Potíž pro případné zájemce, kteří by si chtěli trochu zahrát i na zápěstí, vyplývá ze samotné podstaty chytrých hodinek. Jde o sekundární zařízení osazená vcelku titěrným displejem, s chabým výkonem a nijak zázračnou výdrží. Nemají se na nich hrát hry, smartwatche jsou odsouzené k notifikacím a k fitness.
Přesto v herních obchodech najdeme stovky, možná tisíce hodinkových titulů, od nápodoby zaběhnutých značek přes Fruit Ninju až po docela nápadité pokusy, které do hry zapojují i gyroskop nebo otáčivou lunetu. Jen stáhnout a hrát.
zdroj:
Vlastní foto autora
Hodinkový amatérismus
Je to ale složitější. Ekosystém chytrých hodinek, pokud nepatří zrovna Applu, nedosahuje ani zdaleka takové propracovanosti jako na smartphonech a souží ho zvláštní neduhy. Některé hry nelze dohledat v hodinkovém obchodě, nicméně v tom na spárovaném telefonu jsou. Bůhvíproč.
Hloupé je také to, že nabídku zapleveluje kdejaký balast a najít to pravé může být někdy boj. Po projetí těch několika top aplikací vám začne obchod nabízet hned několik variant malovacího programu, jeden název neoriginálnější než druhý, jedna ikonka ošklivější než ta předešlá. Za programování kdesi doma na koleni si nikdo posměch nezaslouží, vinni touto situací jsou především výrobci, jejich politika a jejich algoritmy.
Hledám-li na hodinkách se samsungovským Tizenem doporučovanou odstřelovací hříčku a zadám do vyhledávače slovo „Snipe“, prvním výsledkem by skutečně neměl být nevkusný ciferník jménem Ship. Pod podobným nánosem nekvality se dlouhodobě prohýbá také Google, výjimku tvoří pouze Applem úzce hlídané watchOS.
zdroj:
Vlastní foto autora
Hry, hry, hry
Dobrá, řekněme, že vás něco upoutalo, máte staženo a jde se hrát. Jak konkrétně hrát budete, je otázka – nabízejí se předělávky obecně známých titulů nebo společenských kratochvílí, občasné originální kousky i nepoužitelné braky.
Máme tu Tetris a piškvorky, stejně jako 2048 nebo Hada. V Sea Wolf se potápějí nepřátelské lodě, okrajovým rámečkem se šteluje periskop a pálí se poklepáním na displej. Důmyslné! V Launch člověk nakláněním hodinek ovládá raketku a vyhýbá se létajícím asteroidům. Flying Bird Winter je v zásadě Flappy Bird na zápěstí a Galactica, to zase kdosi obšlehl Space Invaders.
zdroj:
Vlastní foto autora
Variabilita by se tak našla, ale problémy rostou vinou toho, jak jsou smartwatche vystavěné. Požitek ze hry mnohdy kazí ovládání, naklánění není dostatečně responzivní, luneta zase není přesná (až na Sea Wolf, tam funguje moc pěkně). Nejspolehlivěji fungují prosté dotyky a tahy.
A když se na přístroj vyvinou vyšší nároky, viditelně nestíhá. Věděli jste, že Fruit Ninja má vizuálně velice pěkný hodinkový port? Porcování ovoce na Galaxy Watch má svůj půvab, ten se ovšem při deseti, patnácti snímcích za sekundu jaksi vytrácí.
Fruit Ninja se odlišuje mimo jiné i tím, že drtivá většina ostatních kousků má vyloženě nevábné uživatelské prostředí. A se stylizací či grafikou to rovněž bývá dosti slabé. Alespoň, že hraní obecně nemá přílišný dopad na výdrž baterie, rozdíl oproti běžnému provozu je vcelku drobný.
zdroj:
Vlastní foto autora
Na počátku
Stav je takový, jaký šlo očekávat. Na chytrých hodinkách se opravdu nejvíce vyjímají klidné, pozvolné logické hry, milé a příjemné kousky, kde stačí dotyk či přejetí prstem po obrazovce. To platí bez rozdílu napříč všemi systémy.
Ano, Apple Watch mají výhodu svázanosti a atraktivity své platformy, a tak na nich narazíte kupříkladu i na hodinkové RPG Runeblade, vícero všemožných kvízových drobností nebo na zjednodušené gamebooky jako interaktivní příběh Komrad. Ale upřímně? Nabídka ani tak není zrovna oslnivá.
Osobně si na svých samsungovských smartwatchích ponechám 2048, vždyť na tom nelze nikdy nic zkazit. Vedle toho sestřelování nepřátelských škunerů, jelikož to je takové pěkné novum. No a Tetris. Tetris nikdy neomrzí.
Pokud máte čas nebo chuť, je hraní na hodinkách zábava a působí unikátně, nezvykle, speciálně. Radši ale důvěřujte spíš prověřeným hrám, ideálně těm s prostinkým ovládáním. Časem se snad hodinkový herní průmysl propracuje k něčemu důmyslnějšímu.
