Cena se dočasně snižuje zkrátka proto, že doby, kdy byl Rift pouhým technologickým experimentem, jsou dávno pryč. Můžete si na něm zahrát tolik her, že už jej neocení pouze hardwaroví maniaci, ale i běžné herní obecenstvo. A další tituly budou pochopitelně následovat – jak takové, co vyjdou i u konkurence, třeba na HTC Vive, tak i exkluzivní hry, které si s jinými VR brýlemi nezahrajete – alespoň ne bez vnějšího zásahu.
Snaha vyvíjet exkluzivní hry či si je objednávat u jiných vývojářů a následně financovat, se u fanoušků nesetkala s moc velkým pochopením. Brzy po vydání Oculu vznikl hack jménem Revive, který hráčům umožnil hrát riftové exkluzivity i na Vive. Oculus tuhle praktiku zatrhl, ale po bouři nespokojenosti ustoupil, takže dnes vám nic nebrání software využívat. Na jeho Patreon dokonce přispěl i spoluzakladatel Oculu, Palmer Luckey.
zdroj: Archiv
Rubin si však myslí, že exkluzivní hry pro VR mají smysl a nechápe, proč se z nich dělá takový poprask: „Do určité míry tomu nerozumím. Sony se rozhodla vstoupit do VR, řekla si, že potřebuje software, vyvinula ho, a ten software je exkluzivní. A to je skvělé, protože vytvořili některé vážně zajímavé tituly. (…) My bychom to měli vzít spolu s něčím dalším, zkombinovat to a udělat nový mix. Stát na ramenech obrů a využívat to, co dokázali.“
Rubinova myšlenka je vcelku jednoduchá – nechte nás dělat exkluzivity a pak se jimi inspirujte, místo abyste je hned přímo přebrali na svůj systém. „The Climb, jeden z našich nejprodávanějších titulů, je exkluzivní pro naši platformu. Pokud někdo udělá Climbey pro jinou platformu, je to skvělé. Žádný problém, žádné hádky. Nikdy bychom o tom neřekli nic negativního. Takhle ten průmysl funguje. Když jsem vyvíjel Crashe Bandicoota, ukradl jsem hodně z Donkey Kong Country. Insomniac toho hodně ukradli z Crashe, když vyvíjeli Ratchet & Clank.“
Rubin navíc upozorňuje na to, že Oculus rozhodně není jediným systémem s tendencí k exkluzivním titulům. Dělá to Sony, dělá to Google, a prý to bude dělat i Microsoft: „To je způsob, jakým dělají věci na Xbox. Řeknou, že potřebují financovat vývoj VR, že musí vytvářet zajímavý obsah, aby lidé používali jejich hardware, a to mi dává smysl. Tleskám všem těmhle společnostem za to, co dělají, protože dostávají VR mezi masy.“
Jedna společnost to ovšem nedělá a potlesku se od Rubina nejspíš nedočká. Samozřejmě mám na mysli největšího konkurenta Oculusu, HTC Vive – produkt spolupráce mezi HTC a Valve. Gabe Newell prohlásil: „Nemyslíme si, že by exkluzivní tituly byly dobrý nápad pro zákazníky nebo vývojáře.“ To je hezké, ale zároveň musíte vzít v úvahu, že Valve má k VR zjevně trochu jiný přístup než Rift. Gaben totiž také řekl: „Nevadí nám myšlenka, že VR třeba bude kompletní selhání. Když nezkoušíš věci, které selžou, nejspíš neděláš nic moc zajímavého.“
Selhání VR by se určitě všechny zúčastněné strany nejraději vyhnuly, a to samé platí i o zákaznících. Jakkoli k téhle technologii můžete být skeptičtí – a věřte mi, že já a můj žaludek vás naprosto chápeme – nedá se upřít, že díky ní v průmyslu vznikají zajímavé projekty obohacující nejen sféru virtuální reality. A se zmiňovanou letní slevou je možná právě teď ideální čas, kdy do VR naskočit, přestože by nejspíš bylo ideální si ho vyzkoušet například v nějaké VR herně, o nichž jsme se bavili například ve Fight Clubu #321 s Markem Ďurišem.
