Když se legendární RPG dočká skvělého remaku

Snad nebudu sám, když řeknu, že stará poctivá RPG by se měla čas od času přešívat do novějších kabátků. Pokud jsou nějak výrazně stylizovaná (rozuměj nadčasová), pak žádné předělání pochopitelně nepotřebují. Nicméně pokud se za „ohyzdnou“ němou tváří ukrývá poklad, který většina mladých hráčů raději přehlédne, pak to stojí za zamyšlení.

Položím jednoduchou otázku: dokázali byste dnes poprvé rozehrát a užít si takovou Ultimu z konce osmdesátých a začátku devadesátých let? Nebo by pro vás bylo daleko přístupnějším řešením, kdyby se někomu podařilo danou hru věrně převést do „novějšího“ enginu, třeba takového Dungeon Siege?

Jasně: převádět dvacet let starou hru na deset let starý engine taky není dvakrát moderní řešení. Ale přiznejme si, že než někoho napadne převádět stará RPG na Skyrim, tak to taky chvíli potrvá. Navíc pokud tvůrci uznali, že zrovna Dungeon Siege je to pravé rolové a skvěle funkční, dává nám to právo si vůbec stěžovat? Ne. Projevíme obdiv a půjdeme se tomu podívat na zoubek.

zdroj: tisková zpráva

V prvé řadě si připomeňme, že Ultima coby herní série se táhne od počátku osmdesátých let do roku 2000, s následnými přídavky pro Ultimu Online vydávaných až do roku 2009. My se však zaměříme na dva konkrétní díly série, které patří k RPG klenotům své doby – Ultima V: Warriors of Destiny a Ultima VI: The False Prophet. Právě ty byly nadšenými fanoušky-modery přepracovány pod novými názvy Ultima 5: Lazarus a The Ultima 6 Project do podoby Dungeon Siege.

Pohled z ptačí perspektivy je nahrazen trojrozměrným zpracováním zachovávající klíčové prvky originálů. Opět se vrací The Avatar (hráč), aby se znovu vrhl do magické Britannie a zjistil tak, že v minulosti vybojovanou idylku zastoupil chaos: zavládla náboženská diktatura, Lord British je nezvěstný a zem se hroutí sama do sebe.

zdroj: tisková zpráva

Kdo si pamatuje na Dungeon Siege a nevěří, že by hra na tomto enginu mohla být něčím víc, ten ať dobře poslouchá: ačkoliv je engine starý a nenabízí grafická pozlátka posledních let, tak je přesto na svůj věk neskonale flexibilní. Schopní modeři si tak poradili se zabudováním pokročilého systému dialogů, jež rozhodnou, jaké dveře se hlavnímu hrdinovi otevřou, jaké zavřou a jestli poté, co vyzpovídá nedůvěřivého strážného, odejde buď s poplácáním po ramenou nebo s mečem v žaludku.

Ultima 5: Lazarus a The Ultima 6 Project jsou remaky, na nichž se dělalo s láskou již několik let. Staré předělávají do novějšího, kdy se rozhodně nezapomnělo, že se převádí RPG: hráč si musí dát pozor na jazyk, komu co říká; měl by vhodně volit své budoucí družiníky; plnit úkoly dle vlastního přesvědčení…

Dobrých rolových her není nikdy dost, takže odmítat si zdarma stáhnout dvě převedené RPG legendy je na pováženou. Malý problém vidím v dostupnosti hry jako takové: komu se doma na Dungeon Siege nepráší, ten bude muset obeslat pár obchodů a zkusit štěstí, jestli se jim na skladech ještě nějaké kousky neválí (na Steamu jednička je, ale samostatně se koupit bohužel nedá, jen v dosti drahém balíku s dvojkou a trojkou). A než se vám onen kompaktní disk podaří sehnat, můžete začít dílem IV, abyste si jednak udělali obrázek, jak to tehdy vypadalo, a jednak abyste měli „bezplatnou trilogii“ kompletní – Ultima IV: Quest of the Avatar se dá totiž pořídit zdarma, třeba na Good Old Games.

zdroj: tisková zpráva

The Legend of Zelda: Cubes

Zelda… je už prostě legenda. A Minecraft? Dejme mu pár let a i on se dočká svého legendárního označení. Recept, jak završit legendární trilogii? Spojte dvě legendy dohromady a dostanete legendu². Dělají na ní oddaní fanoušci Zeldy a činorodí hráči Minecraftu. Drazí čtenáři, představme si Hyrulecraft.

Kostičkovou zem na motivy The Legend of Zelda: Ocarina of Time, kde každý dům, každá říčka, každý strom a každý kopec bude přesnou replikou v poměru 1:1. Ačkoliv: „přesnou“ berte nepřesně – bavíme se tu přeci o Minecraftu. Je neuvěřitelné, jakou rozlohu byli modeři schopni vymodelovat a jaké další novoty si pro nás chystají: „Koncem letošního roku plánujeme spustit MMO server plný questů, NPC, dungeonů, takzvaných ‚volných zón‘, kde si budete moci stavět vlastní věci, přibudou guildy a vůbec všechno, co na Minecraftu tolik milujete.“ Je zapotřebí dodávat víc? Vlastně je.

Mapu Hyrulecraftu si můžete už teď stáhnout a rozehrát ve svém vlastním světě. Ale kdo by měl zájem si spustit alfa verzi mapy na autorském serveru, ten ať si naladí IP adresu: 64.79.106.218. Minecraft nezná hranice a potvrzuje, že si titul Nejlepší indie (nezávislé) hry prostě zasloužil.

zdroj: Archiv

Kostičkový svět aneb když tvoří pouze jeden

U Zeldy a Minecraftu ještě chvíli zůstaňme. A abychom to měli kompletní, tak si přidejme tituly: Secret of Mana, Landstalker, Monster Hunter, Diablo a World of Warcraft. Celé to pořádně promíchejme. Vznikne nám nezávislý projekt s pracovním názvem Cube World, na němž od června roku 2011 pracuje šikovný autor wollay. Vše si sám programuje v C++ a DirectX, rovněž plně využívá vlastně navrženého voxelového editoru. A takhle to vypadá.

Wollay má v plánu hru rozšiřovat a rozšiřovat: „Hráči budou mít možnost si svého hrdinu upravit od hlavy až k patě. Poté se s hrdinou pustí do plnění úkolů, jež budou dynamicky zadávány NPC – s nehratelnými postavami budou mít hráči možnost také obchodovat. Na své cestě budou narážet na obydlené vesnice, hrady, jeskyně, kobky a spoustu dalších míst, kde bude možné se světem nějak manipulovat. Pochopitelně nebudou chybět nepřátelé a bossáci, rozličné zbraně a zbroje, systém nabírání zkušeností a speciálních schopností… prostě všechny ty věci spojené s žánrem RPG.“

zdroj: tisková zpráva

Logicky počítejme s podporou multiplayeru, kdy budeme moct s kamarády společně hrát. Kolik hráčů bude moct hrát na jednom serveru? Na tuto odpověď je příliš brzo. Stejně tak se zatím nedá přesně odhadnout plánované vydání hry a za kolik bude. Předpokládané platformy jsou však jasné: PC a Mac.

„S možnostmi těžení a kopání, známými z Minecraftu, úplně nepočítám. Plánuji však přidat možnost postavit si vlastní dům, aby se měl váš hrdina kam vracet. Taky bych rád přidal možnost úpravy a výroby zbraní a zbrojí.“ Z posledních obrázků rovněž vidíme, že wollay hru posiluje o zviřátka, jež si můžeme ochočit. Jednoduše paráda.

Grafiku, hudbu, zvukové efekty, programování – to vše si wollay zařizuje sám a svým způsobem tak realizuje vizi, již mají kluci s Hyrulecraftem. Jen k tomu holt nepotřebuje Minecraft, poněvadž si vymyslel a vytvořil vlastní. Cube World si dejme do záložek – možná se tu píše další legenda.

zdroj: Archiv

Jak se usmrcují hydry? Hlavy vždycky upalujeme!

Japonský nezávislák E. „Buster“ Hašimoto se po „menší“ odmlce opět hlásí a svým nejnovějším dílkem Hydra Castle Labyrinth tak zároveň odkazuje ke své vydařené prvotině Akuji the Demon. Může se jí vyrovnat? Směle.

Kdo zná Hašimota, ten ví, že má dost v oblibě herní styl Castlevanie; ostatně, kdo ne? A tak stejně jako v Akujim se i udatný bojovník v Hydra Castle proplétá hradním spletencem, sbírá nekonečné předměty a prosekává si cestu k závěrečné bohyni Hydře, jež ukradla korunu. Za to se holt platí životem, bůh nebůh. Cesta je tedy krvavá a od hrdiny se očekává, že se nebude bát jít pro ránu daleko a že při tom rozdávání bude trpělivý.

Hydra Castle Labyrinth je původně v japonštině, ale díky překladateli s přezdívkou GaryTheKrampus si hru užijete i v angličtině. Hru s jazykovým patchem stahujte odtud.

zdroj: tisková zpráva

A váš blejzr má kolik spritů?

3D střílečka na modifikovaném enginu Quaka, připomínající starého Wolfensteina 3D nebo Dooma, říznutá Mega Manem? Amilcar Parra se svým miniaturním týmem dokazuje, že i to je možné: RetroBlazer je totiž retro jako… kdejaký stylový blejzr 80. let minulého století.

Je kouzelné si uvědomit, že žijeme v roce 2012 a hrajeme aktuální hru se sprity! V roce 2012! Jsou teda vyhlazené jako nikdy před tím, ale sprite jako sprite. RetroBlazer tak již od prvního pohledu sází na svou těžkou stylovost. A hektičnost (jež není na škodu) a nepřehlednost (jež ke škodě věci je). Ale tak povídáme si o alfa verzi hry, jež může za následující rok udělat takový pokrok, že budeme jenom zírat.

Pravdou zůstává, že současné verzi (jež je pochopitelně ke stažení) uniká jakýkoliv hlubší koncept. Nenarážím na příběh: ten ať si zůstane příběhem o mimozemšťanech, velké dystopii a osamělém hrdinovi, jenž sám nejlépe ví, že tohle všechno musí skončit a pochcípat. Problém leží v zatím velmi stylově navrženém obrazu, jenž však bohužel jde i sám proti sobě: dílčí úrovně si jsou zoufale podobné a nenabízejí žádný twist, který by pomohl hře propadnout naplno a na vícekrát. Ale tak, to už je zase předčasná kritika jednoho milovníka dobrých her, jenž miluje klasiku. RetroBlazer si zkuste a pak řekněte sami, jak moc se vám líbí.

zdroj: tisková zpráva

Co se všechno odehrálo, zatímco jste hráli

Máte i vy nějaké nezávislé tipy? Jakékoliv: nedávno zakoupené indie hry, jež byste chtěli doporučit, nebo naopak tituly, od kterých byste rádi čtenáře odradili, nově objevené stránky „zapadlých“ nezávislých tvůrců, tipy na videoherně-filmový / hudební / divadelní / prostě umělecký underground, cokoliv. Pak se je nestyďte napsat do diskuse. Prozraďte rovněž, jakou hru budete v nejbližší době hrát a na jakou další se těšíte?