Ačkoliv si můžeme myslet, že dnes multiplayer tvůrci lepí ke každé hře, protože to zvyšuje prodeje (nu, oni to v nemalé části případů opravdu dělají), zrovna u BioShock Infinite, který o svou multiplayerovou část dle nedávného prohlášení přišel, to bylo jinak. Vysvětluje to Ken Levine s poměrně rozsáhlém rozhovoru o tom, jak těžko a náročně tato hra vznikala a vzniká. Zatímco jinde je cílem obšlehnout základní multiplayerový model z akčních her, Levine a jeho tým zkusili se hrou více hráčů hodně experimentovat – a to stálo multiplayer život.
Levine to vysvětuje: „My tu operujeme se spoustou možností. Řada z nich je natolik experimentálních, že by vás ani nenapadly. Když děláte hru o mariňácích, kteří bojují s Talibanem, máte před sebou tak nějak jasnou cestu. V téhle hře je to jinak - fajn, mám létající město v roce 1912, mám tu tohohle chlapíka a holku, která umí měnit realitu – a to vám nedá moc vodítek. Můžu vám ukázat Songbirda a jeho vývoj. Robb Waters, který na něm dělal mě musel chtít zabít, protože jsem mu pořád říkal, že to není ono. Myslím, že vzniklo asi čtyřicet verzí, než jsme našli toho pravého“.
Podle všeho se prostě tým snažil přijít s něčím originálním, co by nebylo jen pobíháním postaviček po městě a popojížděním po kolejnicích mezi ostrůvky, zatímco se kropí z automatů. Jenže, se specifickým designem BioShock Infinite to nebylo asi tak jednoduché, aby to zároveň dávalo nějaký smysl a přidanou hodnotu. A tak studio udělalo něco, co mnoho jejich kolegů nezvládlo – prostě multiplayer odpískali.
„Jako u všeho, zkoušeli jsme různé věci a s multiplayerem jsme se dostali do bodu, kdy jsme museli říct, zda víme jak na to, nebo to smeteme ze stolu. A tak jsme to smetli ze stolu, protože to nebylo dost promyšlené. Ale takhle to zní jako kdybych hanil to, co kluci udělali. Ne. Já si ve skutečnosti myslím, že vytvořili úžasný materiál, ale cítil jsem, že jsme neměli čas ani zdroje na to, abychom tenhle experiment dokončili na takové úrovni, jak jsme si přáli. A my nehodláme vydávat něco, co není konzistentní s celou hrou“.
Najednou mne osobně mrzí, že tým onen multiplayer nestihl, protože slova o experimentování a samotný fakt, že byl smeten ze stolu kvůli času, penězům a nedostatečné kvalitě poukazuje na to, že by nešlo o generickou střílečku více hráčů. Levine sám ale nechce víc rozebírat do detailu. „Nikdy nevíte, zda se k tomu nevrátíte“, vysvětluje. „Byly tam fakt skvělé prvky, ale prostě to nebylo připravené pro vydání“.
Každopádně vám ale doporučuji přečíst si celý článek na IGN, protože se věnuje mnoha aspektům hry, včetně historického kontextu, vývoji postavy Elizabeth apod.
