Sběratelské karetní hry mají jednu zásadní potíž: jsou zatraceně návykové, a pokud podobně jako já trpíte syndromem „pochytej je všechny“, připraví vás o víc peněz a času, než by bylo zdrávo. Je Gwent sběratelská karetní hra? Ano, je. Je jí i Thronebreaker? Ne tak docela. Dovolte mi jedno klišé hned na úvod – je totiž ještě mnohem víc.

Popisovat všechny krvavé karamboly, které lidé páchali ve světě prvního Grand Theft Auto, by bylo nošením nebožtíků na krchov. Přejíždění chodců a šňůr Krišňáků (u nás často špatně označovaných jako "školka"), podpalování plamenometem a všeobecné další masakry tuhle hru značně proslavily i za hranicemi herní scény. A oddával se jim každý. Kdyby však bylo první GTA jenom přehlídkou (velmi, velmi zábavné) decimace populace, nejspíše se by nedočkalo takové sady pokračování. Hra, kterou v první řadě definovala svoboda, vyšla před 21 lety a jedním dnem, 21. října 1997.

Call of Duty se vrací v překvapivé podobě. Série, která dosud spojovala obsah pro jednoho i více hráčů, poslala singleplayer k šípku a soustředí se na zážitky z klasické online hry, premiérového Battle Royale módu a vylepšené bitvy proti zombiím. Patnáctý díl značky, a zároveň čtvrtý v sérii Black Ops, je proto jako pytlík bonbónů, z nichž některé chutnají více, jiné méně a některé jste už ochutnali. Že značka přišla o samotářskou kampaň, nakonec příliš nevadí, problém vězí spíše v částečně recyklovaném obsahu a překvapivě špatné technické optimalizaci.

O tom, že má GTA Online problém s cheatery, se ví už dlouho. Ať už jde o primitivní podvody typu přidávání peněz, nebo o bizarní případy zjevujících se gigantických větrných mlýnů, které rozhazují auta i hráče po celé mapě, boj proti cheatování připomíná Dona Quijota. Málokdy se ale stane, že kazisvěti dosáhnou za hranice multiplayeru, jako v minulých dnech v případě Grand Theft Auto V.

Sebejistá, okázalá, masivní. Těžko najít jedno správné slovo, které by nové hře od tvůrců série Grand Theft Auto slušelo. Red Dead Redemption II posouvá laťku svého žánrového mixu tak vysoko, že bude trvat roky, než se s ní někdo pokusí alespoň držet krok.

Hráče může k negativním recenzím ponouknout spousta věcí: nepopulární designová rozhodnutí, bugy, politické názory vývojářů. Že se ale naštvou kvůli slevě, to vidím úplně poprvé. Shadow of the Tomb Raider, nejnovější dobrodružství Lary Croft, se stalo obětí tzv. review bombingu proto, že příliš brzo po vydání snížilo svou cenu o třetinu.

Při hraní Red Dead Redemption II jsem natípal celkem 1669 screenshotů. Protřídit to do těch několika málo stovek, které najdete v galerii na kartě hry, bylo úmorné. Vývojáři si totiž často hrají s nasvícením, teplotou světla, barvami a dokáží vykouzlit opravdu nádherné scény.

Survival DayZ od tuzemského studia Bohemia Interactive je ve fázi předběžného přístupu už skoro pět let a ve všech těch alfách, betách, verzích 0.62 a 1.0 aby se čert vyznal. Vývojářský deník by měl vycházet pomalu se slovníkem, ale přichází alespoň s ujištěním, že Bohemia Interactive stále ještě stíhá onen velký update 1.0, který DayZ povýší na betaverzi, vydat do konce roku.

Nad Kingdom Come: Deliverance se minulý týden na Steamu stáhla černá mračna velmi negativních čerstvých hodnocení. Rozruch mezi hráči přitom způsobil jediný bug, který zapříčinil zdánlivé zkrácení hlavní úkolové linie nového DLC s Janem Ptáčkem. Místo slibovaných deseti hodin se dalo dokončit za pouhé dvě, což většině zákazníků nepřišlo jako adekvátní doba za cenu deseti dolarů.

„Náš editor je dnes v Bohemia Interactive. Nyní už mohu říct, že Arma 4 je oficiálně potvrzena. #Arma4 #Arma“. Tak zní nyní již dávno smazaný tweet Lukáše Kanika ze slovenského webu CentrumHer. Zpráva rychle obletěla svět a PC Gameru to nedalo a začal se pídit po pravdě. Ta je prakticky úplně opačná.

V našem LongPlayi se začínají dít pěkně divné věci. Minule jsme byli po lítém boji proti nula válečníkům skurut-hai teleportováni někam pod horské vrcholy Ephel Dúath, kde se hraničář Arleš musel utkat s vlastním zlým/dobrým já v podobě holohlavého, nahého týpka ozbrojeného lukem. Buď se to opravdu stalo, nebo nás Sauron postihl šílenstvím, těžko říct. Následně nám půlku armády rozflákali obrnění zlobři. Situace je vážná.

Thronebreaker: The Witcher Tales dnes vychází na PC a tvoří polovinu titulů založených na karetní hříčce Gwent ze třetího Zaklínače. Tu singleplayerovou polovinu, abychom byli přesní. V Šárčině recenzi „schytala“ vynikající hodnocení a dnes si předvedeme proč. Hrát budeme od začátku, takže se nemusíte bát spoilerů.

Ze všech stran se na nás valí jedna lepší hra než druhá a my nevíme, kam dřív skočit. A tak to máme rádi. Patrik nám poletuje ve zmenšené verzi No Man’s Sky jménem Starlink: Battle for Atlas a baví ho to. Šárka se zase pustila do Thronebreaker: The Witcher Tales a jak už jste se mohli dozvědět z její recenze, je to velká pecka. Jenže na dveře už buší jedna potenciálně ještě větší senzace.

A jsme u konce, vážení. Čtvrtá Vaškova odysea je zároveň i tou poslední. Náš hrdinný redaktor svoji pouť Hyrule ukončí stylově, a to soubojem s jedním z Divine Beastů. Což je mimochodem i předmětem soutěže o jednu fyzickou kopii The Legend of Zelda: Breath of the Wild pro Switch, kterou dnes jeden z vás vyhraje.

Red Dead Redemption II je všechno jen ne obyčejná. Je absolutně špičková, bohatá a bezprecedentní. Těžko vám ji tak v celé její šíři představíme v jednom jediném videu, a tak bude dnešní GamesPlay jen první z několika. Bez spoilerů se podíváme na úvodní část hry, kdy sice přeskočíme úplný začátek, ale moc daleko se ještě neposuneme.

Do konce tisíciletí zbývalo jen několik málo měsíců a dnes již zaniklé studio Terminal Reality tehdy vyrukovalo s hororovou survival adventurou Nocturne. Na svou dobu nabízela přelomové grafické zpracování, které vsázelo na realistické renderování stínů, které dále prohlubovalo tísnivou atmosféru. Jestli to platí i v dnešní době vám ukáží naši Retro pařani.