Průzkum, kterého se zúčastnilo 1002 lidí a strukturou odpovídá věkovému a sociálnímu rozvrstvení populace ČR, přináší první ucelené informace nejenom o tom, kolik nás tu vlastně hraje, kolik je nám let, jak často hrajeme a na čem. Dále odpovídá i na otázky ohledně toho, kde hry kupujeme (obchody vs. internet), jak moc hry pirátíme, a jak se staví rodiče k hraní svých ratolestí, potažmo, jestli vůbec mají potuchy o systému hodnocení her PEGI, kterým čeští distributoři a vydavatelé hry označují.

PC je hlavní platformou u nás i v celé Evropě

Nejčastěji se v českých domácnostech nachází PC (výkonný desktop/notebook), kterým je vybaveno 80% domácností, zatímco konzole je přítomna v 17% domácností. Stejný počet domácností nemá žádné herní zařízení a chytrý mobilní telefon má 19% domácností. Z toho se dá odvodit, že nejčastěji se u nás hraje na PC, což odpovídá situaci v celé Evropě. Dle průzkumu evropské organizace ISFE (jejíž je AHP členem) za rok 2010, který probíhal v rámci 18 evropských trhů (včetně ČR) je PC hlavní herní platformou pro 49% hráčů ve věkovém rozmezí 16-49 let. S ohledem na popularitu konzolí v západní Evropě je to možná trošku překvapující, je však třeba si uvědomit, že PC se jako herní platforma počítá i při hraní her na Facebooku a sociálních sítích obecně.

Zajímavé srovnání, i když ne přímé, nabízí údaj o počtu her koupených za rok. Zatímco u nás si 3-10 her za rok koupí 21.1% z těch, co hry hrají, v Evropě to je podle průzkumu ISFE pouze 14%. Hry si v ČR vůbec nekupuje 33,3% hráčů, v Evropě to je podle ISFE 40% - hrají hry, které koupil někdo jiný. 12 her ročně, čili jednu měsíčně, si v ČR kupuje 5,1% lidí, co uvedli, že hry hrají. Více než hru měsíčně si v ČR kupuje necelé procento hráčů.

zdroj: tisková zpráva

Hry hrajeme, ale nekupujeme nebo stahujeme

Na to přímo navazuje údaj, který do jisté míry vypovídá o míře pirátství mezi českými hráči. Celých 39,4% z těch, co uvedli, že hry hrají (tedy ne z celé populace!), si je vůbec nekupuje nebo je stahuje z internetu. Je tu samozřejmě možnost, že část z nich hraje pouze hry zakoupené někým jiným, ale rozhodně to nebudou všichni a spíše menšína, jak vyplývá z dalšího údaje. Pouhých 9,7% hráčů uvedlo, že si hry půjčuje od kamarádů. Když tedy z 39,4% lidí, co hry hrají, ale nekupují či stahují z internetu, odečteme oněch 9,7%, vyjde, že 29,7% lidí, co hrají hry, si je možná pořizuje nelegální cestou. Vzhledem k tomu, že otázka na to, jestli si lidé pořizují hry ilegálně, v průzkumu zahrnuta není (nedá se čekat, že by to někdo přiznal a výsledek by byl zavádějící), je třeba odvozovat. A výsledek je bohužel očekávaný. Hry hrajeme, ale moc nekupujeme a půjčovny u nás nefungují...

Jinak si hráči kupují hry nejčastěji ve specializovaných kamenných prodejnách (21,9%), pouze 1,8% hráčů uvedlo, že hry kupuje v digitální podobě přes Steam, Direct 2 Drive a další služby a 16,8% procent nakupuje krabicovky přes internet. Zdá se tedy, že jsme v tomto ohledu ještě národ hráčů-tradicionalistů, kteří chtějí mít doma hru ve fyzické podobě i s krabičkou.

zdroj: tisková zpráva

Herní párty nás nebaví, ale online hraní nám šmakuje

Rovněž nejsme národ, který by nějak zvlášť holdoval skupinovému hraní her ve smyslu herních večírků či párty. Společně s dalšími lidmi v jedné místnosti hraje hry pouze 5% hráčů, 41% hráčů má ve zvyku hrát zcela o samotě a bez připojení k internetu. Na druhou stranu se hodně rozvinulo právě hraní po internetu s ostatními hráči, k němuž se přihlásilo 51% hráčů.

Přesné srovnání se stavem v Evropě nemáme, ale ISFE uvádí, že během jara 2010 hrálo online v nějaké podobě 71% hráčů, což znamená, že u nás asi máme v tomto směru co dohánět. Ne, že bychom ale museli. Singleplayerové tituly jsou u nás zjevně dost populární. Průzkum AHP také uvádí, že online hraní přes internet je nejrozšířenější zejména u hráčů ve věkové kategorii 30-44 let, v ostatních věkových kategoriích má větší zastoupení off-line hraní.

zdroj: tisková zpráva

Jak se k hraní dětí staví rodiče

Pouze 2% dotázaných rodičů s ratolestí mladší 15 let uvedlo, že jejich děti mají hraní her zcela zakázané. Více než třetina rodičů uvedla, že se jejich dítka o hry vůbec nezajímají, což znamená, že poměrně velké procento nastupující generace s hrami vůbec nepřijde do styku a mají jiné zájmy.  Volnou ruku v tom, jak dlouho a často hrají, mají děti 10% dotázaných rodičů, přes třetinu dotázaných rodičů přitom uvedlo, že jejich dítka mohou hrát méně než 5 hodin týdně. Více než pět, ale méně než 20, pak smí za týden nahrát děti 22% dotázaných rodičů.

Názor rodičů s dětmi mladšími 15let na to, jaký dopad mají hry na děti, je také zajímavý. Hrát hry je pro děti lepší než sledování TV pouze pro 9% dotázaných rodičů, celých 18% s tím nesouhlasí a více než polovina na to nemá vyjasněný názor. Že hry mohou rozvíjet dovednosti a jazykovou vybavenost dětí, si však myslí celých 43% rodičů. Motivující je pro ně v tomto hlavně vidina toho, že se dítě naučí díky hře anglicky, protože to je ve hrách nejrozířenější používaný jazyk - zřejmě.

zdroj: tisková zpráva

Velmi zajímavý je postoj rodičů k tomu, jestli mají být hry povinně označovány údajem o věkové přístupnosti. Celých 80% rodičů odpovědělo, že ano – hry by měly být povinně značeny. Zdá se však, že jen málokterý rodič tuší, že v ČR jsou hry (ačkoli to není povinné ze zákona) značeny PEGI systémem. Celých 78% populace vůbec netuší, co to je PEGI! Na věková doporučení vůbec nehledí 8% populace (ale vede je v patrnosti) a pouze 14% populace PEGI používá při výběru her.

AHP tedy při propagaci PEGI v Čechách čeká ještě velmi dlouhá cesta a jistě by zpopularizování tohoto užitečného hodnocení pomohlo, kdyby bylo nějakým způsobem legislativně ošetřeno. To by se však tuzemská vláda o něco jako hodnocení her musela nejdříve zajímat. Na rozdíl od vlády slovenské v tom zatím, zdá se,  žádné konkrétní kroky nepodniká.

zdroj: tisková zpráva

Evropa vs. svět

Brožura AHP připomíná, co je to PEGI, popisuje jednotlivé věkové nálepky a dále uvádí již dříve zveřejněná fakta vypovídající o růstu herního průmyslu v ČR a SR za poslední tři roky, potažmo znovu nabízí žebříček 10. nejprodávanějších za rok 2010. Na samotném konci uvádí dokument zajímavé statistiky o herních trzích a hráčích z USA a Evropy.

Pokud vás zajímají, stáhněte si brožuru AHP odsud (přímý odkaz). A rozhodně neuděláte chybu, když si alespoň zevrubně prostuduje 82stránkový elaborát s výsledky výzkumu o hraní v Evropě za rok 2010 od ISFE (stahujte z této stránky - 6 MB, PDF). Možná se dozvíte řadu překvapivých faktů a dojde vám, že nejsme tak daleko za Evropou, jak to možná na první pohled vypadá.