Mytický původ pokémonů: Z jakých bájí čerpali jejich tvůrci?

Kryptozoologie je původem řecké slovo skládající se z částí „krypto“ – skrytý, „zoo“ – zvíře a „logie“ – věda. Jedná se tedy o vědu o skrytých zvířatech, často vnímanou s negativním podtextem, neboť zahrnuje i spíše úsměvná zvířata, jako jsou lochneska, yetti nebo čupakabra. Zároveň ale pomohla objevit nové druhy, například žirafu okapi či tapíra čabrakového. A právě touto vědou se inspirovali autoři pokémonů při tvorbě svých kapesních monster. V tomto článku si ukážeme pokémony, kteří jsou inspirováni těmito kryptickými zvířaty a neopomeneme ani pokémony inspirované japonskými mýty a legendami.

Charmander

Hned z první generace nás musí upoutat jeden z vůbec nejoblíbenějších pokémonů – Charmander, případně jeho evoluční linie obsahující Charmeleona a Charizarda. Jejich původ můžeme hledat v bájném ohnivém mloku salamandrovi. Zprávy o něm máme již ze středověku, kdy alchymisté hledali zvíře, které by doplnilo zvířata žijící v ostatních elementech – vodě, zemi a vzduchu.

Věřilo se, že salamandr dokáže žít v ohni a odolávat pekelným plamenům. Rovněž se věřilo jeho jedovatosti, což vedlo ke vzniku jiných pokémonů mnohem později – Salandita a Salazzle. Jelikož zprávy o salamandrovi pocházejí z celého světa, dává smysl, že se právě Charmanderova linie nachází v úplně všech pokémoních regionech.

zdroj: Electronic Arts zdroj: Electronic Arts

Ninetales & Arcanine

U ohnivých pokémonů ještě zůstaneme: v první generaci potkáme Ninetalese, pokémona, který vypadá jako liška s, jak už jméno napovídá, devíti ocasy. Podobní liščí duchové se vyskytují v čínském i japonském folklóru a můžou představovat jak dobré, tak špatné znamení. Údajně mají magické síly a Ninetales vskutku používá celou řadu psychických útoků.

Zatímco Ninetalese lze získat pouze v Pokémon Blue, jeho protějšek v Pokémon Red, Arcanine, je rovněž představitelem mytického tvora. V tomto případě se jedná o Šisu, bájného čínského psa, jehož sochy je možné často vidět před tamějšími chrámy. Zatímco Ninetales je metaforou vychytralosti, Arcanine je metaforou věrnosti.

Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts

Magikarp

Někoho možná překvapí, že i takový budižkničemu, jakým je Magikarp a jehož předobrazem je zdánlivě jen prachobyčejný kapr, má také mytologický původ. Jedním z oblíbených japonských folklórních příběhů je legenda o Dračí bráně. Hovoří o mladém kaprovi, který zaslechl vyprávění starších o bráně nad vodopádem. Kapr, který dokáže vyskočit na vodopád a projít branou, se stane drakem.

Spousta kaprů zahynula, když byla smetena proudem či sežrána ptáky v okolí vodopádu. Náš kapr se však nepokoušel vyskočit celý vodopád najednou. Místo toho odhodlaně skákal z jedné skalní římsy na druhou, až se dostal nahoru a proměnil se v draka. A stejnou píli a odhodlání musí ukázat i trenér, který chce vyvinout Magikarpa – ten většinu času umí pouze útok Splash, který nedělá vlastně vůbec nic.

zdroj: Electronic Arts Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts

Dunsparce & jókajové

I ve druhé generaci navázali autoři na východní mýty. Pokémon Dunsparce byl inspirován jókajem Cučinoko. Jókajové, fanouškům hry Yokai Watch ne neznámí tvorové, jsou bájné bytosti, které se často objevují v japonských folklórních příbězích. Kdyby byly Čechy součástí Japonska, jistě by se mezi jókaje řadili i hejkalové a bludičky. Hadu podobný Cučinoko má údajně dosahovat délky až osmdesáti centimetrů. Vyznačuje se výrazně širokým trupem, schopností skákat a mnohdy i mluvit s lidmi.

Není ale zdaleka jediným jókajem, podle něhož vznikl pokémon. Zigzagoon pocházející ze třetí generace je inspirován Tanukim – psíkem mývalovitým, který v japonské mytologii vystupuje jako zlomyslný šprýmař a podvodník se schopností skvělého přestrojování. Shiftry je inspirován Tenguem, jehož vzhled se pohybuje na škále mezi ptákem a antropomorfní bytostí, kvůli čemuž byli často ztotožňováni s horskými mnichy Jamabuši. Whiscash byl vytvořen podle Namazua, obřího sumce žijícího pod Japonskem, o jehož pohybech se věřilo, že jsou příčinami v Japonsku tak častých zemětřesení.

zdroj: Electronic Arts zdroj: Electronic Arts

Mawile & Froslass

Existují ale i hororovější bytosti, podle nichž vznikli někteří pokémoni. Předlohou pro Mawile byla pravděpodobně Futakuči-onna, doslova Dvouústá žena. Japonská legenda vypráví o muži, který žil sám, neboť by nedokázal uživit ženu. Když potkal takovou, která vůbec nejedla, oženil se s ní. Přestože nikdy nejedla, jeho zásoby jídla se tenčily, a tak jednoho dne předstíral, že jde do práce, ale místo toho se vydal za ženou do spižírny. Tam ji spatřil se zezadu rozevřenou lebkou, do níž její vlasy házely jídlo.

Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts zdroj: Electronic Arts

Froslass je zase inspirována legendou o Juki-onna – Sněhové ženě. Tato krásná žena s dlouhými černými vlasy a bílou pletí má svádět muže z cest při vánici a svým ledovým dechem je schopna je zmrazit.

Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts zdroj: Electronic Arts

Lapras

Když se vydáme z Japonska do Evropy, najdeme pokémona Laprase, který je inspirován lochneskou příšerou žijící ve Skotsku. Potom se nemůžeme divit, že v prvních generacích her se Lapras buď nedá chytit (získáte ho od NPC v Pokémon Red a Blue), nebo se nachází na jediném místě za specifických okolností (v jeskynním komplexu v Pokémon Gold a Silver).

Lokální pokémoni

Jelikož se první čtyři pokémoní generace odehrávají ve světě inspirovaném Japonskem, pochází většina příšer v těchto hrách až na pár výjimek z japonského folklóru. Když se ale s pátou generací hra přemístila do Spojených států, s šestou do Francie, se sedmou na Havaj a nově s osmou do Británie, častokrát se změnil původ pokémonů z japonského folkóru na legendy dané oblasti. I proto strážci ostrovů z regionu Alola – Tapu Koko, Tapu Lele, Tapu Fini a Tapu Bulu – odpovídají havajským bytostem. Nebo například Impidimp z nového regionu Galar byl založen na Impovi, stvoření mezi skřetem a goblinem.

zdroj: Electronic Arts Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts

Legendy

Těch pár výše zmíněných výjimek se týká především legendárních pokémonů. Autoři si zde příliš nelámali hlavu umístěním legendární příšery do oblasti vzniku její legendy. Hned v první generaci potkáme tři ptačí pokémony, Articuna, Zapdose a Moltrese, kteří byli inspirováni legendárními ptáky ze severské, americké i evropské kultury – ledovým Simurghem, blesky chrlícím Thunderbirdem či evropským ohnivým fénixem.

Ve třetí generaci dokonce sáhli tak daleko, že vytáhli rovnou stvoření z Bible! Kyogre je inspirován vodním drakem levjátanem, Groudon pekelnou příšerou behemotem. Do trojice k nim navíc přidali Rayquaza inspirovanou májským opeřeným hadem Quetzalcoatlem.

Xerneas, Yveltal a Zygarde, legendární pokémoni ze šesté generace, jsou zase inspirováni božským skandinávským jelenem Eikthyrnirem hlídajícím vstup do Valhally, irskou bohyní války Morrígan známou tím, že na sebe bere podobu vrány, a hotovou plejádou vikingských bohů, neboť Zygarde, existující v několika formách, v každé představuje jiného potomka boha Lokiho.

Mýtický původ pokémonů zdroj: Electronic Arts

Pokémonů, kteří byli pravděpodobně vytvořeni podle kryptidů či legend, je ohromné množství a popsat je všechny by jistě bylo na mnohem delší vyprávění. Jelikož jsou nové hry z hlediska prodejů obrovským úspěchem, dá se očekávat, že pokémoní značka bude i nadále pokračovat. A tak je možná jen otázkou času, než budeme v Pokémonech chytat české vodníky a bílé paní.