Společné mají to, že výpočty procesoru, grafiky či nárok na paměť se přenáší na vzdálený server, který za váš počítač odvede tu tvrdou hardwarovou práci a přes internetový prohlížeč vám pošle už hotové vyrenderované framy, takže i na té nejslabší sestavě můžete se slušným internetovým připojením najednou hrát ty graficky nejnáročnější pecky. Jenže zatímco Onlive si buduje knihovnu svých vlastních titulů, Gaikai se zatím zaměřuje jen na ukázky her a především reklamu, skrze níž bude možné celou službu financovat. Podívejme se na to zblízka.
V současné betaverzi to funguje jednoduše: Gaikai si po vašem přihlášení zkontroluje, zda máte v prohlížeči nainstalovaný Flash a Javu, ověří si rychlost vašeho připojení, a pak už vás nechá hrát. Ve finální verzi ovšem bude služba během obyčejného browsování zkoumat vaše připojení, a když se nějakým způsobem dopátrá, že si chcete koupit hru, automaticky vám nabídne demoverzi k vyzkoušení. Tím se tedy zásadně liší od své konkurence, kde si můžete zaplatit celou hru a tu pak na síti dohrát od začátku až do konce. Gaikai má v první řadě sloužit jako reklama, nebude vyžadovat žádné měsíční poplatky, ale také vás u her nenechá sedět večně.
Pár příkladů z praxe
K tomu, abyste mohli hrát v rozlišení 720p, budete potřebovat zhruba 5Mbps připojení, i když nároky se mají lišit na základě informací poskytnutých vydavateli her. Třeba v případě Mass Effect 2 se vám nabídne devadesát minut z plné verze hry. V nejnovějším testu serveru Engadget měl recenzent průměrný framerate mezi 25-35 snímky za vteřinu, ale navzdory místy viditelnému lagu to prý zážitek ze hry tolik neovlivnilo. Byť se budete muset připravit na to, že místy je komprese obrazu přece jenom patrná.
V přímém srovnání se zdá, že konkurenční služba Onlive nicméně vyhlazuje hrany obrazu, což ho dělá jakoby půvabnějším. "Trefit pár robotů do hlavy nebylo vůbec snadné, protože ukazatel na obrazovce se samozřejmě nehýbal tak rychle jako myš, ale stejně jsme se úvodním levelem dostali bez problémů," popisuje své dojmy Engadget a dodává, že Gaikai si na základě vašeho pingu bude ukládat statistiky, podle kterých pak firma příhodně rozmístí další servery. Momentálně jich má třiadvacet, z toho jen dvanáct v USA.
Líbilo? Tak zaplaťte
David Perry, zakladatel Gaikai, tenhle testovací session s úsměvem pozoroval a nakonec se redaktorů zeptal, zda by si skutečně nepřáli hrát Mass Effect 2 na svém PC nebo konzoli. Odpověď byla samozřejmě pozitivní, a právě toho má Gaikai docílit: přesvědčit vás o tom, že tuhle hru stojí za to si koupit. Na této premise služba stojí a padá a pakliže se jí to nebude dařit, dost možná ani nepřežije, protože jediné výdělky či finance na provoz získávání právě od herních vydavatelů, kteří pochopitelně nebudou dotovat službu, jež by jim nepřinesla ovoce. To vše ale neznamená, že Gaikai se nechce zlepšovat: firma ve svém plánu počítá se zprovozněním 1080p streamů a podporou stereoskopického 3D, jak se budou postupně přidávat další servery a opravovat existující bugy.
Ačkoliv služba už má podepsané smlouvy se všemi hlavními vydavateli her, momentálně prý Perry spíše odmítá jednotlivé tituly a rozhodne jich v době vydání nechce mít dvě stě, sto, ba ani šedesát. Gaikai se má zpočátku soustřeďovat pouze na ty áčkové tituly, u nichž je největší šance, že hráče osloví - protože když ne, tak na tom provozovatel i herní vydavatel samozřejmě tratí.
V první fázi, do níž Gaikai pro veřejnost vstoupí v půlce prosince (spustí se konkrétně 15. prosince), se tak můžete těšit postupně zhruba na dvacet her. Našinec se ale nemá mezi čím rozhodovat: konkurenční Onlive totiž v Evropě expanduje pomalu a v Čechách si ho zatím nevyzkoušíte. Tak jako tak nelze pochybovat o tom, že Gaikai na poli herních demoverzí znamená po dlouhých letech velkou revoluci. Teď jen, aby se uživil a vydržel.
