To všechno je samozřejmě mírná nadsázka. Nepochybuju, že při vývoji všech zmíněných titulů šlo v první řadě o hráčské potěšení, a že marketingové myšlení v procesu hrálo jen mizivou roli. Je ale fakt, že Nintendo se chce za každou cenu vyhnout situaci, v níž se ocitlo Wii U. To totiž trpělo akutním nedostatkem zajímavých her od jiných vývojářů mimo domovské stáje Nintenda a ani samotné Nintendo nedokázalo předvést dostatek opravdu zajímavých titulů.
Kdo ví, zda bude Switch za pár let obtěžkán záplavou vynikajících titulů, ale snaha co nejjasněji předvést jeho výhody a schopnosti mu určitě neuškodí. Jak prohlásil Takahaši: „Fakt, že úvodní tituly byly Breath of the Wild, 1-2 Switch a Snipperclips, byl velice důležitý. Tyhle hry jsou v něčem specifické a využívají specifických vlastností konzole. Bylo důležité mít tyhle tři velice odlišné tituly, abychom lidem předvedli originalitu naší konzole.“
A předváděčka ještě nekončí: „Mario Kart 8, ARMS, Splatoon 2, potom na konci roku i Super Mario Odyssey; to jsou hry, které se sobě navzájem nepodobají, ale umožňují nám ukázat vývojářům, co všechno je možné vytvořit. Náš katalog musí být dostatečně bohatý, aby nabízel experimenty unikátní pro naši konzoli.“
Tenhle přístup dává smysl. Z úvodní marketingové kampaně přece jen nebylo tak docela jasné, co Switch vlastně představuje. Handheld? Domácí konzoli? Multiplayerovou hračku na blbnutí s kamarády? Odpověď je pochopitelně někde uprostřed, a příklady hovoří jasněji než tisíc tiskových konferencí. To právě má přesvědčit externí studia, aby se věnovala vývoji na nový hardware od Nintenda a rozšířila tak různorodost her pro Switch. Zároveň ale japonská firma přepracovala systém a organizaci vývoje vlastních her a aktuálně má jedenáct produkčních týmů, které pracují na budoucích titulech.