Setkání se uskutečnilo ve spolupráci s brněnským studiem Madfinger Games. Pavel Barák zástupcům vlády představil český herní průmysl jako celek. Zmínil mimo jiné, že vývoj her v Česku zaměstnává odhadem 1300 lidí a generuje roční obrat asi 2,5 mld. Kč. Zástupce vlády především zajímalo, zda čísla meziročně stoupají, což Barák potvrdil a dodal, že připravuje novou, přesnější studii. Doplnil také, že počítačové hry v sobě spojují řadu různých oborů, včetně těch extrémně žádaných, jako je třeba umělá inteligence či virtuální realita.
Slovo dostali i zástupci českých herních studií včetně Bohemia Interactive, Warhorse Studios, Keen Software House nebo Madfinger Games. Všichni formulovali jednoznačný požadavek: potřebujeme více kvalitně vzdělaných lidí. České vysoké školy produkují spoustu programátorů, ale jen minimum lidí, kteří by v herním průmyslu zvládli zastat kreativní pozice jako jsou animátoři, grafici, výtvarníci, designéři. Neexistují u nás univerzity či obory, které by se hernímu vývoji věnovaly komplexně. Naproti tomu třeba v sousednímu Polsku už něco podobného mají a výrazně z toho těží. Herním firmám by zjednodušilo život také usnadnění "dovozu" zahraničních zaměstnanců.
Bělobrádek na požadavek na lepší vzdělávání herních odborníků reagoval pozitivně. Podle něj jde především o to, aby herní průmysl vytvořil asociaci, která bude herní studia zastupovat, a může lobbovat na mnoha vládních úrovních včetně oblasti vzdělání. Podobně, jako to dělají jiné obory od automobilového průmyslu po zdravotnictví. Nastavit na českých vysokých školách nové obory pro vzdělávání herních odborníků by podle něj nemělo představovat velký problém. Už dnes některé univerzity podobné kurzy zavádějí. Problémem ale může být v tom, kdo vlastně bude takové obory učit. Tam bude opět potřeba úzké spolupráce herních studií a vysokých škol, což zmínil i Bělobrádek.
zdroj:
tisková zpráva
Dále řekl, že je důležité, aby sdružení České hry získalo podporu celého sektoru. Díky tomu pak zástupci vlády získají reprezentativního partnera, se kterým mohou jednat. Podobně, jako je tomu u sdružení typu SPIR (Sdružení pro internetový rozvoj v České republice) či ICT Unie. "Vy musíte definovat, co chcete," dodal Bělobrádek.
Jinými slovy, herní průmysl musí říct, co potřebuje ke svému dalšímu rozvoji. Podobně jako v dalších průmyslových sektorech dnešního Česka, i u her jsou to primárně lidé. Zvýšení konkurenceschopnosti je ale možné pomoci i jinými způsoby. "Jestliže dáváme peníze do filmu, strojírenství, není důvod, proč nepomoci i hernímu průmyslu," řekl Bělobrádek.
Způsobů, jak zvýšit konkurenceschopnost, je podle něj celá řada. V podstatě jde podle něj jen o to říct si o takovou podporu formálně přijatelným způsobem. "Jsme připraveni být Českým hrám partnery a tyto věci s vámi komunikovat," dodal Bělobrádek. Kontaktním místem pro herní průmysl by měl ve vládě být Výbor pro kulturní a kreativní průmysl, jehož předsedou je právě Bělobrádkův náměstek Arnošt Marks. I on zdůraznil, že je primárně třeba definovat potřeby celého sektoru.
zdroj:
tisková zpráva
Bělobrádek zmínil i nápad na restrukturalizaci výuky informatiky na základních školách, která je už dnes notně zastaralá. Budoucností je podle něj využití her ve výuce programování od útlého věku. Na samém konci setkání Bělobrádek nastínil i možnosti využití počítačových her ve zdravotnictví a rehabilitaci.
První kontakt mezi zástupci největších českých herních firem a politickou reprezentací dopadl dobře. Je skvělé sledovat, jak tohle průmyslové odvětví získává i u nás politickou podporu. Jak moc je něco takového potřeba, ukazují příklady Kanady, konkrétně provincie Québec, a Finska, kde herní průmysl zaměstnává tisíce lidí, a významně přispívá k bohatství celých regionů. Mimo jiné i díky tomu, že si tamní vlády uvědomují, že má smysl herní průmysl podporovat.
