Naše nejoblíbenější momenty v historii E3
zdroj: tisková zpráva

Naše nejoblíbenější momenty v historii E3

4. 6. 2019 17:30 | Z redakce | autor: Redakce Games.cz |

V redakci jsme kolektivně viděli už pěknou řádku konferencí E3. Něco nás nudilo, něco se nám líbilo, z něčeho nám spadla čelist – ať už z negativních, nebo pozitivních důvodů. A přesně takové momenty, na které jen tak nezapomeneme, jsme probrali v následujícím článku.

Adam Homola

Začátek každé generace je vzrušující. Obzvláště v případě, kdy byl jeden z hlavních hráčů dlouho na koni a začal mít trochu nosánek nahoře, zatímco ten druhý schytával jednu ránu za druhou. Přesně v takovém rozpoložení současná generace začínala.

Microsoft uhodil v roce 2005 hřebíček na hlavičku a po rozpačitém Xboxu přišel Xbox 360. Sony tak dostala nového a silného konkurenta, který byl navíc levnější, byl na trhu dřív a měl v rukávu jak zajímavé hry, tak celý nadčasový Xbox Live. A tak zatímco se Sony (a hlavně chudáci vývojáři) trápila se třetím PlayStationem, špatným PR a horší optimalizací některých her, v Microsoftu slavili.

Pravda, trošku jim to pokazil RROD a PS3 to co do prodejů nakonec zvládla a X360 porazila. Přesto to byla právě konzole od Microsoftu, která byla minulou generaci tou zajímavější a „lepší“. Když ne obecně, tak alespoň z mého subjektivního úhlu pohledu to Microsoft minule prostě vyhrál.

Není proto divu, že měl Mattrick nos nahoru. „Jeho“ Kinect sice hardcore hráče moc nezajímal, ale minimálně ze začátku se prodával přímo pohádkově. Do současné generace měl Microsoft vkročit pravou nohou. Jenže podělal, co mohl.

Možná si to už dnes nepamatujete, ale kolem Xboxu One se strhla docela solidní PR kontroverze ještě PŘED jeho samotným vydáním. Měl být skoro pořád online, nemohli jste hry půjčovat kamarádům či prodávat do obchodů, nemohli jste hrát hry libovolně dlouho offline… Prostě obrovská, neuvěřitelně špatně a těžkopádně vysvětlená pruda a přesně to, co většina hardcore hráčů opravdu, ale opravdu nechtěla.

Microsoft tenhle „always online“ přístup trochu učesal a zmírnil, ale samotné oznámení tomu všemu nasadilo korunu: televize, ovládání konzole přes Kinect, vysoká cena a nepříliš lákavá startovní nabídka. Celá herní obec se obrátila proti Microsoftu, miláčkovi minulé generace konzolí, a dala mu to pěkně sežrat.

V Sony mezitím velmi pečlivě naslouchali, studovali trh, konkurenci i reakce hráčů a sypali si popel na hlavu. Oznámení PlayStationu 4 v únoru 2013 zvládli bravurně. Byl to love letter všem tradičním hráčům. Sony jako by říkala: „Ano, byli jsme kreténi, ale z chyb jsme se poučili, PS4 jsme navrhli pro vývojáře a pro hráče a záleží nám na vás.“ A hráči na to slyšeli.

Zatímco Microsoft se nejen během oznámení Xboxu One, ale ještě několik let poté potýkal se špatným PR, které se s ním táhlo jako hajzlpapír přilepený na botě, srdce hráčů tentokrát vyhrála Sony. A na E3 v roce 2013 si Microsoft vyloženě namazala na chleba. Sympaťák Jack Tretton si tuhle dvouminutovku na pódiu užíval a během pár desítek vteřin vyhrál své straně celou bitvu.

Po téhle kanonádě bylo okamžitě jasné, kdo bude mít v nadcházející generaci navrch. Lepší vykročení do další generace si Sony přát ani nemohla a výborný start opakovaně potvrdila špičkovými hrami, které jí Microsoft může dodnes jen závidět.

Za mě je to tedy bez debat tahle dvouminutovka. Moment absolutního vítězství pro Sony a absolutní potupy pro Microsoft. Moment, kdy Sony vyhrála tuhle generaci konzolí.

Bonusové související video ze stejné E3: lepší virálek snad v Sony ani vymyslet nemohli, aneb jak konkurenci vztyčit prostředníček :)

Šárka Tmějová

E3 konference mám zafixované jako mix superseriózních kravaťáků a najatých moderátorů z řad celebrit, kteří se snaží naladit na vlnu fanoušků videoher a většinou jim to moc nejde. Svěžím větrem v tomhle prostředí byl pro mě Reggie Fils-Aimé, bývalý šéf amerického Nintenda. Poprvé se na pódiu objevil už před patnácti lety s prohlášením: „My name is Reggie. I’m about kickin‘ ass, I’m about takin‘ names, and we’re about makin‘ games.“

Nevím, jestli mi zrovna touhle hláškou tenkrát prodal Wii, ale musím uznat, že jsem ho na rozdíl od tehdejšího Xboxu a PlayStationu měla. A po E3 2007 jsem si pořídila taky balanční podložku. A začala tohle meme používat i v běžné řeči. Nesuďte mě.

My body is každopádně ready na letošní E3. Tentokrát už ale bez Reggieho, který se po letech v marketingu odebral na zasloužený odpočinek a rozjíždí tak akorát svůj twitterový účet. Doug Bowser ve vedení Nintenda má ale podobný komediální potenciál.

Aleš Smutný

Čas na trochu dědkovské zapšklosti/veteránské pragmatičnosti. Když se mě zeptáte na nejoblíbenější momenty na E3, nejspíš mě uvidíte, jak se drbu na hlavě, přemýšlím a uvědomím si, že E3 vnímám jinak. Je to prostě bombastická propagační akce, která pro mě skrývá kouzlo v prolézání stánků vystavovatelů, dohadování se, bluffování, prostě snahy dostat se na některé předváděčky a uspokojujícího pocitu, že si něco můžu i zahrát nebo pokecat s tvůrci.

Na tiskovky jsem zvědavý, ale jen zvědavý. Jde o velmi křehký proces komunikace s publikem a přeneseně i celým trhem (vzpomeňte na pády akcií Nintenda po chaotické prezentaci Wii U) a i díky tomu si zachovávám svůj odstup.

Ale kdybych měl říct, co mi utkvělo v paměti, tak dvě věci. Roztomile přidrzlá legrace Sony na účet Microsoftu s tím, jak půjdou půjčovat hry na PlayStation 4, kterou už zmiňoval Adam (a to jsem držel Microsoftu s jejich odvážnou revolucí palce). A pak odhalení remaku Final Fantasy VII, protože to byla věc, kterou jsem fakt nečekal a dokázala rozpumpovat i mé zteřelé, seschlé srdce herního pragmatika.

Vašek Pecháček

zdroj: Sony

Žádné E3 jsem v životě nesledoval, dokud jsem nepřišel do Games, takže různé prastaré vylomeniny, které se objevují ve všech možných žebříčcích „nejlepších momentů historie E3“, většinou ani neznám, natož abych je osobně viděl. Ale i pár posledních étrojek, které jsem díky naší zanícené novinářské aktivitě sledoval snad až příliš důkladně, nabídlo pár dost silných momentů.

Vyberu tři. Zaprvé: návrat antropomorfních prasat v Beyond Good & Evil 2, E3 2017. Zadruhé: geniální, k smrti nádherné záběry z hraní Ghost of Tsushima, E3 2018. A zatřetí ještě jednou loňská E3 konference Sony: vymazlené video The Last of Us: Part II, které z klidu, míru a něžnosti naprosto přirozeně explodovalo do krutého násilí a pak se úplně stejně bezstarostně vrátilo zase zpátky. Mistrovská prezentace.

Patrik Hajda

Stejně jako Vaška mě E3 potkala až s Gamesy. Tuto velkolepou show jsem tedy naplno zažil pouze dvakrát, pokaždé ze zcela odlišné perspektivy. A obě pro mě byly naprosto speciální. Ta první v roce 2017 samozřejmě tím, že byla první, ale spíš než na to vzpomínám na atmosféru v kanceláři, kde se makalo do pozdních ranních hodin (a už se bez legrace moc těším na letošní opáčko). 

Tehdy jsem u toho trpěl jako postřelené zvíře. Pár dní před E3 se mi totiž kompletně zablokovala záda. Bolelo mě stát, sedět, ležet… Přesto jsem to nevzdal a s vypětím všech sil sledoval nová oznámení a následně o nich sepisoval novinky. Přece bych si nenechal ujít událost roku, že?

Ale ve stáří nebudu vzpomínat na svou první E3 absolvovanou jako divák vzdálený od ní tisíce kilometrů. Navždy budu vděčný našemu bývalému a současnému šéfredaktorovi, kteří se rozhodli vyslat mě přímo na místo, abych se pořádně otrkal. A lepší školu jsem vážně dostat nemohl, když jsem na letišti zjistil, že letím poprvé v životě za oceán a úplně sám. Sám ve městě andělů, které mi ukázalo krásnou Santa Monicu, děsivé ulice centra, nakrmilo mě fantastickým jídlem a umožnilo mi se volně procházet obrovskými halami výstaviště.

Navždy budu mít v paměti svůj první den, svou první tiskovou konferenci Microsoftu.

Nezapomenu na to, jak usedám na náhodně vybranou sedačku ve velkém sále, hned vedle mě čirou náhodou kluci z CZC a přímo přede mnou kolegové ze Slovenska. Pak už jen přišel na pódium Phil Spencer a já konečně uvěřil, že tohle se vážně děje, že se mi plní dětský sen, veškeré obavy šly stranou a já se jen usmíval od ucha k uchu. Je mi úplně jedno, co se tehdy na pódiu odehrávalo. Nikdy nezapomenu na fantastickou atmosféru své první živé tiskovky.

Nejnovější články