsledku je totiž jenom o to, aby měla správné motivace. Aby bylo jasné, proč je postava taková, jaká je. Proč Otec James na konto svých zkušeností z válčení a armády drží nad Lincolnem ochrannou ruku. Proč agent Donovan jako zaměstnanec CIA nevěří vládě a poměrům v USA, a snaží se Lincolna využít, přestože by nejraději na jihu USA zachoval rasovou segregaci, protože se nedokáže vyrovnat se změnami ve společnosti.

Harms nijak nehodnotil přijetí hry v recenzích nebo prodejní čísla. Oprávněně však pochválil sebe a kolegy za to, jak jim podařilo zpracovat vybranou dobu, téma a postavy – hlavní i vedlejší. A jakkoli se říká, že samochvála smrdí, v tomto případě s ním lze souhlasit. Hry vzbuzují kontroverze den, co den, protože dnešní svět je složitý – zejména při zpětném hodnocení historie. Tvůrci Mafia III si v tomto ohledu záměrně vybrali opravdu složité, ale na druhou stranu zajímavé období. A vypořádali se s ním způsobem, který zjevně veřejnost přijala bez pobouření. Naopak široká veřejnost, včetně té, která hry nehraje, považuje zpracování tématu za ukázkové, což nebývá u her obvyklé. Vlastně je tedy jen škoda, že Mafia III není stejně zábavná, jako je stejně dobově a místně autentická.

Nejnovější články